V pastelových tónech

Rok od roku jsem línější, ale umím jít do sebe. S tím, jak mi děti rostou před očima, si uvědomuji, že nechci přijít
o žádné tradice a hezké chvíle. 

Letos jsme barvili opět přírodně, ty pastelové odstíny jsou zkrátka kouzelné. Moc jsem to nekomplikovala a nakonec stačily následující ingredience: ibiškový a borůvkový čaj, řepa, zelí, kurkuma a cibule. Pak už jsme si jen hráli
a kombinovali, díky čemuž vznikla i krásná zelená a fialová. 

Beránka jsem pekla v noci, protože v neděli přes den byl přednější fotbal a bowling s přáteli.
No a v pondělí bylo i hledání nadílky na zahradě. 

A koledníci? S přesunem za město je jich víc, což dvanáctiletá dcera řeší úprkem do pokoje. Chápu:).

Jaké Velikonoce jste měli vy? 

L.

Jarní havěť

 Velikonoce se blíží a to je příležitost něco vyrobit. Někdy od léta zkouším akvarel a moc mě baví to, že si můžu pomalovat téměř cokoli. A motivy jsou podle mé fantazie a přesně takové, jaké se mi hodí. Je to taková svoboda.

V leze i na zahradě vždycky s dětmi pozorujeme roztodivné kytičky a brouky, tak jsem se inspirovala. A nechybí ani čmeláci a včely, těm já na zahradě vysazuji úplný ráj. 

Použila jsem akvarelové barvy a vatová vajíčka (mají je i v Hornbachu - tam jsem na ně právě narazila při jednom z lovů na trvalky). Chce to trochu zručnost, to je pravda, na papír jako takový je to jednodušší, ale za zkoušku to stojí.

Zkoušíte nějaké velikonoční tvoření?

L.

Jaro v novém

Moc jsme se těšili na nový domov a já jsem si dlouhé měsíce představovala Velikonoce, které oslavíme už jinde. Ještě pořád žijeme trochu v krabicích, ale hlavní instalace proběhly už v březnu. To zabydlování nás baví. Je to jako nové nadechnutí.

Letos jsem nepekla mazanec a vajíčka byla v režii dětí. Ale moc je to zdobení bavilo. 

L.

Jaro ve váze

Každý rok máme doma na Velikonoce kroucenou lísku ve váze. Dají se na ni dobře věšet nejrůznější ozdoby. Měla jsem v plánu dělat papírová vajíčka, ale jinak jsem nemohla na nic pěkného natrefit. A pak mi z eshopu Mazaná Gréta dorazil set pěti nádherných zajíčků (králíčků?) od značky Maileg. Už jen to balení je kouzelné! Syn si s nimi pohrál a pomohl mi se zdobením. On miluje i ty vánoční. V kombinaci s velkou růžovou Hammershoi vázou z Bellarose je to ono! 

 

Pokud byste si chtěli vytvořit taková jednoduchá papírová vajíčka, podívejte se třeba na tento návod. Zvládnou to i děti. Já je dělala s dcerou. Jen to chce hezký papír. 

Venku je konečně jaro, hned je ten svět veselejší.

L.

Akvarelová vajíčka

Každý rok zkoušíme nějaké nové zdobení vajec na Velikonoce. Loni bylo dost času a dopředu jsem si připravila několik vyfouknutých vajec. Věděla jsem, že koledníci nepřijdou, tak bylo zbytečné těch vařených dělat moc. 

Napadlo mě, že bych na ně mohla zkusit malovat. Pravda, moc to neumím a ani nemáme pořádné barvy, jen vodovky, ale ono to vypadalo hezky tak jako tak a dceru to také bavilo.

Syn pak jedno rozbil, ale vtipně jsme toho využili. 

 

Zkoušíte letos o Velikonocích něco nového? Já jsem s dcerou vyráběla papírová závěsná vajíčka a vypadají moc hezky.

L.

Velikonoční dort

 Loni na jaře jsem na blog neměla moc náladu, ale zároveň jsem chtěla vymyslet něco hezkého na své narozeniny a na Velikonoce zároveň. Tyto dvě události se totiž většinou kříží.  

A tak jsem upekla tenhle dort s vajíčky z Mixit obchodu. Dort je ta moje klasika. 

Ještě vám sem příště hodím loňská akvarelová vajíčka, to je i příjemná aktivita pro tvoření s dětmi. 

L.

Pastelová vajíčka

Loni jsme s dcerou poprvé barvily vajíčka přírodně a opravdu nás to nadchlo. Jak výsledný efekt, tak i samotný proces. Ta vajíčka byla krásná, sytá, protože jsme použily vejce béžové barvy a zelí s řepou. Letos jsem koupila bílá, ale byla jsem trochu líná a zvažovala jsem, že barvit vůbec nebudeme. Ale ta holčička dělá všechny tyhle aktivity moc ráda, tak jsme se do toho zase pustily. Nekoupila jsem červené zelí a řepou jako loni, tak mi bylo jasné, že barvy budou jiné, ale proč ne, ať je změna.

No ale co na to barvení použít, když je to v podstatě na poslední chvíli? V mrazáku jsem sáhla po zbytcích - hrstka borůvek a malin, špenát a petržel, klasicky slupky ze žluté cibule a kurkuma nikdy nezklame. 

Co se týče postupu, vajíčka jsem nejdřív umyla hrubou stranou houbičky, abych se zbavila větších nečistot a značky. Odmaštění Jarem je důležité, aby barvy dobře chytly. Pak jsem si ze všech surovin udělala odvary. Prostě to povaříte v hrnci s vodou a následně přecedíte, abyste měli pouze barevnou šťávu. Pokud máte béžová vejce a barvíte sytými barvami, pak ani cedit nemusíte, vznikne zajímavý efekt, ale když máte vejce bílá a chcete chytnout tyhle sjednocené pastelky, pak to přeceďte. Odvary jsem nakonec přelila do skleněných nádob, přidala jsem lžíci octa, zamíchala, aby mohla dcera sama barvit (už uvařená) vejce. Samozřejmě můžete v odvarech vejce přímo vařit, ale z toho pak dítě nemá tu pravou radost, když to přímo nesleduje. 

Kurkuma, borůvky a cibule chytají hned, nejdelší barvení bylo u těch zelinkavých. Ale výsledek nás moc mile překvapil! Jedno to mátové je nebarvené, tak ho nabarvila slepice (tzv. indiánská vejce):).

 

U nás už se asi jinak barvit nebude. Maximálně přidáme nějaké rostliny do gázy či punčochy (to bych chtěla určitě zkusit), případně budeme zdobit voskem jako když jsem byla malá. Ale ty barvy už asi zůstanou.

L.

Velikonoční neděle

Tenhle víkend byl holčičí a poznamenaný zánětem středního ucha. Ale léčba rychle zabrala a my jsme se zabavily. V sobotu v noci jsem upekla mazanec, aby byl v neděli ráno k snídani. Doma to kynuté moc nejíme, nepeču ani vánočku, ale chtěla jsem, aby měla slečna mazanec v naší rodinné kuchařce, takže bylo třeba ho i nafotit. Nakonec jsem se do něj docela pustila a půlku si odnesla mamka, která zase přinesla oběd. Recept je podle Romana Vaňka a najdete ho i TADY. Co se týče vzhledu, inspirovala jsem se u Maškrtnice, která peče jak mazanec, tak i slovenskou pasku. Je to něco jiného než mazanec, ale vzhledově podobná věc. Moc se mi líbilo, co upekla pro tento jarní editorial. 

Od kamarádky Svatky jsem dostala kytičku, která už je sice mírně "na pochodu", ale slečna využila krásných kvítků a ozdobila si copan ve stylu Lociky:).

Díky cateringu od mamky jsem se nemusela zabývat obědem, což se mi dneska vážně hodilo. Marod si chce pořád hrát a chovat se, tak jsem na ni měla o to víc času. Odpoledne jsme se ještě vrhly na barvení vajíček, ale to vám ukážu příště. Akorát jsem teď vyndala beránka z formy, aby byl čerstvý na zítra.

Veselé Velikonoce!

L.

Přírodní vajíčka

Loni jsme s dcerou vyzkoušely přírodní barvení vajíček a z výsledku jsme byly nadšené. Líbily se i vám. Přiznám se, že vždy, když zkouším něco nového, je v rámci procesu tvoření značná dávka improvizace. Samozřejmě jsem si něco málo předem načetla, inspirovala jsem se na Pinterestu, ale obvykle je to u mě trochu chaotické a ve stylu "co dům dá".

Sice se mi moc nedaří psát návody, ale i tak se chci podělit o tu loňskou radost.

Použila jsem červené zelí (modrá vajíčka), řepu (fialovo-hnědá), červenou cibuli s mletou paprikou (hnědá) a kurkumu se žlutou cibulí (žlutá). Světle zelená vajíčka jsou nebarvená. Koupila jsem tak zvaná indiánská vejce a líbila se mi sama o sobě. 

Pokud se chystáte na červené zelí, je dobré ho nakrouhat, povařit, aby pustilo barvu, nakonec přecedit. To samé s řepou. U cibule vám šlupky vadit nemusí. Pro lepší obarvení jsem přidala ještě lžíci octa, ale asi to není úplně nutné. Vajíčka můžete v odvarech normálně uvařit a pak je tam nechat co nejdéle (klidně v lednici přes noc), případně po dobu, kdy se vám bude barva líbit nejvíce. Někdo nechá i přes noc. I já jsem dosáhla různých odstínů a moc se nám líbilo, jak byly pestré. Samozřejmě, jinak budou vypadat bílá a jinak béžová vajíčka. 

Čekala jsem, že tehdy pětiletá slečna z přírodních barev nebude úplně nadšená, protože všude vidíte ta křiklavá, s potisky. Ale opak byl pravdou. Jednak si užívala ten proces, ale jásala i nad výsledkem.

Chystáte se na přírodní barvení? Nebo už máte dávno vyzkoušeno? Nějaká doporučení?

L.

Symbolicky

Aby se neřeklo, že zanedbáváme tradice, nesmí chybět článek o Velikonocích. My tyhle svátky nikdy moc neprožívali. Ve městě se s tou pravou velikonoční atmosférou nesetkáte, není tu ta potřebná komunita. Jako malá jsem nesnášela Velikonoční pondělí. Už od brzkého rána u nás zvonili koledníci, u šlehání pomlázkou, jakkoli to bylo symbolické, jsem trpěla a bylo mi trapně. Spíš se u nás radši ani neotevíralo. Já jsem se vždycky dost styděla. S maminkou jsme ale vždy pekly beránka a zdobily vajíčka, to jsem si užívala od malička. Že to postrádá původní smysl? Asi ano, ale my si z tradic vybíráme to, co se nám líbí. A tak to s dcerou zatím děláme taky tak, spíš jen symbolicky, v rodinném kruhu. Kluci za ní ještě nechodí a ona se k tomu ještě nevyjadřuje. Uvidíme, jak se to vyvine v budoucnu.

Letos jsem zaznamenala celkem dost kritických reakcí ohledně genderových stereotypů, hlavně v diskusích na Facebooku. Myslím, že na Velikonocích jako takových není nic špatného, mají svou symboliku, neurážejí ženy. Spíš je někdo neumí slavit citlivě a v mezích slušnosti, což jim dává jiný punc. A někdo je prostě nechce slavit vůbec. Je to o nás - jaké si je uděláme, takové je máme. 

Vajíčka se rozdala a snědla i tak. Byla barvená přírodně - červené zelí, kurkuma, cibule, řepa. A ta světle zelená barvila slepice sama:).

Recept na beránka už na blogu je, ale přidala jsem vajíčko a znovu ho vyfotila:

1 a půl hrnku polohrubé mouky

3/4 hrnku cukru

1/2 hrnku mléka

1/2 hrnku oleje

4 vejce

1 prášek do pečiva

kandované ovoce podle chuti

Šlehám bílky a žloutky s cukrem zvlášť (ale nemusí to být), jinak je postup úplně klasický. Co se týče pečení, tak záleží na troubě. Já peču na 180°C okolo 50 minut v dobře vymazané a vysypané silikonové formě, zkouším špejlí. Můžeme polít čokoládou (vydrží déle vláčný), nebo pocukrovat.

L.