Stává se ze mě velká holka. Je mi pětatřicet, mám vizitky a teď chci pracovnu. Promiň dědo, ale ta "komůrka" bez oken, kterou jsi mi při projektování určil, mi je prostě těsná. Vono dělit se o šest metrů čtverečních s kotlem, pračkou, košem na prádlo, stanem, spacákama a žehlicím prknem není zrovna košér.
Já vím, že na pozici žen v domácnosti máme naprosto rozdílné názory, ale já si prostě toužím polepšit. Byt máme velkej, ale najít vhodnej kout je dost velkej problém. Sice máme jednu místnost navíc, ale momentálně v ní stojí nenaladitelnej klavír a výhledově z ní má být Bohyňky studentsko/dětský pokojík. Dost se na to těší! Má jasnou představu: palandu, koně a fialové zdi - brrrrr. Snad ji to přjde, tuhle kombinaci fakt nedam:-). Obývák nepřipadá v úvahu - tam stojí uprostřed náš dřevěný dům, v ložnici mít pracovnu nechci, v předsíni budu jak průchoďáku... Jediná přijatelná možnost je druhé patro nad obývákem, taková galerie, na kterou se bohužel chodí po mlynářských schodech, který jsou sice strašně krásný, ale úplně blbý. Jo a je tam strašný vedro! Ale je tam světlo! No, tak si vyberte. Stejně mi nic jinýho nezbejvá. Celá bude ve skandinávském stylu (jak jinak), který se mi dole v bytě v záplavě panenek, kočárků, knížek a plyšáků nedaří udržet. Všechno bude mít svůj šuplíček a přihrádku. Všechno bude na svém místě - aspoň na chvilku.
Jednou si koupím židli od Starca , na zeď si pověsim designovej plakát a budu si lebedit.....
Foto: Lucky
