Soutěžní

Jestli ve vás název vyvolal představu, že se bude o něco soutěžit, tak to jste vedle. Já jsem se rozhodla soutěžit.
V loňském roce jsem se zúčastnila kurzu Mohendžodáro - tantra jóga pro ženy, který se konal v meditačním centru v Lažánkách u Veverské Bitýšky. Bylo to velmi zajímavých 5 dní, kde jsme absolvovaly různé druhy meditací, rituálů a cvičení. Rozhodně na to nezapomenu. Kdyby někoho z vás tato informace zaujala, více se dočtete zde: http://www.mohendzodaro.cz/. Já se musím přiznat, že první stupeň byl pro mě dostačující a dalších už jsem se nezúčastnila.
Díky účasti na kurzu jsem se ale dostala do databáze centra a byla jsem tak jednou z oslovených, když vyhlásili soutěž o vytvoření propagačních předmětů pro Mohendžodáro. Podmínkou bylo umístění loga a/nebo předměty v barvách loga. Jinak bylo zadání zcela volné a každý se mohl rozhodnout podle své volby, co vytvoří a v jaké hodnotě.
Já jsem se rozhodla pro materiál, který je mi blízký, a tím je samozřejmě textil. Nevynechala jsem ani jeho barvení, k němu jsem přidala šití a výsledkem byla šála a kabelka. Navíc jsem se ale rozhodla, že konečně vezmu do rukou štětec, na který se už tak dlouho chystám, a barvy a vznikla třetí věc, malované tričko. Výsledek můžete posoudit sami.

Základem pro kabelku byla bílá látka. Tu jsem nabarvila červenou, oranžovou a žlutou barvou, spojila s vatelínem a podkladovou látkou a ozdobně prošila. Z takto zhotoveného základu jsem pak ušila kabelku. Tady je:

Šála je z viskózy, kterou mám ráda, protože je to velmi příjemný materiál na tělo a při velikosti dva metry na 75 cm už se dá použít různými způsoby. Je v barvách o něco jemnějších, než je kabelka a tričko. A díky třem použitým barvám si můžete zvolit, která je pro vás v ten moment nejzajímavější a šálu uvázat tak, že bude dominantní jedna z nich.

No a nakonec tričko. Základ jsem ponechala bílý a na něj pouzžila, jak jinak, opět žlutou, oranžovou a červenou. K nim jsem přidala zlatou a pro trochu lesku a třpytu krystaly Swarovski v ohnivé barvě. Na fotce to moc nevynikne, ale na světle (i umělém) se pěkně blýskají. Podle mého názoru malbu pěkně oživily a ozvláštnily.

Ještě společná fotka, aby bylo vidět, jak jim to pěkně ladí pospolu.

A teď už budu jen doufat a věřit, že se má práce bude líbit a třeba uspěju. Když mi budete držet pěsti, možná mi to trochu pomůže. Děkuji.

Hezký večer.
Jana

Moje dcera, ta se má

Mám šestiletou dceru Kačenku, která je báječná. Ano, vím, že to říkají všichni rodiče o svých dětech. Nebo by alespoň měli. Vždyť nejdůležitějším úkolem rodiče je dávat svému dítěti bezvýhradnou lásku. Nemyslím tím přehlížet věci, které nejsou správné nebo přehnaně chválit za každou samozřejmost. Ale nepodmiňovat svou lásku tím, jestli se dítě chová podle našich představ. Ani moje dcera se dost často nechová podle mých představ, a přesto ji miluji. Jak jsem psala hned na začátku, je prostě báječná. A jako správné dítě a navíc ženského pohlaví, neustále něco chce. Jakmile uvidí, že dělám něco, co se jí líbí, a ono se jí líbí téměř všechno, hned to chce taky. Už jsem se musela obrnit a naučit se říkat ne. Ale přesto už ze mě vymámila a určitě ještě vymámí spoustu věcí. A když si zrovna náhodou nevšimla něčeho, co se líbí mě, tak se pro jistotu zeptám sama, jestli by to "náhodou" nechtěla, abych měla důvod se pustit do tvoření. Výsledkem je, že má několik kabelek či kabeleček, myšku, medvídka, sukýnky, šatičky, polštářky, deku na postel a nevím co ještě. Tady je malý výběr.

Kdysi jsem jí podle Mariny ušila taštičku na kosmetiku (ten pejsek je aplikace z látkového panelu s pejsky).

Střih: Bellet design

Jenže mi holka nějak povyrostla a už jí nestačí malá taštička. Začíná s sebou tahat pomalu víc věcí než já. Tak jsem se rozhodla, že jí ušiju kosmetický kufřík. Přiznám se, že toto byl můj nápad. Chtěla jsem ho pro ni na vánoce, jenže jsem měla takový shon (přiznávám, že vlastní vinou), že jsem to nestihla. Měla jsem ale dost jiných dárků, tak jsem se tím netrápila a dodělala ho později. On to není ani tak kufřík jako spíš kufr. Ačkoliv vím, že střih na takový kufřík uveřejnila i Bellet, rozhodla jsem se, že si střih a postup vymyslím sama. Nebylo to nakonec tak složité, ale protože jsem si vymyslela pruh na zadní straně, přišívala jsem vnitřní část tohoto pruhu ručně neviditelným stehem. To by nebyl až takový problém. Nejhorší bylo, že jsem se rozhodla kufřík vyztužit decovilem. Tím silnějším. A navíc dát mezi boční stranu a zbývající dvě strany (horní a dolní) paspulku. Když se sešly tyto dva nápady, bylo vymalováno. Dost jsem se u toho navztekala, hlavně ale popíchala a už bych to takhle víckrát nedělala. Aby paspule vypadala hezky, musí se šít hodně blízko u vložené šňůry. Když je tam ale decovil, který se nedává do švů, můžete šít jen po jeho hranu a tak zase vykukuje paspulka víc, než je podle mého názoru hezké. Ale celkově výsledek, myslím, není tak špatný. A ty kraječky uvnitř jsou na zavěšení náušniček.

Další věc, kterou jsem pro ni v poslední době dělala, je medvídek. Je pravda, že jsem jí ho chtěla udělat už dávno. Přesněji k pátým narozeniným. Tenkrát jsem ho nastříhala a zjistila jsem, že kombinace bavlny a minky, což je velmi příjemný úplet na jedné straně s takovou plyšovou úpravou dovážený z USA, je vražedná. Nešlo to pořádně šít, tak jsem s tím praštila. Na rok. Po roce mě Kačenka ukecala, abych méďu došila, tak ho dostala k šestým narozeninám. Jen s ročním zpožděním.
A tady je náš Puntík.

Střih: Bellet design

Na co jsem ale nejvíce pyšná, je Kačenčina postýlka. Udělal jsem pro ni deku, dva polštářky s ručně šitými aplikacemi a baldachýn, který je udělaný ze závěsů koupených v Ikea. Sešila jsem vždy dva dohromady (celkem jsou tam čtyři), nahoru přišila proužky na zavázání a přivázala na konstrukci, kterou udělal Kačenčin šikovný tatínek.

Myška Berta vedle Puntíka je šitá podle Bellet a ptáček za ní je dárek od Mysterky, kterou najdete zde: http://mystera.blogspot.cz/.

A ještě pár fotek deky a polštářků:

Někdy si říkám, že bych chtěla být svou dcerou.

Hezký večer.
Jana