Říjen

Zjistila jsem, že pokaždé, když se mě někdo zeptá, jak se mám, jsem z toho v rozpacích. Nechci si stěžovat - nemám vlastně na co, ale zároveň neskáču radostí. Takže vlastně ani nevím, jak se mám. Asi dobře. „Když Ti nic nechybí, máš se dobře!“ řekla mi nedávno kamarádka. 

Jenže já se poslední dobou dostávám často do takové lehké úzkosti ze současné situace. Nikdy mě nikdo neomezoval, takovou zkušenost nemám. Jako malá jsem nesvobodu vycházející z režimu ani nevnímala. Žili jsme na venkově, nikam jsme nejezdili, chodili jsme do lesa a bylo to fajn! A najednou nevím, co nás zítra čeká, co zase přijde.. Je to věčná nejistota, na kterou když nemyslím, je mi dobře.

Skončila mi sezóna kytic, občas jedeme na nějaký výlet a pomalu začínám nakupovat vánoční dárky. Já vím, je to brzy - ale já budu mít v prosinci děsnej fofr - to jsou ty sezónní práce. :))

Dámská!

 V létě jsem měla chuť vyrazit na čundr stejně jako vloni jen s tím rozdílem, že jsem chtěla vzít s sebou poprvé Anežku. Přes všechny svatby a pak i špatné počasí nám to časově nevyšlo. Nevadí. Udělaly jsme si alespoň podzimní dámskou do Horní Bělé a Manětína. Bylo to moc fajn - měly jsme pro sebe spoustu času na věci, které si v běžném rušném týdnu nestihneme povědět. 

Rovnodennost

 Dnes je jarní rovnodennost - vyšlápla jsem si sama na výlet a potom si umíchala sváteční vykuřovací směs z růže, kadidla, kardamomu a černého bezu. Už mi tady voní. :)

Taky postupně přepichuju všechny vyseté letničky a posílám jim sílu, aby to zvládly. 

A sem posílám několik fotek z posledních dní.. Krásný vstup do jara nám všem!

Na jih

Na podzim jsem měla pocit, že mě to táhne na sever, ale v posledních dnech se vypravuju zase spíš na jih. Zjistila jsem, že to mám vlastně ráda všude. Jde jen o to vyrazit, nadechnout se a užívat si tu radost.

Dostala jsem se k rybníku, kde jsem se ocitla poprvé, vytvořila jsem si pár korpusů na jarní věnce a poobědvala na oblíbeném místě (a ještě jednou). Cestou do Těnovic šla přede mnou chvilku po silnici liška. Vůbec mě neviděla. :)

Mám ráda svoji vlastní společnost. A taky jsem se naučila rychle nastavit foťák na samospoušť. ;-)

Leden ve zkratce

Začíná devátý rok existence mého blogu - všechny vás zdravím a trochu omlouvám svoji nepřítomnost. :)

Aktuálně si užíváme sněhu. Zkouším sněžnice a svoji kondičku. Děti nám vyrostly a už dokážou být samy doma, zatímco my si vyjedeme na celodenní výlet. Další stupeň, který velmi vnímám. 

Těším se na celý následující rok, bude skvělý, vím to! 

Podzim na Šumavě

 Letos jsem si Šumavu po dlouhých letech moc neužila. Už nás ale nebavila ta neustálá inverze, tma a zima, a tak jsme vyjeli alespoň na jeden den - nabít se. Kdyby mi někdo řekl, že se budu v půlce listopadu vyhřívat na Šumavě na slunci, holky budou běhat bez bot a v triku, řekla bych, že to není možný. :) Počasí se opravdu vyvedlo a taky jsem zjistila, že už si klidně můžu dát výlet i s dětmi tempem, které mi vyhovuje. Všechno to strašně letí...