Taštiček není nikdy dost

V poslední době jsem dostala chuť vytvořit pár taštiček, které se dají využít jako kosmetické taštičky, pouzdra na tužky, na brýle, či na cokoliv jiného, co vás do nich napadne schovat. Na jejich výrobu jsem použila různé ručně barvené látky, které jsem doplnila o prošívání. To je pro mě asi nejdůležitější, protože teprve prošívání pro mě korunuje dílo. 

Tyto dvě taštičky vznily z látek, které jsem barvila na polštáře.  Díky přechodu barev zde prošívání vypadá pokaždé trochu jinak, i když je po celé taštičce provedeno stejnou barvou. A jak už bývá většinou mým zvykem, nestačilo mi načančání jen z jedné strany, musela jsem ji naparádit oboustranně.
Taštička je navíc zdobená paspulkou s vloženou šňůrkou. Velikost je 14 x 17 - 22 cm (míra v nejužším a nejširším místě). A samozřejmě je vyztužená - vnější strana vatelínem a vnitřní ronopastem.

Tato taštička vznikla z již ušitých bloků Letící husy. Tyto bloky jsem šila kdysi podle rychlých postupů popsaných v časopise Švadlenka. Když už jsem jich našila hromadu na deku k maminčiným narozeninám, napadlo mě je přeměřit a zjistila jsem, že návod byl špatně a všechny ušité bloky můžu vyhodit. Od té doby si všechny návody dopředu přepočítám a zkontroluju, nebo je raději moc nepoužívám.
Bloky jsem samozřejmě nevyhodila a čekala jsem na jejich vhodné využití. Některé jsem využila na polštářky a teď mě napadlo z nich udělat taštiku. Doplnila jsem ji o bublinkové prošívání a s výsledkem jsem spokojená. Zadní stranu jsem prošila péřovým vzorem, ale chtěla jsem použít stejnou barvu, jako na přední straně, takže ta oranžová nit tam trochu zanikla. 

No a zatím poslední taštička vznikla z látek, které jsem barvila na tyto sedáky.

 

A i když se to nezdá, zelená je stejná jako u sedáků. Jen se mi na fotce sedáků nepodařilo zachytit její skutečnou barvu.Velikost této taštičky je cca 20 x 15 cm a je vyztužena stejným způsobem, jako předcházející - vatelín a ronopast.

Děkuji za návštěvu a přeji hezký den.
Jana

Trojúhelníky v akci

Před nedávnem jsem psala článek o tom, jak řezat trojúhelníky a ukazovala jsem polštář a ubrousek sešité z trojúhelníků. Všechno to ale vzniklo z toho, že jsem na přání vytvářela potahy na křesílka a další k tomu ladící doplňky. 

Nápad na trojúhelníkový vzor vznikl, když jsem koukla na opěradlo křesla. Je prošité tak, že zde opticky vznikají trojúhleníky. Tak mě napadlo, že by bylo hezké v tom vzoru pokračovat dál. Barevnost měla být nejprve v hnědých a béžových tónech, ale ta se mi zdála nudná, tak jsem ji osvěžila oranžovou. A s výsledkem jsem byla tak spokojená, že jsem pak tuto barevnost i vzor použila na již avizovaných věcech.

Potahy jsem na přání doplnila o polštářky, které jsou oboustranné. Zip je ve švu, jedna strana je hnědá a druhá béžová. A na každé straně je pak jiný typ prošívání.

Na stoleček jsem na přání měla vytvořit oboustrannou dečku. Říkala jsem si, že to nebude problém, ale při práci jsem zjistila, že to trochu problém je. Rubová strana se mi nelíbila. Vzor prošívání na ní nebyl tak hezký, jako z líce. Raději jsem proto udělala dvě dečky. Jednu tmavou a jednu světlou - ve stejných barvách jakou jsou polštáře. Zde je ta světlá a je na ní prošívání, které jste mohli vidět zde.

S výsledkem jsem byla velice spokojená a zákaznice taky. To mi udělalo samozřejmě velkou radost. Teď mě ještě čeká k tomu vytvořit nějaký textilní obraz, ale zatím jsem ve fázi čekání na inspiraci. 

Polštáře a ubrousek jsou šité z ručně barvených látek, potahy na křesla jsou pak kombinací ručně barvených a průmyslově tištěných látek. Do potahů a polštářů dávám vatelín, 120g/m2, do ubrousku na stůl termolín, myslím že 180g/m2, ale tou gramáží si nejsem úplně jistá.

Děkuji za nahlédnutí a přeji krásný den.
Jana