Každý své

Na vedení foto alba se mě ptá hodně z vás. Většinou se zajímáte o úpravu fotek, formáty, alba a kapsy. Už se ale otevřelo i téma sourozenců - jestli má mít každé dítě své vlastní, nebo je lepší mít jedno společné album. 

Vždy jsem psala, že z mého pohledu je fajn dělat každému dítěti jeho vlastní, protože jednou si ho třeba bude chtít vzít. Navíc, prostřednictvím project life ráda vytvářím ten osobní příběh - a ten má každý svůj. To neznamená, že tam bude mít jen vlastní fotky. Vždy je to o všech členech rodiny a společných zážitcích. 

Ještě jako těhotná jsem tedy pořídila další album pro brášku a doufala jsem, že tam snad brzy založím otisk nožičky a postupně spoustu krásných momentek i detailů, které už mi nikdo nevrátí a já bych je, nebýt foťáku, nejspíš zapomněla.

Ty varhánky na prstících, první chvíle doma, společné koupání, první úsměvy a sourozenecké okamžiky... Těším se na všechno, co nás ještě čeká a já u toho budu s foťákem.

A kdyby nedejbože někdy hořelo, beru manžela, děti a ta alba...:). Dá to totiž práci. 

Na fotce je pár kousků z krásné kolekce První rok. Design je od Lucky Šindelkové a můžete je koupit v eshopu PaperoAmo. Jinde věci na project life nekupuji.

L.

Školní

Už dva měsíce máme doma školačku. Nástup do školy byl velkou událostí, která si zaslouží své místo v rodinném albu. Ten den hodně pršelo a já jsem byla v 9. měsíci těhotenství, celá oteklá a zlenivělá. Vlastně jsem rodila ani ne za týden, ale foťák jsem přesto vzala. A jsem ráda, protože pro prvňáčka a celou rodinu je to velký den.

Asi dva týdny na to mi z mého oblíbeného Papero Amo přišel balíček s touhle nádhernou Školní kolekcí. Ta obsahuje propracované kartičky k project life, výseky, samolepky, razítka, ale i rámeček pro fotku školáka. 

Přiznám se, že mám s albem pěkný skluz, navíc mě čeká ještě album pro druhé dítě, ale nemíním se vzdát! Momentálně se alespoň snažím fotit a vyvolávat, v lepším případě zastrkávat fotky. Na to zdobení už moc času nezbývá, ale to ráda dělám i zpětně. 

L.

Jarní project life

V březnu jsem měla druhé Vánoce. Vyhrála jsem dvě krásné soutěže na Instagramu a přišel mi balíček od Paperoamo, který mi udělal obrovskou radost. A zrovna se mi teda vyloženě hodí.

V minulých týdnech jsem se totiž snažila zase trochu zapracovat na našem rodinném albu, konkrétně bylo třeba dokončit rok 2017. Dostala jsem se k listopadu, ale Vánoce už nějak dotáhnu. Současně jsem vyvolala fotky až do letošního března, což mě zase trochu uklidnilo - co je doma, to se počítá. 

Teď zpátky k obsahu toho krásného balíčku... Našla jsem tam, kromě jiného, MY LIFE kit březen/duben 2018 a EXTRA kit březen 2018. V balení je opravdu spousta moc hezkých a nádherně ladících kartiček, výřezů, samolepek,... Koukněte na fotky a na odkazy. 

Bývala jsem na ty dekorace v albu trochu lajdák. Když už se mi podařilo vyvolat a zastrkat všechny ty fotky, už mi nějak nezbývala energie na další zdobení. Ale tohle mě zase nakoplo a mám chuť se upsat na celý rok, abych měla krásně a aktuálně nazdobený každý měsíc. Asi nikdy nebudu ten typ, co si vyrábí celé scrapbookové stránky, ale minimálně ty nádherné kartičky, samolepky, popisky měsíců a ročních období bych chtěla udržet. 

Jelikož ještě nemám zpracované letošní jaro, ukážu vám alespoň pár jarních stránek z loňska. Toho materiálu je v kitu dost. 

Na téma Project Life dostávám hodně dotazů a často mi píšete, že jsem vás k tomu uvrtala. A jsem za to ráda, protože když si na to uděláte čas a obětujete nějaké (často nemalé) peníze, nikdy nebudete litovat. Čas letí jako splašený a soudě podle sebe, už si často nevzpomínám na to, co bylo loni touto dobou. Pak stačí vzít album a všechno je to zpátky. Nemluvě o tom, že dcera prohlížení alb zbožňuje. 

A doufám, že tím článkem trochu popoženu to jaro, na které už všichni netrpělivě čekáme. Je to moje nejoblíbenější roční období! A to letošní jaro je takové speciální, vážně jsem se na něj dost těšila. A jak se píše na jedné z kartiček: "Nezáleží na tom, jak dlouhá byla zima. Jaro nakonec přijde vždy."

L.

V archivu

Myslím, že se dá považovat za ohromný úspěch, když mám doma vyvolané fotky k poslednímu měsíci. Nejtěžší je to odhodlání sednout k počítači, vybrat ty správné snímky a poslat je někam do fotolabu. Mně to letos usnadnil fakt, že jsem fotila celkem dost svateb, které odevzdávám i fyzicky, tudíž jsem k objednávce vždy přibalila i pár našich rodinných fotek. 

Nejvíc se mi ale osvědčilo u toho výběru tolik nepřemýšlet, prostě nějaké vybrat a odeslat. Kdybych měla každou fotku zvažovat a plánovat layout do alba project life jako jsem to dělávala dřív, už bych se k nějakému výsledku nedostala. Takže vyvolám určité množství fotek, které nějak rozhodím do alba. Ty, které se nakonec nehodí, schovám do krabice na fotky, případně je rozdám prarodičům. A jen díky tomu spontánnímu procesu se mi daří mít krásně uložené třeba loňské Vánoce. Prostě nad tím tolik nedumat a něco vytvořit. 

Nikdo nemáme ideální množství času na "nedůležité" činnosti. Jde o to si ho udělat. Protože co když to se mnou zítra sekne?:) 

Blíží se půlka listopadu a já už začínám chytat vánoční náladu. Na lince mi chladne korpus na vánoční dort, který chystám na blog. Každý den se snažím doma uklidit něco, na co by se při běžném úklidu nedostalo (probrat skříně, uklidit kuchyňské skříňky apod.). Nemám ráda ty velké vánoční a jarní úklidy a nedělávám je, ale letos cítím, že je potřeba to tu provětrat. Čeká nás první baletní vystoupení a nějaké pěkné kulturní akce, ale taky náročná zkouška. 

L.

Život je krásný

V lednu mám obvykle méně práce, tak už se tradičně snažím trochu víc zapracovat na albech. A zrovna mě k tomu nakopla i Anička z mého oblíbeného eshopu PaperoAmo, když mi s předvánoční objednávkou poslala nové Project Life kartičky navržené Lucií Barabas. Mají název Život je krásný a jsou opravdu moc hezky vyvedené, barevné, optimistické. Mockrát za ně děkuji, udělaly mi velkou radost.

Mám ke svým fotkám ráda tento font, hezky to koresponduje. Však i mé foto logo je podobné. 

Už se těším, až je založím, ale nejdřív musím objednat nové kapsy do alba. Poučena uplynulými lety, už se nebudu snažit o variabilitu kapes, ale objednám maximálně dva designy. Nebude to tak pracné. 

Doufám, že si užíváte víkend. Nás zastihla nemoc, kterou slečna opět donesla ze školky. A to jsme se zrovna chystali sáňkovat.

L.

Ještě držím krok

Můžu si být jistá, že jakmile vypustím článek o Project Life, bude mít úspěch. Podle vašich ohlasů se celá řada z vás inspirovala a začala s podobným archivem. Jsem za to ráda. Nejednou se mi stalo, že jsem u klientů viděla PL kapsy naplněné i fotkami ode mě. Je to hezký pocit. A ačkoli fotek pro klienty je pořád víc a víc, snažím se držet krok a rodinný archiv stále udržovat. Spolkne to dost času, ale radši obětuji pár hodin spánku. Moje dcera je vlastně důvod toho, proč fotím. Na ní jsem se toho naučila nejvíc - a stále to tak funguje. Nejen proto se snažím v tomhle osobním projektu pokračovat. 

Někdy v průběhu roku jsem zase přikoupila oblíbené kartičky od Lucky Šindelkové, které prodává PaperoAmo. Mám už několik sad, ale tentokrát jsem mohla konečně alespoň z části využít Léto, Dovolenou a Cestování. Ještě si musím dotisknout ty její Jarní, které má zdarma ke stažení. Já je zbožňuji, protože se k těm fotkám tak hodí... Dokonale podpoří atmosféru. Občas vyjde trocha času, tak dodělám pár stránek. Ale hlavně se pořád snažím fotky vyvolávat. Prostě aby nebyly jen v počítači. Není nad to, když si s dcerou sedneme a společně je prohlížíme. Jednou si to dětství prožije znovu. 

L.

Album 2015

Co se týče rodinných fotek, snažím se držet krok s tempem z minulých let, byť jsem vytížená fotkami druhých. Ty profesní jsou samozřejmě na prvním místě, ale důležité jsou právě i ty osobní projekty. Uvědomuje si to asi každý fotograf. Já se toho na vlastních fotkách nejvíc naučím. Jsou prostě věci, které nemůžu zkoušet na klientech, tam jsou velká očekávání, zodpovědnost a jede se na ostro. I díky tomu mám pořád hodně vlastních fotek. A ty je samozřejmě třeba nějak organizovat. Už jsem na toto téma psala články, třeba TADY a TADY. 

Nyní bylo třeba zrealizovat album za rok 2015. Obvykle to stíhám v zimě, kdy je toho focení méně. Letos jsem však stihla jen půlku roku (začátek a konec roku), šlo to prostě ztuha. To rozpočítávání v rámci project life dá zabrat. Ale i to je pro mě relativní úspěch, lepší než nic.

Chtěla jsem se s vámi podělit o radost z nových PL kartiček. Jsou od Lucie Šindelkové, která je nejen grafička, ale i fotografka. Koupila jsem si dvě sady - Princezny a Svatební. Líbily se mi obě úplně stejně, z té svatební sady akorát vyndám pár kartiček bokem, jinak jsou krásně univerzální. Líbí se mi barevnost, jednotnost kolekcí, nápady, zpracování, ale i kvalita. Kartičky mají pěknou gramáž a opravdu žádnou vadu. Pořád se v nich přehrabuji a baví mě je zakládat. Jako by byly přímo pro nás, úplně kolikrát na ty stránky sedí. Můžete je koupit ZDE. Vřele doporučuji!

Zároveň jsem nafotila pár dalších detailů - nejen alba samotného, ale i toho, co při tvoření ráda používám. 

Už jste se na to vrhli taky? 

L.