Je to tak, obzvlášť ty poslední dny tohoto roku nezadržitelně odlétají a než si je stačím vychutnat, stávají se minulostí. Než jsem před vánočními svátky končila v práci, tak jsem se na dny volna nesmírně těšila. Především na to, kolik budu mít času na tvoření. Týden je pryč a kromě tří vánoček, nějakého obědu a pár procházek jsem nevytvořila nic, co by za zmínku stálo. Za to si posledních pár dnů v poklidu domova hraji s bavlnkami. Ježíšek měl totiž takový bláznivý nápad a přinesl mi plastová namotávátka na bavlnky. Ano, je to naprosto obyčejná věc, kterou si můžu koupit v galanterii, ale protože si takovou pitomost zapamatoval, tak mě potěšil mnohem víc, než drahými dárky. Pustila jsem do úklidu svých zásob vyšívacích bavlnek. Nejdříve jsem uložila část DMC bavlnek. No a když už jsem byla v tom motání, rovnání a přenášení, tak po večerech likviduji různé hromádky, které zůstanou po vyšívání. Sama bych nevěřila, že i takovou hloupostí jsem schopna vytvořit volný prostor na nějaké jiné potřeby na tvoření. Druhý Ježíšek přinesl krásnou komodu, do které se vejde spousta drobností, které potřebuji k tvoření, ale neměly stálé místo, tak tvořily jen kumuly a když jsem něco hledala, tak jsem kolem sebe vytvořila neorganizovaný chaos, který se dost složitě uklízel :-).
Proto komoda udělala radost. Dárek, který jsem vůbec nečekala, byla elektrická lupínková pilka. Zatím nebyl čas ji vyzkoušet, ale brzy na ni dojde řada, protože do vánoční vesničky přibyly figurky a domeček a už je přeplněno, takže musím vyrobit nějaký větší základ pro vesničku. Polystyrenu je plná půda. Manžel prohlásil, že jsem horší jak malé dítě. Protože si s vánočními dárky vydržím hrát celé dlouhé hodiny (ještěže nemusím vstávat a můžu tudíž chodit pozdě spát). Při hraní popíjím čaj z dalšího dárku a snídani podávám na vánočních talířcích.. I když jsem velká, musím přiznat, že Ježíšek je, protože jak jinak bych pod stromečkem našla to, o čem sním. Rija
Obyčejná namotávka a zábava na týden |