První máj

Krásné májové ráno. Krásné je, slunce svítí, ptáci zpívají a všude kolem ticho. Mám ráda časná rána. Jako každý ro v tento den mi ráno hlavou projel verš: "Byl pozdní večer-první máj-večerní máj-byl lásky čas". Stokrát ohraná slova a přesto pořád krásná. V době školních střevíčků jsem nesnášela přednes veršů nebo rozbor. Z věty: "Co tím chtěl básník říct"...mám osypky dodnes. Já tam pokaždé viděla něco jiného, než tím básník chtěl říct. V době dospívání jsem si oblíbila milostné básně. Jakmile se mi nějaký kluk líbil, už jsem se nořila do veršů. Dnes ráno jsem si vzpomněla na báseň, která zapadla v moři jiných. 

Vítězslav Nezval - Sonet stý o vítězství lásky

Nás osud nikdy nerozdvojí.

Jsme do věčnosti spojeni.

Já mám tvou lásku, ty máš moji,

a nic se na tom nezmění.

Láska je vzácné koření -

a my ji máme. My jsme svoji.

Nepadnem spolu při souboji.

Ó lásko, velké umění!

Dívám se klidně do budoucna.

Má láska k tobě byla vroucná.

Nemyslela jen na sofa.

Vyhrál jsem nad životem sázku,

vždyť ten, kdo poznal pravou lásku,

si víckrát z lásky nezoufá.

Nezapomeňte na polibek pod rozkvetlým stromem. Záměrně neříkám pod třešní, neboť u nás už nekvetou a předpokládám, že to bude na více místech obdobné. U nás to jistí štědřenec, ten se krásně obalil do zlatavě žlutého hávu. Krásný sváteční den. Rija

První v roce 2025

 První letošní den pomaličku končí. Pranostiky mi moc nedovolily dělat, co by bylo potřeba (nerada bych si vymetla štěstí, či něco jiného, co by mě celý rok mrzelo). Tudíž jsem den strávila relaxací a tvořením. Nová krabička se začíná rýsovat. Mezi tvořením jsem zaplňovala nový diář, abych byla na nový rok připravená. Můj mozek už není schopen pamatovat věci, co dřív, tudíž musím částečnou kapacitu mozku převádět do diáře. Mám ráda, když si diář můžu vyzdobit, pomalovat, či jinak zvýraznit data, která bych nerada opomenula. Zajeli jsme za maminkou, pozdravit v novém roce, zkontrolovat, jestli je v pořádku a popřát hodně zdraví. Tak mi ten první den plynul v příjemném poklidu. Zítra a pozítří mám ještě dovolenou, tak načerpám síly na běžné dny roku. Vám přeji poklidný začátek běžných dní. Rija

Vzpomínky na minulost

Poslední dobou mě čas od času přepadne nějaká nostalgická nálada a sem tam vzpomínám na dobu minulou. Někdy hodně minulou a jindy krátce minulou. Obdobnou náladu jsem měla hned začátkem týdne po ránu. Čas od času musím k lékaři do Mikulova a z oken čekárny vidím na okna bytu, kde jsme bydleli skoro 13 let. Po návštěvě lékaře mám docela dost času, než mi jede vlak, tak jsem tentokrát využila času a šla se projít náměstím. Od té doby, co jsem se odstěhovala jsem v centru města byla všeho všudy asi jen třikrát. Jinak přes město jezdíme denně, denně nakupujeme a v sezóně jezdím i do zahradnictví. Mimochodem, majitel je úžasně ochotný a vstřícný člověk. A dle mého laického popisu dokáže odhalit rostlinu, po které mé srdce touží:-))). Měla jsem štěstí, že náměstí je po ránu prázdné. Za ty roky spoustu obchodů skončilo a ráz náměstí se proměnil. Trošku mi to připomínalo procházku nějakým přímořským letoviskem, kde je spousta kaváren, taveren a venku množství posezení. Protože pamatuji Mikulov ještě v dobách před revolučních, tak jsem vzpomínala, co kde bylo tenkrát. Jediné, co se za ty roky nezměnilo jsou klenoty a papírnictví. Při procházce se mi v paměti vybavili hned dva filmy, které se zde natáčeli Bořlivé víno s Vladimírem Menšíkem. Okno i klenoty jsou úplně stejné, jako ve filmu. Dokonce v místě, kde ve filmu bylo květinářství, tak dnes tam květinářství skutečně je. Tenkrát tam bylo sklo porcelán. Při pohledu přes morový sloup na hrobku a Svatý kopeček, jsem si vybavila film pro děti Třetí skoba pro Kocoura. S těmito vzpomínkami jsem došla až do zámeckého parku. Vstup do parku se za ta léta změnil. Tady jsem si připomněla naše pravidelné, skoro denní procházky s dětmi. Některé části nebyly tak krásně upravené, tak se mohly děti proběhnout, někdy jsme sestoupili pod zahradu a kluci se prodírali arkádami a vymýšleli si pohádky, jindy si tam hráli na rytíře. Dnes se tam už projít nedá. V celém parku jsem byla, tak mě nikdo nerušil v mých vzpomínkách. Na vlak jsem se vracela kolem synagogy a oblíbenou Husovou ulicí. Krásně se opravuje a malé domečky získávají zašlou slávu. Po dlouhé době jsem prožila příjemné ráno. Rija

Poslední únor

Neskutečné, pomaličku končí únorový den. Nechce se mi ani věřit, že už máme za sebou dva měsíce tohoto roku a to nám okolnosti nadělily jeden den k dobru. Nějak mi to moc nepomohlo, stejně pořád nestíhám. Myslím si, že i kdyby měl den padesát hodin, tak nebudu stíhat. Ale abych nebyla tak moc kritická. Kamarádka mi poslala zajímavou inspiraci a musela jsem vyzkoušet. Největší legrace byla, vymyslet základní kruh. Ještě štěstí, že mám v okolí chlapy, kteří mají logické myšlení:-)))). Co byste taky chtěli po blondýně:-)). Nakonec vše klaplo a mohlo se šít. Zatím provizorní místo, ale s výsledkem jsem spokojená. Skoro ve stejném čase další inspirace. Stačilo otevřít skříň, vytáhnout látky a ušít. Mezi kostičkami a proužky se vešlo ještě jedno jarní šití (časem na něj také přijde). Jen kolem zahrádky kroužím jak mlsný pes a bez valného výsledku. Nějak mě to pořád nebere. Pak se okolnosti posbírají jinak a bude se kopat, dláždit, budovat. Jedete koupit sáčky do vysavače a kroky vás zavedou jinam, plechové dekorace musí jít s vámi. Naprosto přesně vím, kam ty věci dám. Náhodou pak jdete do zahradě a vidíte krokus a jaro už leze i na vás. Musela jsem koupit macešky. Sněhulákům u nás prostě odzvonilo. Určitě nás zima ještě potrápí, ale posledním únorem pro mě skončila zima a zítra hurá, zabořit prsty do země a bude po dámě. Otlačená kolena, smutek za nehty a prsty plné trnů a drobných ranek a v neděli už se začnu těšit do práce, protože kdyby byl více denní víkend, tak se nepostavím. Takže jaro vítej a hurá na to. Rija

Rok 2023 - 12 radostí

Když před pár dny Helenka na svém blogu vyhlásila výzvu 12 radostí v loňském roce, tak se mi ten nápad moc zalíbil. Málem bych na něj zapomněla. Pokusím se i já najít svých 12 radostí.

LEDEN

První měsíc loňského roku u nás ukázal, jak umí být rozmanitý. První dny skoro jarní a vzápětí přišla na pár dnů zima. 

ÚNOR

Únor byl u nás šedivý, ale i v šedivosti se dá objevit něco zajímavého. Na sníh jsme se jeli podívat na Vysočinu, kde jsme objevili moc krásné místo. 

BŘEZEN

V březnu se začalo probouzet jaro a nás to táhlo ven do přírody. Ani na pozorování hvězdné oblohy se nezapomnělo. Štěstí nám přálo Venuše, Jupiter a jeho měsíce. Nádherná podívaná. 

DUBEN

Aprílový duben se taky krásně předváděl. Krásu lze vidět i za humny. Měla jsem štěstí na souboj srnců o přízeň srn. Příznivý vítr mi dovolil sledovat podívanou z docela dobré vzdálenosti. Syn mě vzal na výlet do Rakouska. I když nám počasí moc nepřálo, tak jsem si Tulln zamilovala. 

KVĚTEN

Květen je nejkrásnější měsíc v roce a vůbec to nesouvisí s tím, že mám narozeniny:-))). Podařilo se mi pár nádherných fotografických úlovků ptáků. Nevím jestli jsem měla větší radost z rákosníka nebo ťuhýka, ale oba opeřenci mi udělali radost. Malý výlet do rozkvetlého Znojma a květnová návštěva botanické zahrady v Tullnu, to už jsou jen třešničky na dortu. A to jsem neměla ani tušení, kolik botanických zahrad navštívím. 

ČERVEN

V červnu mi největší radost dělala zahrádka. Sice jsem o její krásu bojovala se slimáky, ale nějakou krásu jsem zachytila. Podařilo se nám dokončit záhon kolem lavičky a doufám, že v letošním roce zbude mnohem více času na lenošení na lavičce:-).

ČERVENEC

Červenec byl ve znamení cestování. Začali jsme na začátku měsíce u Berounky a přes Toskánsko, skončili na Vysočině. Ačkoliv zážitků a radostí bylo mnoho. Zvítězila jediná, Florencie a Botticelliho Zrození Venuše. 

SRPEN

Horký srpen byl také plný zážitků. Zavítali jsme opět na Vysočinu do Počátků, projeli se na kole. Zvládli jsme i ranní snídani při východu slunce. Úžasný zážitek.

ZÁŘÍ

Září bylo stále krásně teplé, tak lákalo k výletům. Nemohli jsme jinak a opět po roce navštívili Třeboň a okolí. I obloha nám poskytla možnosti na pozorování. Tuhle kometu už se nám vidět nepodaří. 

ŘÍJEN

I měsíc říjen byl ve znamení výletů. Návštěva Vídně a procházka Belvedérem byla úžasná. Stejně tak pár dní v Beskydech. 

LISTOPAD

Pro mě největší událost loňského roku. Splněný sen v podobě koncertu André Rieu. Ani dvě návštěvy adventní Vídně tuto událost nepřekonaly.

PROSINEC

Mezi nejkrásnější chvíle prosince patří jednoznačně advent a Vánoce, čas strávený s rodinou. Nemůžu nevzpomenout a na krásné chvíle na konci roku v ráji České Kanady.

To byl můj plný radostí. Bylo jich mnohem víc, ale to by bylo na hodně dlouho.

Rija