Z ptačí perspektivy

Mám ráda stromy, lesy, hory. Je to zvláštní, žiji na jižní Moravě, kde jediným pořádným kopcem je Pálava a přiznám se, že bych neměnila.Před mnoha lety jsme s manželem bydleli v západních Čechách, kde je hodně lesů, ale moc se mi stýskalo po Moravě a byla jsem ráda, když jsme se vrátili zpět. Klima je tu samozřejmě teplejší, než jinde a zimy nejsou tak kruté. Sice v létě jsou tu většinou dost velká sucha, ale už jsem si zvykla. I přesto hrozně ráda, jezdím do hor, samozřejmě, když je příjemné počasí. Procházka lesem mě uklidňuje a pohled z pořádného kopce na krajinu je úžasný. Proto mě fascinoval výhled z Lysé hory. Vždycky mám chuť roztáhnout ruce a letět krajinou jako pták. I když se na vrcholu začalo mračit, foukal vítr a v dálce byl vidět opar, i tak ten pohled stál za to. Ještě dneska cítím ten výšlap v nohách, ale stále cítím tu vůni lesa a přírody. Ještěže jsem čerpala energii ze slunce a přírody, protože dneska je tu pošmourno a tma. Prostě počasí akorát na usednutí ke krbu se šálkem čaje. Na to taky dojde, zatím týrám pračku a modlím se, aby nezačalo pršet a prádlo venku alespoň trošku proschlo a natáhlo do sebe tu příjemnou vůni. Mám pocit, že když prádlo uschne venku, tak si uchová vůni mnohem déle, než prádlo které schne doma. Mějte krásný zbytek dne. Rija

Nádhera

Neustále mě fascinují barvy, které příroda dokáže vykouzlit. Nebe je jak z pohádky

Lysá hora

Nedělní ráno nás přivítaly sluneční paprsky. Krásně jsme se vyspali a hodina k dobru nebyla k zahození. Čekala na nás báječná snídaně, při které jsme se rozhodli, že půjdeme na Lysou horu. Kdysi dávno jsme tam byli s dětmi, ale to už je hodně dávno. Našli jsme si cestu na mapě a vyrazili na turu. Hned na začátku cesty nás překvapily ty obrovské davy lidí. Vycházeli jsme z Ostravice a bylo dost složité najít volné místo k parkování. Hned se mi vybavily slova písničky Ivana Mládka.....mě láká velice pochod Praha-Prčice. Opravdu to tak vypadalo. Po pár metrech jsem začala propadat skepsi, když nás ty davy předcházeli a my zůstávali daleko v zadu. Počasí bylo jak ze žurnálu a všude kolem mě spousta krásných výtvorů přírody, tak jsem nestačila fotit a koukat. Šlo se celkem dobře, jen mě chvílemi přepadaly deprese, když jsem si na ukazatelých přečetla, kolik jsem toho ušla a zjistila, že cíl je daleko. V poledne jsem ulehla do trávy a přemýšlela, jestli nebude lepší vrátit se dolů. Nevzdala a šla stále nahoru. Sice pár metrů před vrcholem přišla krize a neměla jsem daleko, abych výšlap vzdala, ale nakonec jsem dofuněla až na vrchol Lysé hory. Na vrcholu fučelo, sluníčko se schovalo za mraky a dostala jsem strach, aby nezačalo pršet. Dokonce došlo i na bundu. Naštěstí na cestě dolů se opět objevilo sluníčko a bunda putovala opět do batohu. Měli jsme na počasí opravdu štěstí, celou cestu svítilo sluníčko a k autu jsme to zvládli akorát s jeho západem. Nikdy bych nevěřila, že někdy půjdu v kuse sedm hodin. V chatě na nás čekala výborná večeře a večer ještě návštěva wellnesu. Ponoření do bublinek nemělo chybu a relaxace byla opravdu zasloužená. Nepřejte se vidět mě ráno, jak jsem lezla z postele a jak jsem se belhala na snídani. Maličko se ochladilo, ale nám to nevadilo, protože jsme vyrazili na cestu domů. Přestože dnes vypadám, jako by mi někdo přerazil nohy a od pasu dolů jsem skoro nepohyblivá, tak cesta na Lysou neměla chybu. Rija

Horské potůčky zbožňuji a že jich tady bylo

Sluneční paprsky prostupují mezi stromy, úžasný pohled

Výhled po okolí se postupně vyjasňoval

Úžasný pohled na hory

Chvílemi mi připadalo, že se vrchol neustále vzdaluje

Hurá, jsme tady

Příroda umí vyčarovat úžasné barvy

Zapadající slunce

Stihly jsme to s posledními slunečními paprsky

Víkend na horách

Počasí uplynulých dní se překonávalo a teploty spíše připomínaly léto než konec října. Jsem tomu, ale moc ráda. Každoročně jezdíme tohle dobou na prodloužený víkend do Beskyd, ale takovéto počasí jsme ještě nezažili. Toto předdušičkového času využíváme k úpravě hrobů, manželových rodičů a babičky a dědečka a zároveň využíváme cesty k procházkám a relaxaci. Vyjeli jsme v sobotu ráno. Skoro celou cestu byla mlha a sem tam i mrholilo. Naštěstí jak jsme se přibližovali k Frýdku-Místku přibývalo i slunečních paprsků. Při vystoupení z auta nás překvapilo, jaké je venku teplo. Po úpravě hrobu, jsem přemluvila manžela, abychom se šli projít do zámecké zahrady. Jezdíme sem pravidelně už hodně let, ale většinou se projdeme po náměstí a zastavím se v obchůdku u sar (tentokrát jsem si byla prohlédnout, alespoň výlohu). Zámek a park většinou míjíme, takže tentokrát jsme se prošli parkem, nádvořím a v Zámecké cukrárně jsme si dali kávu a zákusek. Se západem slunce jsme dojeli do cíle. V Lašské chalupě jsme byli už po třetí. Od loňska se toho tady hodně změnilo. Nový majitel, otevřena nová budova, nová kuchyň a wellnes k tomu. Museli jsme ho hned vyzkoušet a vířivka byla báječná. První den prodlouženého víkendu se vydařil. A to jsme netušili, co příjde v neděli. Rija

Pohled na Ostravici ze zámeckého parku

Frýdecké náměstí

Šárka má opět nádhernou výlohu, škoda že jsem nebyla v obchůdku.

Káva a zákusek, sladká tečka za příjemnou procházkou

Na pokoj jsme se dostali se západem slunce

Úžasný pohled na Beskydy

Nedělní den

Moje milé kamarádky a čtenáři, chci vám moc poděkovat za krásné komentáře, které mi tady necháváte a za vaši milé návštěvy. Každý váš komentář mi udělá velkou radost. Moc se omlouvám, že nestíhám odpovídat na vždycky na všechny. Díky sluníčku jsem neustále v pohybu a neustále někde lítám. Dneska ráno to sice vypadalo, že včerejší slunečný den bude velkou minulostí. Ještě v devět ráno bylo pošmourno, mlhavo a vlezlo. Kolem poledního se počasí začalo měnit a z pod mraků vykouklo sluníčko. Měla jsem radost z poobědového kafíčka v pergole. Hrnek s kávou byl na stolku jenom chvíli sám. Nevím čím to je, ale nejoblíbenějším místem k odpočinku všech zvířátek je stůl. Mají štěstí, že je to venkovní stůl. My jsme relaxovali s šálkem kávy a zvířátka po svém. Sluníčko nakonec překvapilo a svítilo až do večera. Vytáhlo nás s manželem na procházku, samozřejmě i s Nelinkou. Jako věrný Pátek s námi chodí Micka. Tentokrát jsme změnili trasu procházky, takže Micka šla kousek a překvapilo nás, že celou dobu čekala až projdeme celý okruh, aniž by věděla, že se vrátíme stejnou cestou a taky nás radostně přivítala krásným mňaukáním. Šmudlinka zatím nevychází z chaloupky. Je to opravdu kočka domácí. Po dlouhé době jsme se šli projít úplně na opačnou stranu vesnice a ještě místy, kterými jsme zatím nikdy nešli. Udělala jsem obrovský objev. Našla jsem jabloň s mini jablíčky. Myslela jsem si, že tahle jabloň už nikde neroste. To jsou totiž ty pravá jablíčka, která se dávaly kvasit společně se zelím. Škoda, že už to naše máme ve škopcích a skoro vykvašené. No nic přístí rok budou tyhle jablíčka. Zrovna tenhle týden jsme chutnali první letošní zelí. Je vynikající a jablíčka jsou taky výborná. Nelinka se krásně vyblbla. Měla velké štěstí, protože jsme šli kolem ohrady se zvířaty a až po chvíli manžel zjistil, že je pod proudem. Měla štěstí, že při podlézáním pod dráty nedostala pecku proudem. Má s tím bohaté zkušenosti, jednou se šla přátelit s kůzlaty a dostala pecku rovnou do čumáčku. Dneska měla kliku. Kromě jablíček jsem objevila spoustu volně rostoucích ořechů. Jen tak z legrace jsem si pár ořechů posbírala. Říkala jsem si, kolik z vás by uvítalo kdyby si mohlo nasbírat ořechy. Já jich mám pro letošek v bedýnce dost. Po příchodu z procházky jsme ještě poseděli venku a užívali si krásného dne a hlavně teplého. Kromě procházky a relaxace jsem zpracovala další část petrželky. Letošní úroda mě pořádně překvapila. Nejdříve to vypadalo, že budu ráda, za tu trošku, co jsem v létě dala do mrazáku. Přestože jsem zalévala, vedra ji skoro zničila. Deštivé počasí a sluníčko posledních dnů způsobilo, že petrželka obrašila a rozkošatila se. Bylo mi líto petrželku zarýt, tak jsem zpracovala další část. Jsem ráda za dva mrazáky. Jeden na bytě, jeden na chaloupce. Zamrazila jsem i větší větvičky. Petrželku dávám úplně všude a letos jí bude poprvé dost. Nevím jak vy, ale já mám pocit, že víkend čím dál rychleji uteče. Nebo jsem čím dál pomalejší. Naštěstí tento víkend byl překrásný. Mějte pohodový pracovní týden a děkuji vám za návštěvu. Rija

Před lety jsem se do této květiny zamilovala a díky kamarádkám mám mnoho druhů

Jedna z mála fotek, kdy je čistý stůl a na něm kafe

Nejkrásnější ozdoba.

Není nad příjemný nedělní odpočinek

Kdo si myslíte, že vás bude neustále hlídat

Pohoda, klídek, tabáček

Mlýnek jsem si pořídila před mnoha lety a jak se dneska hodí

Stromek plný zajímavých maličkatých jablíček. Musím zjistit, jak se to jmenuje, nutně potřebuji na zahrádku.

Jablíček není nikdy dost.