Když musíš, tak musíš:-)

Krásnou adventní sobotu přeji. Venku to konečně vypadá, jak před Vánoci, tak si té pohádky musíme užít. Včera jsem měla malé Vánoce. Ačkoliv jsem už nechtěla zvětšovat vesničku, tak jsem neodolala kopci s bruslaři a lyžaři, kterým projíždí vláček. Navíc hraje i pár vánočních melodií, které se dokonce dají i vypnout a vše funguje bez zvuku. Chvíli jsem váhala, ale manžel to rozhodl a objednal. Včera přišel balíček. Asi se začínám vracet do dětských let, protože jsem měla radost, jako kdyby mi bylo pět. Užívejte si zbývajících adventních dní, které nám do Vánoc zbývají. Rija

Třetí adventní neděle

Neskutečné, už třetí. A proletěla kolem, jak létavice. Letošní adventní dny mi utíkají  moc rychle. V sobotu jsme si udělali výlet do Brna. Nebyl to sice moc dobrý nápad, ale chtěla jsem se potkat s milými lidmi a trošku zapomenout na starosti všedního dne. Chvíli to vypadalo, že manžel bude vdovec, protože tento blbý nápad jsem měla já. Ani ve snu mě nenapadlo, že se nenajde parkoviště, kde by se nedalo zaparkovat. Bohužel. Nakonec mě manžel vysadil na semaforu a sám kroužil po Brně a hledal místo. Našel. Já se mezitím dobře bavila. Vstřebávaly jsme adventní náladu a prohlížely si stánky na Zelném trhu. Pořídila jsem si krásné ozdoby s medvídky. Náš tradiční malý stromeček je plný ozdob s medvídky. Prošly jsme se městem, pokochaly světýlky, atmosférou a pochopitelně množstvím lidí. Manžel si prošel knihkupectví a jeli jsme domů. Část nedělního dne jsem věnovala úpravě venkovní dekorace. Ta původní se nějak nechtěla kamarádit se silnými větry, které se u nás dost často prohání krajinou. Doufám, že jsem výzdobu zabezpečila dostatečně a vydrží alespoň do Hromnic. Při té příležitosti jsem vyrobila ještě jednu malou drobnost. K večeru jsem vytáhla látky a tajně doufám, že bych z nich do Vánoc mohla vzniknout vánoční dekorace. Ne že bych neměla co dát na stůl, ale znáte to. Jdete koupit knoflíky a z regálu na vás mává látka. Nevíte, co z ní ušít, ale musíte si ji přinést domů, ačkoliv máte látek tolik, že je nemůžete do smrti upotřebit. Ale prostě musíte. Pak ji doma rozložíte a zjistíte, že nemáte žádnou na kombinování. Tak jdete do galanterie a koupíte na kombinování a další dvě, co by se na něco mohly hodit. Prostě začarovaný kruh. Dnes jsem zjistila, že nemám balící papír na dárky. Doufám, že ještě nějaký pěkný seženu. Ta moje hlava, jednou se mnou hodně veselo. Stal se zázrak a u nás sněží. Jsem zvědavá, kolik vloček spadne a jak dlouho vydrží. Krásné a pohodové adventní dny. Rija

Adventní Vídeň

Krásnou druhou adventní neděli. Venku je opět inverze, takže jako obvykle - šedivo a navíc už několikátý den fouká silný vítr. Proto jsme se s manželem rozhodli naše dny trošku rozzářit a včera po obědě vyrazili načerpat adventní atmosféru do Vídně. Cestou jsme se zastavili v Mistelbachu v nákupním centru. Dostala jsem tip, že v jednom místním obchodě mají doplňky k vánoční vesničce. Pořád mám málo figurek. Moc toho tam neměli, bylo vidět, že mají vyprodáno. Kromě lyžaře a běžkaře, jsem si vzala pohybující se scenérii s domečkem, sněhulákem a chlapcem, který dělá kouli a vánoční stánek. Ten jsem musela mít, právě kvůli medvídkovi:-). Další cesta už proběhla hladce a ještě za světla, jsme dorazili do Vídně. Parkujeme v podzemních garážích, kousek od opery. První zastávkou bylo náměstí Marie Terezie. Stačí mi dívat se na zboží, které se na stáncích nabízí. Hledala jsem medvídkové ozdoby. Na mém tradičním medvídkovém stromečku chybí ještě dvě medvědí ozdoby. Další zastávkou byli trhy u radnice. Letos byla výzdoba rozšířena o strom se srdíčky a historický kolotoč. Trošku mi atmosféru a výzdobu, kazily davy lidí. Jezdíme skoro pravidelně, ale touto dobou, se nám nestalo, že by Vídeň navštívilo tolik lidí. Nejspíš na tom má vinu Covid, který zapříčinil, že v uplynulých dvou letech trhy nebyly. Nejzajímavější atrakcí bylo jedoucí obrovské srdce, které jednou za čas projelo nad stánky. Byl to kouzelný pohled. Prošly jsme se dalšími místy, až ke katedrále sv. Štěpána. Cestou jsem si koupila pečené kaštany. Bez nich by pro mě nebyl advent:-). Pravidelně chodíme do katedrály zapálit svíčky, za všechny lidi, kteří nás opustili. Pravidelně si dávám punč u radnice, ale udělala jsem dobře, že jsem si ho tentokrát nedala. U katedrály mě zlákal Mozartův punč. Byl s kokosem a šlehačkou. Divná kombinace, ale byl vynikající. K autu jsme se vraceli přes osvětlený Hofburg. Domů jsme přijeli v půl deváté. Dala jsem si ještě procházku s Nelinkou a pak tělo uložila do vodorovné polohy. Přeci jen to byl náročný den. Zvu vás na malou procházku adventní Vídní. Poslední fotku vyfotil manžel, nedaří se mi širokoúhlé fotky a tolik světýlek stojí za to ukázat. Klidné adventní dny. Rija

 

První adventní

Krásné adventní dny. Je až k nevíře, že první adventní týden je za námi. Asi se budu opakovat, ale abych neporušila mou tradici, tak nestíhám:-))). Jen jak roky ubíhají, tak mě to nechává, čím dál víc chladnou. Vždyť, to co udělám, nebo neudělám, je jen na mě. Minulou sobotu na mě po ránu mrklo sluníčko a zamávalo na mě pomyslným paprskem, že pokud sebou hodím, tak ty okna stihnu:-). Stihla. Než jsem umyla poslední, tak se zatáhlo a vykouklo zas až v neděli, abych umyla ještě na verandě. Pořád jsem neměla představu, jak bude vypadat letošní naše výzdoba, ale jedno bylo jasné. Postavení vánoční vesničky. Hrála jsem si s tím skoro celou sobotu a jedno je jisté, už nemám kam expandovat, protože bychom se museli odstěhovat:-). Ačkoliv se to nezdá, tak větší část ozdob zůstala schovaná. Vytáhla jsem jen ty nejmilejší ozdoby. Nakonec jsem zvládla i drobnou výzdobu před domem. Chtělo by ji ještě vylepšit, ale nemám správný materiál. Trošku jsem podcenila přípravu. I tak se s manželem snažíme užívat si adventního času, co nejvíce v klidu. Naši mazlíci si pohodu užívají neustále. Než se mi podařilo vyfotit adventní věnec, už mi u něj pózovala Nelinka. Dnešní den jsem prožila v pohodě a snažila se relaxovat a vnímat adventní pohodu. Doufám, že i u vás panuje pohoda a klid, bez stresu. Rija