Přeskočit na obsah

Klaus Fuchs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klaus Fuchs
Rodné jménoEmil Julius Klaus Fuchs
Narození29. prosince 1911
Rüsselsheim
Úmrtí28. ledna 1988 (ve věku 76 let)
Východní Berlín
Místo pohřbeníPamátník socialistů (52°30′54″ s. š., 13°30′44″ v. d.)
BydlištěVelká Británie (od Desetiletí od 1930)
Paříž (od 1933)
Německá demokratická republika (od 1959)
Alma materLipská univerzita (1930–1931)
Kielská univerzita (1931–1933)
Bristolská univerzita (1933–1937)
Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (1933)
Povoláníjaderný fyzik, atomic spy, politik, teoretický fyzik, vysokoškolský učitel a fyzik
ZaměstnavateléEdinburská univerzita (1937–1941)
Birminghamská univerzita (1941–1944)
Národní laboratoř Los Alamos (1944–1946)
Atomic Energy Research Establishment (1946–1950)
Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf (1959–1979)
OceněníNárodní cena Německé demokratické republiky (1975)
Řád Karla Marxe (1979)
Hervorragender Wissenschaftler des Volkes (1986)
Politické stranySociálnědemokratická strana Německa (1930–1932)
Komunistická strana Německa (1932–1933)
Jednotná socialistická strana Německa (od 1959)
ChoťGrete Keilson (od 1959)[1]
RodičeEmil Fuchs
PříbuzníKlaus Fuchs-Kittowski (synovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Julius Klaus Fuchs (29. prosinec 1911, Rüsselsheim28. leden 1988, Berlín) byl německý teoretický fyzik. Byl součástí amerického projektu Manhattan a podílel se na vývoji první atomové bombyFat Man“, zároveň byl ale sovětským špiónem a detaily o bombě předal Sovětům, kteří tak vlastní atomovou bombu brzy získali také.

Fyziku vystudoval na univerzitě v Lipsku. Ve 20. letech byl v Německu členem sociální demokracie, ale roku 1932 byl vyloučen a vstoupil do Komunistické strany Německa. V roce 1933, po uchopení moci nacisty, emigroval do Velké Británie. Zde získal titul PhD na univerzitě v Bristolu a titul doktora věd na univerzitě v Edinburghu. Po vypuknutí války mezi Británií a Německem byl načas internován na ostrově Man a v Kanadě, ovšem nakonec byl shledán jako důvěryhodný, roku 1941 se vrátil do Británie a podílel se na projektu Tube Alloys, britském projektu vývoje atomové bomby. Již tehdy informace předával Sovětům. Roku 1943 byl pozván na Kolumbijskou univerzitu v New Yorku a k projektu Manhattan. Od roku 1944 pracoval přímo v Los Alamos, kde se bomba vyvíjela. Podílel se zde především na vyřešení problému imploze. V té době předal nejcennější údaje do Sovětského svazu, přes kurýra NKVD Harry Golda. V roce 1945 se vrátil do Británie a pracoval v ústavu Atomic Energy Research Establishment v Harvellu. Roku 1950 byl zatčen a přiznal se ke špionáži pro SSSR. Byl odsouzen na 14 let do vězení a ke ztrátě britského občanství. Propuštěn byl po devíti letech, roku 1959. Odcestoval do východního Německa (Německé demokratické republiky). Zde se stal členem akademie věd i členem ústřední výboru vládnoucí Sjednocené dělnické strany (SED). Později byl jmenován ředitelem ústavu atomového výzkumu v Rossendorfu. Zde působil až do odchodu do důchodu v roce 1979.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klaus Fuchs na anglické Wikipedii.

  1. MacTutor History of Mathematics archive.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]