Podsedáky Chateau rouge

Jeden můj kamarád si u mě objednal podsedáky. Na muže zcela neobvykle (alespoň podle mých zkušeností) si vybral látky od French General z kolekce Chateau rouge. Boky a jednu stanu chtěl z jedné látky, druhou stranu pak z látky jiné. Představa to byla neobvyklá a ve výsledku si myslím dopadla dobře.

Nejdříve jsem si změřila sedací plochu židle i s výřezy. Přiznám se, že v té době jsem ještě neměla moc představu, jak to vlastně budu dělat. Ale rozhodla jsem se, že to přece nemůže být tak složité, abych to nezvládla.

Jako výplň jsme zvolili molitan o tloušťce 5 cm. Aby bylo možné obal prát, musel být samozřejmě snímatelný. To znamenalo zip. Taky bylo potřeba podsedák nějak přidělat k židli. V současnosti se hodně využívá suchý zip, mně ale připadal k těmto látkám jako absolutně nevhodný, proto jsem se rozhodla pro mašle.

První oříšek nastal, když jsem se snažila nakreslit střih. Tvarem je židle lichoběžník a já jsem si zapomněla změřit jeho výšku. Tak jsem začala vzpomínat na hodiny geometrie a nakonec jsem přišla na to, jak střih narýsovat. Ale nevím, jestli k tomu přispěly vzpomínky na geometrii nebo čistá logika, se kterou jsem k výsledku došla.

Druhým oříškem bylo, jak z pěticentimetrového molitanu nařezat tvar, který potřebuju, aby to vypadalo hezky. Tady mi naštěstí pomohl můj šikovný a ochotný tatínek, který použil jakousi pilku (podobnou, jaká se používá i na řezání látek na oděvy) a krásně mi vše podle předkreslených linek nařezal. Moc děkuji, tatínku.

Pak už to vypadalo jako sranda. Horní a spodní díl podložit vatelínem, spodní látkou, proquiltovat, udělat boční a zipový díl a pak všechno sešít dohromady. Až do fáze "všechno sešít dohromady to šlo. Pak ale začaly problémy, až jsem celé dílo musela na chvíli odložit, abych se u toho nevztekla. Nakonec se mi podařilo i přisazení bočních dílů, i když se to nedělalo vůbec dobře. Kdyby byl boční díl z jednoho kusu, bylo by to v pohodě. Ale tím, jak jsem do bočního dílu vsazovala mašle a zipový díl, vzniklo zde několik švů, které připadly zrovna na záhyby v horním a spodním dílu. Takže jsem boční díl různě nastříhávala, kroutila a skoro se modlila, aby to sedlo.

Dílo se podařilo a majitel vypadal spokojeně. Tak doufám, že podsedáky dobře slouží.

Fotky jsou dělané na mé židli, která má na bocích trošku širší a oblejší tvar, takže podsedáky na ní nesedí úplně  přesně.

Hezký den
Jana

Polštářky

Vymýšlení a tvoření polštářků je jedna z mých nejoblíbenějších činností. Můžu se na nich výtvarně vyřádit, jsou malé, takže se s nimi dobře manipuluje pod strojem a oproti dece jsou rychle hotové, takže se můžete brzy kochat výsledným dílem.

Následující dva polštářky vznikly pro mou výstavu, ale v plánu jsem je měla už dlouho. Už kdysi jsem na ně nabarvila látky a od té doby látky ležely a čekaly na využití. Minulý týden přišel jejich čas. Zkombinovala jsem ne úplně tradiční barvy, a to temně modrou se zářivou zelinkavou barvu. Prošívání jsem zvolila v kontrastní barvě, na modrý podklad zelené a na zelený modré. A místo lemu jsem tentokrát použila paspulku s vloženou šňůrkou. Je to zase něco jiného a mně se to líbí.

Při výběru prošívání jsem se opět koukla na stránky http://freemotionquilting.blogspot.cz/, kde najdete spoustu prošívacích vzorů. Jejich autorka je v prošívání opravdu úžasná. Mám od ní i knihu a rozhodně to nebyla investice, které bych litovala.

A důkazem toho, že se polštářky líbily nejenom mně, je to, že už jsou pryč. Přišla na návštěvu sousedka a tak se jí zalíbily, že si je odnesla. Více takových sousedek, se kterými se navíc ještě hezky povídá.

Hezký večer
Jana

Moje výstava

V minulém bločku jsem vás zvala na svou první veřejnou prezentaci, která se uskutečnila v Nedvědici. Teď už ji mám za sebou a mám z ní velmi dobrý pocit. Byla to spíš taková menší výstavka, protože všechno, co na ní bylo, jsem opravdu vytvořila sama. Byly to věci, které jsem dělala třeba už před několika lety, a které jsem si mohla půjčit a předvést, aby bylo vidět, co dělám a co všechno je možné udělat.

Byla jsem příjemně překvapená, že se věci líbily, někteří lidé si i něco koupili, někteří objednali a někteří se, doufám, třeba ještě ozvou se svým přáním. Určitě to byla dobrá motivace do další práce.

A víte, co jsem musela nejčastěji vysvětlovat? Že ty látky opravdu nekupuji s prošíváním, ale že to prošívání dělám sama. A nemám na to žádný program, který to prošití udělá sám. Je to prostě rukama.

Kdyby náhodou četla tento blog paní, co se jí tak líbila růžovozelená kabelka, je stále k dispozici. Buď na fleru (klik na ikonu vpravo), nebo osobně. Tak by to bylo levnější.

A teď už pár fotek.

A ještě dvě kabelky, které jsem ušila speciálně pro výstavu. Více jsem jich bohužel nestihla.

Střih: Bellet design

Střih: Bellet design

Hezký večer.
Jana