Zobrazují se příspěvky se štítkemBarcelona. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemBarcelona. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 8. října 2017

Barcelona 2017

Na konci září jsem byla v Barceloně. Dočerpat energii (sakra, kam se tak rychle vytratila), nasát sluneční paprsky a užít si moře. A podařilo se. I to opálení mi letos snad déle vydrží. Loni jsem s kamarádkou Evou prolezla všechny památky, letos jsem se opravdu poflakovala převážně na pláži se skleničkou sangrie a hrníčkem kávy. Mimochodem ta je ve Španělsku rozhodně horší než v Portugalsku. Přesto jsem si zašla do Casa Batlló, k věži Torre Agbar a taky jsem navštívila pavilon od Ludwiga Miese van der Rohe. Uplně nejvíc pro mě bylo stejně moře a pláž. Přidávám tedy pár možná ne zrovna typických obrázků z dovolené a až trochu zpacifikuji zakázky, vrhnu se zase na pokračování naší portugalské výpravy. 




Pláž Barceloneta.





Casa Batlló, nechť mi Gaudí promine ten můj černobílý minimalismu, o kterém Gaudího rozhodně není .





Cestou k Torre Agbar.



  Barcelonský pavilon.

Krásný zbytek víkendu!


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

sobota 14. ledna 2017

La Pedrera

Přiznám se, že na páteční večer jsem měla úplně jiné plány než dělat fotky z Barcelony, ale člověk míní a děti mění. Víkend jsme měli strávit na horách. Měli jsme zarezervovaný hotel v Říčkách a já už se těšila, že si užijeme čerstvý povětří, sníh, lyže a horké alkoholické nápoje. Jenže když jsem k večeru začala balit věci, přišel za mnou junior, že je unavený a jeden pohled mi stačil na to, abych věděla, že v balení nemusím pokračovat. Horečku pozná asi každá matka i bez teploměru a tak jsem s povzdechem začala věci zase vracet zpět. A tak jsem večer sedla k počítači a dodělala jsem Barcelonu. Hurá! Mám pro Vás tedy poslední zastávku - La Pedrera nebo chcete-li Casa Mila. Přesto, že vrcholným dílem Gaudího je Sagrada Família, tohle pro mě bylo natolik fascinující a dojemné, že jen co jsme vyšplhaly na střechu, normálně jsem se rozbrečela. No jo, asi to bude věkem, že se nad spoustou věcí dojímám, ale tohle byl pro mě neopakovatelný úžasný zážitek. Dodnes cítím tu zvláštní energii, která prostupovala celým domem. Ale půjdeme postupně, protože i přízemí Pedrery rozhodně stojí za to. Kochejte se!








 


Opět jsem se pokusila zachytit Pedreru i jinak než typicky. A protože jsme chtěly nasát atmosféru celého domu, vyšly jsme si nahoru pěšky. Jednak stála na výtah fronta líných turistů a za další bych si přece nenechala ujít schodiště Pedrery. I když nebylo ničím zase tak zvláštní, ta atmosféra tam prostě byla stejně jako v celém přízemí. Ovšem jakmile poprvé vstoupíte na střechu, připadnete si jako ve StarWars :-) Komíny připomínají bojovníky a všechna ta mozaika a detaily jsou prostě šílené. Šíleně krásné! Mimochodem Pedrera v překladu znamená kamenolom, což pochopíte, když se na celou stavbu podíváte zvenčí. Oficiální název je Casa Mila. Více informací si můžete přečíst třeba tady.



 





Jediná společná fotka s Evuš, kterou mám. Teda když pominu noční selfíčko na ruském kole po pár skleničkách červeného :-)









 




Až se nabažíte výhledů ze střechy a všech těch zákoutí na ní, můžete si projít muzeum, které je součástí prohlídkového okruhu a taky neméně zajímavé interiéry nebo navštívit některý ze shopů se suvenýry. Neodolala jsem a přivezla jsem klukům (mimo jiné) velkou sadu nádherných pastelek a obrovský plakát Pedrery, který společně po večer vykreslujeme. 





 







A tady je vlastně konec! Konec naší holčičí dovolené v Barceloně. Sice mám ještě několik momentek od Casa Batló,  potom z naší čtvrti, kde jsme bydlely, z tržnice, z několika obchůdků, ale tohle bylo to stěžejní, čím jsem Vás chtěla do Barcelony nalákat. A jestli jste byli doposud na vážkách, tak neváhejte a leťte! Nebudete litovat, protože Barcelona je čistý zásah do srdce. Tedy alespoň v mém případě. A já se sem vrátím ... nejpozději v roce 2026, ale možná taky dřív. Doufám, že jste si to virtuální cestování se mnou alespoň trochu užili a v záložce Barcelona můžete vidět vše, co jsme viděly my. 

Krásný víkend všem!



Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

čtvrtek 5. ledna 2017

La Sagrada Família

Nevzdala jsem to! A kdo si počkal, ten se dočkal slibovaných architektonických orgií z této naprosto fascinující neogotické katedrály. Být v Barceloně a nenavštívit Sagradu uvnitř, je veliká chyba! Vstupenky zakoupíte předem, frontu stát skoro žádnou nemusíte a ten zážitek je prostě nepopsatelný. Hlavně si zaplaťte i věž, protože ty k Sagradě neodmyslitelně patří. A v neposlední řadě si vyhraďte dostatek času, protože my jsme se tu vydržely s Evičkou kochat skoro tři hodiny. Myslím, že tento příspěvek není třeba nijak zvlášť komentovat, kdo si potřebuje dohledat více údajů, může kouknout sem. Teď už se jen kochejte a pokud možno, nechte se unášet. Když jsem vstoupila dovnitř, měla jsem na krajíčku. To je něco tak dechberoucího! Budete se tady cítit přesně jak to Gaudí chtěl, jako v palmovém lese. Spojeni s přírodou, vesmírem a Bohem. Ať už věříte nebo ne, tohle je opravdu povznášející zážitek, který stojí za to zažít. Však taky La Sagrada Família znamená Svatá rodina.



 

 
 
 
 

 


 










Uvnitř je zkrátka nepopsatelná. I když už se staví více než 100 let, stále není dokončena a její krásu zvenčí malinko kazí jeřáby, ale to jí na majestátnosti rozhodně neubírá. Pokud se dobře pamatuji, má být dokončena roku 2026 a já si slíbila, že až bude opravdu dokončená, tak se vrátím.  








I ve věži se dají najít zajímavá místa a krásné výhledy.






 
 
Nevím jestli byl Gaudí šílený nebo spíš geniální, ono je to vlastně jedno, ale to, co po sobě zanechal, je fascinující. A Sagrada je jeho vrcholným dílem. Držím jí pěsti, aby brzy opravdu spatřila světlo světa. Koho zajímají i další místa, která jsme v Barceloně navštívily, může kouknout do této složky a na příště dodělám La Pedreru, což je další nádhera.

Krásný den!

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.