Třetí adventní...

Třetí adventní týden se mi moc nevydařil. Už neděla byla ve znamení blížící se pohromy. Ráno jsem vstala se škrábáním v krku a všeobecně jsem byla taková divná. Po obědě jsem se pustila do pečení. Vůbec se mi nedařilo, tak i to nevěštilo nic dobrého. Perníky ztvrdly. Marně doufám, že v dóze s rozkrojeným jablkem změknou. Zatím se k tomu nějak nemají. Košíčky se nechtěly vyklopit z formiček. Jediné, co vypadá k světu jsou kokosové rohlíčky. S vypětím všech sil jsem upekla a totálně odpadla. Nepořádek jsem chtěla uklidit hned v pondělí. Ráno to bylo ještě horší. Takže jsem se vypravila k lékaři a diagnóza byla jasná angína jak vyšitá a zánět průdušek. Antibiotika to jistí a teplá postel. V úterý se přidala příšerná rýma a kašel, který vypadal příšerně. Maminka mi naštěstí přivezla léky. Do včerejšího odpoledne jsem myslela, že asi brzy umřu. Neumírám, ale cítím se blbě. Dnes ráno jsem se pustila do balení dárků. U toho se sedí, není to žádná dřina, tak to snad zvládnu. Na potřetí jsem to zvládla. Alespoň jedna věc hotová. Kamarádka mě utěšuje, že Ježíšek se narodil v chlévě, tak dorazí i k nám:-)))). Chvíli jsem přemýšlela nad možností raději vánočku neupéct, co kdyby. Nakonec zvítězil duch hospodyňky a budu doufat, že vykyne a podaří se. Stromeček a rybu manžel koupil, tak doufám, že se do Štědrého dne nic nepokazí. Všem vám přeji hlavně hodně zdraví. Rija

Druhá adventní neděle

Krásný a pohodový adventní podvečer. První adventní týden moc rychle utekl. Jeden den jsem měla moc milé setkání a bylo tak fajn, že čas utekl moc rychle. Než se člověk nadál byl večer a museli jsme se rozejít. Čerti mě neodnesli a ani uhlí jsem za oknem nenašla, za to jsem našla úžasnou dekoraci. Taková roztomilá blbůstka. Mikuláš umí poslouchat, co říkám. Jen jsem trošku musela přerovnat krbovou římsu:-)). Vzpomínám si, jak jsme před pár lety s kamarádkami musely mít babiččinu pekárnu a když jsem viděla Mikuláše s dětmi a krbem v podobném duchu, tak jsem byla moc ráda, že mi to Mikuláš nadělil. Jeden den jsme si s manželem zajeli do nákupního centra. Potřebovala jsem plastové boxy na uložení šátků, šál a dalších nezbytných drobností, které se mi neustále množí a už se nevešly do šuplíku. Do boxů jsem uložila spoustu potřebných věcí, které dost často někde překáží. Znáte to určitě všichni. Vytřídila jsem spoustu zbytečností, ale není to nikde vidět. Bohužel jsem taky objevila blbůstku do vesničky. Dvakrát jsem ji položila, jako že ji nepotřebuji, ale nakonec jsem se pro sáně tažené psem stejně vrátila:-)). Prostě beznadějný případ. Letos jsem váhala, zda péct či ne. Nejsme moc velcí jedlíci, návštěvy nemíváme a rodina na sladké moc není. Pár let jsem nepekla vůbec, ale poslední dobou jsem nějaká sentimentální, tak jsem nakonec udělala dvě těsta a něco málo přidám. Perníčky se dají jíst celoročně, tak se snad do velikonoc sní:-))). V hlavě jsem nosila jeden nápad na výzdobu do kuchyně, tak jsem si hrála. Něco málo ještě udělala před dům a konečně uvedla do provozu i světýlka. Světýlek není nikdy dost, tak svítí i dvorek. Letošní výzdoba bude ve znamení medvědů. Alespoň využiji svou sbírku. Klasický stromeček zdobím až před Štědrým dnem, ale tento malý je náš památeční. Ten manžel nazdobil, když jsme měli naši první nadílku. Pár měsíců po seznámení. Zdobím ho každý advent, jen teď je to medvědí stromeček. Letos jsem koupila poslední medvědí ozdobu. Jen místo špice je skřipec se sněhulákem. Kdysi mi ho darovala maminka. Medvěda, kterého bych přidělala na vrchol nemám:-). Každý rok si říkám, že nic nepotřebuji a každý rok koupím nějakou blbost, ale letos jsem se nějak utrhla a mí blízcí také. Jsem ráda, že má manžel pochopení a medvědy už bere jako součást naší domácnosti. Však většinu mi koupil on. Stejně tak to je s vesničkou a dalšími dekoracemi. Ví, čím mi udělat radost. Přeji vám pohodový druhý adventní týden. Rija

První adventní

Krásnou první adventní neděli. Řekla bych, že letošní advent je úplně jiný, než jsme byli poslední roky zvyklí. S tou spoustou sněhu je takový romantický, kouzelný. Prostě jiný. Včera jsem poskládala vánoční vesničku. S odřenýma ušima jsem tam nacpala vše, co jsem chtěla a ještě nějaké místo jsem si nechala. Co kdyby.... . Včera večer jsem vytáhla krabice s dekoracemi a začala se jimi přebírat. Chvíli jsem uvažovala, že bych jich letos nevytáhla tolik, jako jiné roky. Jenže. Vždycky je nějaké jenže. Většina ozdob má nějakého dárce a bylo mi líto, že by ty milé osůbky, které si daly tolik práce s tím, aby mě potěšily zůstaly v zapomnění nějaké krabice. Tak jsem vytahovala drobnosti a vzpomínala na dárce i příležitost, kdy jsem je dostala. Proto mi každý rok tak dlouho trvá, než vše vytáhnu a najdu vhodné místo. Na spoustu věcí zapomenu, že vůbec mám, mezitím přibudou nové. Bez stresu, v poklidu uklízím, hraji s s dekoracemi a užívám si pohody adventu. Včera přijel syn s přítelkyní, přišla i maminka a odpoledne uplynulo v poklidu. Doufám, že i zbývající adventní dny budou v podobném stylu. Rija