Bylo to (v)Ostrý!

 Poslední říjnový pátek a výšlap na Ostrý, na kterém jsme byli naposledy v únoru. Baví mě to nepřeberné množství cest, jak se na něj dostat. Protože byla v únoru spousta sněhu, museli jsme se vydat po vyšlapané cestě. O to víc jsme si to užili terénem teď na podzim. Ty výhledy k nám i do Německa jsou dechberoucí. :)

A hlavně - „Prsa Matky Boží“, jak se přezdívá dvojvrcholu Ostrého, jsou nádherně vidět z místa, kde bych chtěla být jednou rozprášená. Vím, je to intimní, ale cítím to tak už víc než 10 let...

dvojvrchol Ostrého

Stále větší parťáci

Stejně jako loni, i letos jsem vyrazila na několik dní na chalupu s partou dětí. Známe se dobře, známe se dlouho. Je to totiž více než z poloviny moje školní skupina. :) A jak mají školy oficiální slučáky a výlety, my si vyjeli jen tak mimochodem. :)

A protože se spolu učíme mluvit už od malička, společná porada proběhla velice efektivně. :) Domluvili jsme si pravidla, jídelníček i služby, všichni rovným dílem. Já měla spoustu času pro sebe, na výlet, na čtení i odpolední spánek. Prostě dovolená. :)

Zpátky

 Na skok v místě, kde jsem vyrůstala. Moje veškeré letní vzpomínky z dětství a puberty patří právě sem. 

Hledám, sbírám, tvořím, žiju...

 Dlouho jsem tu nebyla, dlouho jsem nic nepsala. To ale neznamená, že nic netvořím. :) Momentálně žiju svatbami a jejich přípravou. Baví mě se setkávat s lidmi a sledovat jejich přání, baví se se naciťovat na nevěsty a tvořit květiny, které ladí s jejich osobností. Ráda jezdím po zajímavých místech a cítím obrovskou svobodu v tom, co dělám. Přináší mi to radost a naplnění. :)