Zobrazují se příspěvky se štítkemNela. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemNela. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 26. listopadu 2024

Duhový most

Pár týdnů jsem tady nebyla a osud mi udělal v životě pár kotrmelců. Dnes je to přesně týden, kdy nás opustilo naše chlupaté štěstí Nelinka. Odešla za duhový most a dívá se na nás z nebeských výšin. Musím říct, že vše šlo tak hrozně rychle, že se s tím stále nemůžu vyrovnat. V půlce října dostala svůj první záchvat, začátkem října se veterinář pokoušel o zázrak, a pak najednou nic. Naštěstí netrpěla. Byla s námi skoro 16 let, tak se není čemu divit, že mi tak moc chybí. Doufám, že se jí u nás líbilo a byla s námi šťastná. Nelinko, budeš nám chybět. Rija



neděle 21. března 2021

Motivační

 Přestože je víkend opravdu studený a jaro ani zdaleka nepřipomíná, nezahálíme. V mém případě je zbytečné něco plánovat předem, dost často se mi náplň dne umí změnit z minuty na minutu. Manžel říká, že jsem nevypočitatelná jako neřízená střela. Jeho plány jsou každý víkend stejné, cvičí. Máme doma docela dobře vybavenou posilovnu a manžel má můj veliký obdiv, že cvičí opravdu poctivě. Mě se nedaří k cvičení dokopat. I když bych mohla mít dobrou motivaci. Nejlepší cvičenkou u nás doma je Nelinka. Může spát ve vedlejším pokoji, nebo být v jiné části domečku, jakmile uslyší dopadnout podložku na zem přiletí jak střela a jde si protáhnout tělo. Dotáhla to k dokonalosti. Protáhne si přední packy, potom zadní a v poslední době i krk. Hezky u toho mručí. Jen se mi nedařilo ji včas zachytit. Měla jsem štěstí a cvičenku jsem zdokumentovala. Nezbývá mi následovat jejího příkladu, abych nebyla vyloučena z domácího kolektivu. Pohodovou neděli.  Rija



pátek 24. července 2020

Vezmeš mě sebou?

Od té doby, co náš život obohatila přítomnost našeho plyšáčka Nelinky, vnímám spoustu okamžiků v našem životě úplně jinak. Vždycky jsem si myslela, že zvíře je schopno poslouchat jen určité příkazy a dělá, co ho naučíme. V našem případě je všechno obráceně. My děláme to, co nás naše zvíře naučilo:-). Je neskutečné, čemu všemu ta němá tvář rozumí a jak si nás dokáže omotat kolem prstu. Nejvíc mě překvapuje, jak vycítí, že se doma něco děje. Je neklidná když uklízím a pobíhám po domě a je naprosto mimo, když vytáhnu kufry a začínám balit. Dřív jen pobíhala po domě a motala se mi pod nohami. Dnes svůj neklid dotáhla k dokonalosti, leze nám do kufru. Dnes jí sabotování balení vydrželo opravdu hodně dlouho. Nejdříve si ustlala manželovi v zabaleném kufru. Když jsem přešla k balení svého, zabrala celou volnou polovinu kufru a odmítla se z ní vystěhovat. Nakonec s něm usnula. Takže jsem si udělala hromádky a zabalila až teď. Myslím si, že jediné čím si její naštvanou dušičku pokaždé udobříme, jsou chvíle strávené u babičky. To mi připomíná děti, když jsme jim řekli, že jedou na prázdniny k babičce. Naprosto stejné reakce má i Nelinka. Okamžitě kroutí ocáskem, štěká a běhá po domě. Takže mám konečně sbaleno a zítra ráno vyrážíme na dovolenou. Rija




středa 16. ledna 2019

Nela

Vzpomínám si na dobu před deseti lety. Vybavuji si ten den úplně živě, jako by to bylo dnes. Kamarádka mi skoro v přímém přenosu posílala fotky, jak její fenka rodila štěňátka. Narodily se tři krásné bílé kuličky. Byly maličké a nádherné. Už chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou, pořídit sobě i dětem nějakého mazlíka, jenže jsem měla strach, že se nebudu umět o něj postarat. Nakonec jsem si dodala odvahy (za podpory houfu virtuálních kamarádek) a zamluvila si jednu malou kuličku. Když jsem si Nelinku přivezla domů, byla o něco málo větší než její první plyšová hračka. Během několika málo dní vzaly za své všechna předsevzetí, co smí, či nesmí, kam smí a kam nesmí a hlavně, že nikdy nebude spát v posteli. Dnes jsem nervózní, když necítím její packy zabořené do mých žeber, případně její zadek pod mou hlavou. Brzy jsme si na nového člena rodiny zvykly a dnes je to náš veliký mazlík. Když přijdeme domů, máme vítací rituál. Manžel si snad ani neumí představit den, kdy by nebyl celý oslintán, protože ho potvůrka miluje za všech nejvíc. Život bez ní si už neumím představit. Dnes už mi stačí, když se na mě podívá a přesně vím, co chce. Poznám, kdy ji něco bolí, kdy je unavená i veselá. Tajně jí říkám, že je to moje antidepresivum. Nelinko k tvým krásným desátým narozeninám hodně zdraví a ještě mnoho krásných let v tvé společnosti. Nelinko moc ti děkujeme, za to co nám dáváš. Rija
První léto


Přidat popisek