Tento víkend se nesl ve znamení krásného počasí a práce na zahradě.
V pátek jsem převlékla naše postele neb mělo být v sobotu krásně. Mám ráda, když mi povlečení uschne na sluníčku. Krásně pak voní. V sobotu jsem totéž udělal u dětí v pokoji.
V sobotu ráno jsem se probudila do krásného prosluněného rána.
Při zalévání kytek na balkoně jsme zjistila, že picháláčky začínají kvést - tedy zatím jen jeden jediný, ale to časem přijde. Opět po roce se můžu těšit z krásných růžových květů - kaktus je má jak korunku.
Odpoledne jsem vyrazila s Myšákem na zahradu. Rozárka je stále ještě nemocná. Doma je již od 13. března. Napřed to byla spálová angína. Ve středu měla jít do školy, ale objevil se jí velký zánět dutin - který bohužel ani přes další antibiotika neustoupil. Dneska byla na kontrole a je to stále stejné. Takže další antibiotika, další kapky a ještě týden doma - možná i déle. Jsem z toho docela dost nešťastná a malá také.
Takže v sobotu jsem ostříhala růže a vyfotila kytičky na zahradě - fialky krásně kvetou
Toto je nějaký zvláštní druh hyacintu.
Narcisky také kvetou a tulipány už také vylézají ze země.
Já jsem dopoledne pekla linecký koláč s rybízem a tvarohem - stav večer.
Manžel si ho nevšimnul a tak upekl buchtu s meruňkami - stav večer.
V neděli jsem odpoledne vystříhávala šeřík - z kořenů rostly šlahouny a nevypadalo to krásně.
Rozárka byla doma a Myšák napřed pomáhal se stříháním břečťanu a poté opravoval s dědou pergolu. Lezl na štafle nebo po vistárii.
Já jsem v sobotu večer zašívala roztrhané prostěradlo, manželovo tričko a ponožky. A vzpomněla jsem si na kolegyni, která prý nezašívá a roztrhané věci dává na hadry - to také dělám, ale až v době, kdy už to zašít nejde. Nikdy mě nenapadlo vyhazovat či dávat do hadrů děravé oblečení. Vždy jsem se to snažila zašít a teprve po té, kdy už to zašít nešlo jsem to vyhodila.
Jsem v práci za divnou - zašívám, peru některé kousky prádla v ruce, věším prádlo na balkón či do sušárny a nepoužívám sušičku, žehlím. Snažím se, aby děti mohli oblečení dědit. Takže moje dcera má občas klučičí tepláky či mikinu. Některé bundy kupuji neutrální. Kolegyně na mě kouká divně, že její holka má holčičí tepláky a věci po bráchovi si nevezme ani za barák. Je to asi o výchově. Nemusí mí všechny tepláky růžové a černé, modré či šedivé tepláky jsou také hezké. Taktéž trička - malý nosí tmavomodré po cácroce. Proč kupovat na doma nové. Tyhle stačí. Moje děti nemají každý den nějaký kroužek, nedělají žádný sport vrcholově.
V mém okolí mám rodiče, jejiž děti mají každý den kroužek - někdy i dva. Dělají sport na vrcholové úrovni 4x do týdne trénink - fotbal, volejbal, hokej, krasobruslení, judo nebo sportovní aerobik. O víkendech mají závody či turnaje.
Cácorka má 2 kroužky v rámci družiny, hodinu angličtiny navíc. Myšák má jeden kroužek v rámci družiny. Oba chodí 1x týdně na kroužek dobrovolných hasičů - to ale podle některých není sport.
Kolegyně syn hraje od 4 let fotbal. Dle jejich slov má dobrou fyzičku. Asi má, ale na úkor volného času. Od 4 let chodí trénovat min. 3x týdně a skoro každý víkend mají zápas.
Moje děti holt fyzičku nemají, zato o víkendu jezdíme na výlety, chodíme na procházky, hrají si na zahradě. Malý se učí pomáhat chlapům při opravách, natíral s dědou plot, okopávají záhonky a sázejí si svoje semínka.
Prostě jsem jiná, neplním si přes děti svoje nesplněné sny z mládí. Nemyslím si, že je špatné, když dítě nedělá žádný sport.
Dnešní rodiče dle mě kladou na děti vysoké nároky - ať už ve škole, tak při sportu. Dřív to tak nebylo. Nepamatuji si, že by u nás ve třídě na základce dělal některý spolužák vrcholově sport - jo kluci chodili hrát fotbal za barák či na hřiště, chodili jsem 1x či 2x týdně cvičit do tělocvičny, ale to co dělají děti teď to né. Docela by mě zajímalo, jak takové dítě bude vypadat za 10 či 20 let, když již od mala dělá sport na vrcholové úrovni. Zda to neodnese zdraví. Pohyb je důležitý, ale to co někteří trenéři s děti dělají je podle mě již moc. Přijde mi, že teď prostě nejde se přihlásit na fotbal a jen tak si jít 2x týdně zakopat. Když je tam přihlásí, tak musí makat, min.3x týdně trénink, o víkendu zápas a nedej bože, že by to dítě nechtělo dělat. Tak je hned atomicky líný nebo divný.
Dnešní doba je prostě jiná nebo já jsem divná.
