Po Vánocích

Přeji krásné poslední prosincové dny. Tak a máme po Vánocích a na dveře klepe Nový rok. Všechno to těšení, shánění, pečení, vaření a balení jako by uletělo mávnutím kouzelného proutku. Já mám pocit, že letošní Vánoce utekly nějak rychleji, než ty předchozí. Tentokrát jsem si ani nestihla vychutnat ty sváteční chvíle. Sedl na mě bacil a byla jsem ráda, že zvládám nachystat štědrovečerní večeři a než jsem se stihla vzpamatovat bylo po všem. Každý rok si říkám, že jsem tak hodná snad ani nebyla a každý rok mě Ježíšek překvapí ještě víc. Doma máme tradici připravit si překvapení, takže i když občas tušíme, co bychom mohli pod stromečkem najít, tak nemáme o překvapení nouzi. Víme, že najdeme určitě nějakou knihu jen netušíme jakou. Já pod stromečkem našla další knihu od Wilbura Smitha. Zamilovala jsem si jeho knihy a postupně se snažím pořídit si vše, co napsal (a protože je to plodný autor, tak máme o dárky vystaráno na pár let do předu). Ježíšek vyslyšel mé přání a přinesl mi první kousky porcelánu, do naší nové kuchyně. Mimochodem, to taky bude na delší dobu, než se mi podaří posbírat všechny kousky. A je vidět, že u nás je Ježíšek i všímavý, takže si všiml, že moje krásné hodinky, které jsem dostala od maminky za maturitu, už odchází, takže jsem pod stromečkem našla nádherné hodinky. Ovšem poslední dárek byl vskutku obrovské překvapení. Na patchworkové výstavě se mi líbila kabelka a manžel zabodoval. Hned další den šel na výstavu a kabelku mi koupil. Třešničku na pomyslném dortu udělali synové. Od jednoho jsem dostala krabici s polotovarem medvídka. Takže v rámci akce"Udělej si sám", si mám ušít vlastního méďu. V balení je i mašle. Mám se na co těšit a sama jsem zvědavá, zda z těch kousků vytvořím něco, co se bude podobat medvědovi :-)))). Od druhého syna jsem dostala dáreček plný medvídků a jeden dokonce ukrýval ještě další překvapení - nádherné šperky. Doufám, že i já jsem dárky potěšila, i když manžel si postesknul, že jsem mu vrtačku dala schválně, aby mi musel udělat další poličky do kuchyně :-))))). No to ani náhodou, co si to o mě  vůbec myslí :-)))). Díky tomu, že jsme mohli být všichni pohromadě, jsme si sváteční chvíle užili mnohem víc. Jen škoda, že tak rychle utekly. Rija

Vánoce 2016

Je večer. Doma vám svítí stromečky, děti se blaženě usmívají v postýlkách a sní o dárečcích, co jim přinesl Ježíšek a vy ostatní prožíváte klidný a pohodový večer. Doufám, že den splnil vaše očekávání a dětem splnil tajná přání (mě ano). Přeji vám krásné sváteční dny. Rija

Druhá adventní neděle

Plány na víkend byly jasné, upéct cukroví. Říkala jsem si, že když upeču cukroví, vyleštím kuchyň a zbytek dní do Vánoc můžu užívat pohody. Příští neděli jdeme do divadla, takže nebude moc času a hlavně v sobotu jsem byla doma sama. Těsta jsem zvládla, ale na pečení už nedošlo. Obyčejný prosincový víkend se změnil na akční víkend. Zjistila jsem, že máme v kuchyni myš. Jen při té myšlence se měním v hysterku, což teprve vědomí, že myš je v domě. Šílená představa. Co však bylo mnohem horší, že se usídlila v lince. V sobotu dopoledne to chvíli vypadalo, že se nám ji podaří ulovit, ale bohužel ta malá potvora byla moc inteligentní. Takže místo pečení jsem strávila celý víkend mytím nádobí a linky a čekáním, až se ta potvora chytne do pasti. V neděli ráno jsem byla pořádně vytočená, protože pastičky byly prázdné a myš nikde. Konečně večer byla odchycena. Upečené nemám a ještě se má uklizená domácnost proměnila v bojiště, protože spodní skříňky jsou vystěhované po celém domě. Naštěstí v tom zmatku jsem nezapomněla na Barborku.
Takže krásnou adventní neděli. Rija

Patchworková výstava

Každý rok na přelomu listopadu a prosince probíhá v břeclavské synagoze výstava patchworku. Poprvé mi o výstavě řekla kamarádka a letos jsem vyrazila s kolegyní z práce. Málem jsem na výstavu zapomněla, takže jsem ji málem prošvihla. Naštěstí čtvrtek vyhovoval oběma. Opět jsem nestačila koukat, co vše je možné ušít. Zvlášť, když se sama pokouším sem tam něco ušít. Nestačila jsem zírat, jak jsou někteří šikovní. Po náročném týdnu byla návštěva výstavy, jak z jiného světa. Takže zvu vás na malou prohlídku neskutečným světem patchworku. Rija

První adventní

První adventní neděli jsem prožila v plné práci. Snažila jsem se dohnat sobotní výletování. Naštěstí venku svítilo sluníčko, a přestože foukal ledový vítr, prádlo krásně uschlo. Každý rok si říkám, že si výzdobu připravím předem, abych se nemusela honit a hlavně nic hledat. Letos jsem díky nové kuchyni probrala i krabice s ozdobami a dekoracemi, takže jsem si říkala, že mám vše nachystané. Co myslíte, jak to nakonec dopadlo? Ano, správně. Opět jsem spoustu věcí hledala, takže během chvilky to v kuchyni vypadalo jak po náletu. Nevím jestli to máte také tak, ale já při zdobení pokaždé udělám takový nepořádek, že se nestačím divit. Odpoledne jsme rozsvítil první adventní svíčku, na našem netradičním adventním svícnu, a poseděli v klidu a pohodě v čistém domově. Začátkem týdne jsem se ještě rozhodla udělat adventní svícen na kuchyňský stůl. Přeci jen v kuchyni trávím dost času, tak i s adventním svícnem a nějakou dobrou večeří. Rija

Adventní Vídeň

Krásný sváteční den. Bože jak ten čas letí, máme tady druhou adventní neděli. Doufám, že jste ji prožili v klidu a pohodě a na stole hoří druhá zapálená svíčka. Celý letošní rok mám pocit, že dny běží jako splašené a já se zpomaluji. Mám pocit, že než se otočím je týden pryč a vůbec nic nestíhám. Maličko se teď vrátím v čase, k poslední listopadové sobotě. Po týdnu plném deště a nepohody, jsme se probudili do krásného slunečného dne. Den jako stvořený k výletu. V pátek jsme se rozhodli, že se konečně pojedeme podívat do Vídně. Máme to kousek a ve vánoční Vídni jsme zatím nikdy nebyli. Tedy my tam nebyli už hezkých pár let. Několikrát jsme cestu naplánovali a pokaždé zasáhla nepřízeň osudu. Tentokrát jsme neplánovali a rozhodli den ze dne a jeli. Přestože jsme měli navigaci a označené parkování, tak jsme chvíli kolem kroužili jak supi, než jsme zaparkovali. První cesta vedla do kavárny na šálek kávy, abychom si dodali energii. Vánoční trhy před radnicí byly v plném proudu a všude kolem spousta světel, stánků a lidí. Všude kolem bylo slyšet vánoční hudbu, takže nám nedalo moc práce naladit se na tu správnou vlnu. Překvapila mě různorodost nabídky v jednotlivých stáncích, především rukodělná výroba a zboží týkajících se vánočních svátků. Přestože bylo venku příjemně, neodpustila jsem si hrníček s punčem. Prošli jsme si část města a došli až ke katedrále svatého Štěpána. Byla otevřená, tak jsme zavítali dovnitř a  zapálili svíčky za naše nejbližší. V tichu jsme si prohlédli katedrálu a vydali se k autu. Strávili jsme příjemné odpoledne a přestože všude byla spousta lidí, nijak jsme si nepřekáželi. Výlet stál za to a já si přivezla adventní náladu. Rija

Boží oko

Příroda nám dnes večer poskytla pozoruhodnou podívanou. Měsíc v úplňku a velmi blízko Zemi. Nad obzorem svítí nádherná obrovská koule a jen pouhým okem je vidět nádherný povrch Měsíce. S dalekohledem a zrcadlovkou je pohled mnohem hezčí a magičtější. Nepatřím mezi lidi, kterým úplněk nahání hrůzu, mě naopak fascinuje a přes objektiv dalekohledu ještě víc. Dnes nádherně září a světlo je skoro jako ve dne. V mracích připomínal Boží oko. Takže pár obrázků od nás. Rija