pondělí 7. ledna 2019

Kynutá sněhová vločka

Dneska nepřicházím s ničím novým, ale myslím, že tenhle moučník se k současnému počasí docela hodí. Určitě ho znáte, protože jeden čas ho byl internet plný, ale dlouho jsem ho nepekla a dostala jsem na něj chuť. Takže pro případné zájemce tady je recept:

450 g polohrubé mouky
70 g cukru
50 g másla
2 žloutky
půl kostičky kvasnic
180 ml mléka
špetka soli


Mouku nasypeme do zadělávací mísy, uprostřed uděláme dolík, nadrobíme kvasnice, zasypeme lžičkou cukru, zalijeme částí vlažného mléka a necháme vzejít kvásek.
Mezitím rozpustíme máslo, zakvedláme do něj žloutky, zbytek cukru, mléka a sůl.
Zaděláme těsto, necháme kynout než zdvojnásobí objem.
Rozdělíme na 4 části, které vyválíme na stejná kola. Na plech dáme pečící papír na něj první kolo, natřeme náplní, já jsem plnila švestkami s čokoládou a povidly. Položíme druhé kolo, zase natřeme a tak opakujeme až zpracujeme všechno těsto.
Na naplněný koláč si skleničkou naznačíme střed a rádýlkem nakrájíme na 16 částí. Vždy dvě stáčíme k sobě a konce přimáčkneme. 
Troubu předehřejeme na 170 stupňů, mezitím koláč dokyne.
Koláč potřeme bílkem a můžeme dozdobit ořechy
Pečeme 15 minut potom teplotu snížíme na 160 a dopečeme ještě dalších 15 minut



středa 2. ledna 2019

Fotky a já

Vánoce i oslavy nového roku jsou minulostí a o slovo se nekompromisně hlásí paní zima. Začínám sklízet dekorace. Venkovní stromečky zlikvidoval noční vítr, tak jsem ráno jenom posbírala po zahradě světýlka, chvojí doma ve vázách začíná taky opadávat a stromeček vypadá víc než unaveně.
 To nejlepší ze zimy je za námi a do jara nekonečně daleko a tak prohlížím a přebírám fotky z minulého roku. Každý rok touto dobou si z fotek za uplynulý rok vytvářím vzpomínkovou fotoknihu. Mám už jich pěknou řádku a připadá mi, že je to nejlepší způsob jak uchovat vzpomínky na papíře. Jsem ze staré školy a potřebuji mít vzpomínky hmatatelné.




Kdysi dávno, ve své první práci, jsem měla k dispozici foto komoru a fotky jsem si z kinofilmů vyvolávala sama. Za dlouhé roky jsem vyzkoušela fotky ukládat do různých alb. Některá jsem si z šanonů vytvářela sama, některá jsem za nekřesťanské peníze nakoupila a u všech jsem dospěla k jednomu závěru. Jsou obrovská a po patnácti, dvaceti letech už nejsou kam dávat. Jsou i pěkně těžká, takže se nikomu z knihovny nechtějí vytahovat a prohlížet, natož je vézt někam někomu ukázat. Fotky z nich někdy vypadávají a když si někdo někdy nějakou vyndal aby ji někde ukázal, nikdy ji nevrátil zpátky.


V dobách mého mládí to jinak nešlo, fotilo se na film, fotky byly jenom papírové a kdo nechtěl mít binec v krabicích, ten nakupoval alba a lepil a lepil...
Dneska už snad neznám nikoho kdo by fotil klasickým foťákem na film, přiznávám se, že ani já, ale svou první zrcadlovku ZENIT, kterou jsem si pořídila za první výplatu stále mám a myslím, že i funkční.
Před časem jsem jednu ze svých fotoknih nesla někam ukázat a při té příležitosti jsem zjistila, jak málo lidí dneska fotky převádí z digitální podoby do nějaké hmatatelné, většinou až po tom co jim nenávratně zmizí po náhlé smrti počítače litují, že vlastně nemají žádné vzpomínky...
A co vy jak jste na tom? Taky potřebujete listovat starými, nebo i novými alby, nebo vám stačí fotky v počítači, anebo vzpomínky v podobě fotografií nepotřebujete vůbec?



sobota 29. prosince 2018

Šťastný nový rok

Drazí blogoví přátelé.
Rok zase utekl jako voda a zítra tu máme poslední den 
toho starého a o půlnoci přivítáme rok nový.
Přeji vám, aby byl lepší než ten se kterým se loučíme.
Přeji vám spoustu  štěstí, zdraví, lásky, elánu a dobré nálady
ať se vám splní všechna vaše přání!
Ve zdraví prožijte veselého Silvestra 
a do nového roku vstupte tou správnou nohou!
Na shledanou příští rok :)


pátek 28. prosince 2018

Den skoro jarní

Dneska byl tak nádherný den, přímo stvořený na dlouhou procházku. V nohách máme asi devět kilometrů a bylo to vážně prima. Stačí vyjít za humna, vylézt na kopec a pak se jenom kochat. No řekněte, není u nás krásně?












úterý 25. prosince 2018

Vánočně od nás

Chvíli to u nás vypadalo na bílé Vánoce, ale bohužel sníh je minulostí, je vlezlá zima s teplotou kolem nuly a nepřestává foukat severák. Co se dá dělat, ale Štědrý den jsme si užili, dneska jsme návštěvovali a i procházka večerním městem byla. Takže navzdory počasí si Vánoce užíváme plnými doušky :)










Přeji vám pohodový zbytek svátků!