už se těšííím

Občas... někdy i častěji mi hlavou proletí nápad. Někdy jen proletí, někdy se zdrží. To abych ho mohla uchopit, přemýšlet, promýšlet, nadchnout se....a vzdát to.
To se mi stává často.
Někdy nápad projde etapami až k fázi realizace. Ale ani tak není vyhráno. Ještě to může uvíznout na nedostatku času, potřeb, odvahy....

Často své nápady domýšlím do nejmenších podrobností, promýšlím krok za krokem, nashromáždím potřebnosti, úplně vidím, jak v které fázi má má vize vypadat...

Jenže ten, kdo rozděluje vlastnosti a dovednosti člověka je asi šelma podšitá. Sice mi dal do vínku občas i dobrý nápad, pečlivé plánování, ale pak si zřejmě zalaškoval.
Zapomněl (nebo to možná udělal schválně) na šikovnost rukou, jemnou motoriku, preciznost při práci a dotažení detailů.
A tak může nápad dopadnout třeba tak:

jedno malé tričko, vlizelín, látka

   

pokus o aplikaci

výsledek (má asi jen tisíc pět set nedostatků)

detail (prostě nechápu, proč si nevymyslím pro začátek třeba rovné švy)

Ale že se těším, je snad patrné....

doplnění:
sraz
kdy: 1.3.2014 10-16
kde: Brno, Tři ocásky (pokus o jejich logo)
pro koho: kdo chce
s sebou: klubíčko, háček, jehlice apod.

cestovní taška podle Lisa Lam

Můj první pokus o ušití tašky. Ne, že by se mi zrovna tahle líbila nejvíc, ale momentálně by se hodila na cestu do Zadaru.
Zakoupila jsem knížku. Pro začátek potřebuju pevné, jasné a srozumitelné instrukce. Knížka je udělaná dobře, polopatisticky vysvětlené postupy, fotografie, prostě velmi dobře pro tápající duše.
A nebyli bychom to my, neustále pochybující, abychom nějaký ten zádrhel nenašli. Vnitřní taška, vnější taška, popruhy, zapínání... to by ještě šlo....ale ty výztuhy a výplně...to je pro nás laiky noční můra.
Vybrala jsem model. Cestovní taška. Látku koupím nebo vyhrabu ze zásob? Něco koupím, něco ze zásob, něco nažehlovacího jsem použila už při prvním šití, tak to nějak zkombinujem.
Spony, zapínání, ucha...
Pak jsem pár dní stříhala, měřila, stříhala (něco navíc, něco chybí), žehlila a odstraňovala lepidlo z výztuhy z žehličky, taky jsem něco přišila, abych to následně vypárala, ale stále jsem se zuby nehty držela vize....dovolená s vlastnoručně vyrobenou kabelou!
Pak šití, zvládla jsem vnitřní zapínací kapsičku, všila zip a spojila hlavní vnější díly. Ovšem pokus připojit dno byl marný. Začala jsem zmatit - zlomila se mi jehla, o kovový konec zipu vnitřní zapínací kapsičky. Druhá se zlomila o špendlík (už vím, proč babička všecko stehovala), třetí zřejmě ze zoufalství.....
V této fázi jsem si chtě nechtě musela dát pauzu.

poučení z krizového vývoje - taška podle Lisa Lam

• dodržuj návod!
• stříhej díly podle instrukcí! - pak ti žádné nezbydou
• vždy si pečlivě zkontroluj, jak pokládáš nažehlovací výztuhu - ušetříš si strhávání výztuhy z utěrky nebo také čištění žehličky (osvědčilo se použití čističe na trouby a zubní pasta - děkuji Marinkám z FB)
• neexperimentuj! - na poprvé vzletné pokusy neklapnou a ty si ušetříš zklamání
• zajisti si potřebné množství jehel
• opraš slovní zásobu nadávek - bude se hodit
• dvakrát měř - jednou řež! - hluboká pravda
• smiř se s tím, že to na poprvé nebude dokonalé, páráním se k cíli nedostaneš
• a i když nebudeš spokojená s výsledkem, rozhodně ses něco naučila (v tomto případě používat řezací podložku a kolečko, a zlepšuju se v technice vyměňování jehel ve stroji)
• nevzdávej se! - i když to nakonec vyhodíš, třeba tě zahřeje pocit, že jsi to dotáhla do konce