Dárek pro mne a Charlíčka

Rozhodla jsem se pořídit novou sedací soupravu. To jsem ale netušila, že kvůli nové sedací soupravě a mému pidi obýváčku najezdím přes pětset km, než seženu sedací soupravu, dlouhou jen dva metry dvacet. Větší se mi sem prostě nevejde!

Dvousedačka, která v pokoji byla dosud, byla malá a když přijela návštěva, nebylo moc pohodlné se v pokoji posadit. Seděla většinou návštěva a já s Charlíčkem na klíně na křesle. Navíc se sedačka začala tak nějak olupovat a ani nový elastický potah nepomohl. Věděla jsem, v jakém stavu je a proto šetřila na novou.

I když byla drahá, mám z ní velikou radost , je pohodlná, akorát vysoká, látka se dá otřít vlhkým hadříkem, vypadá jako broušená kůže. Má na pravé straně prodloužený sedák a na levé straně tzv.recliner, dá se jakoby rozložit a může si osoba zde sedící také natáhnout nohy.

Mám z ní velikou radost!

A ta původní je zatím, než ji nechám odvézt , v kuchyni. Charlíček je z ní nadšený, od té doby ,co je tam nevlezl do pelíšku! Má totiž svoji psí sedačku!

Nákupy v Dublinu

Včera jsem byla v Dental University Hospital na kontrole s dásní, ve které mi našli nějaký útvar před půl rokem. Vše OK, kontrola od včerejška za rok. Opět si pořídili fotografie mé ústní dutiny, aby mohli za rok porovnávat, zda je vše ok. Tak jsem si za tu cestu nejen busem, ale pěšky do nemocnice a zpět , musela udělat nějakou radost.

 Co jsem doma, moc se nekrášlím, ale protože bude jaro, dostala jsem chut se zase občas trošku namalovat, až půjdu mezi lidi....Navíc jsem zjistila, že některé produkty v mé kosmetické taštičce jsou letité a potřebují nutně vyměnit! Například řasenky se mají měnit maximálně za půl roku... A já tu moji mám snad dva roky. Tak už mám nové dvě.

A taky jsem viděla kouzelného keramického vítacího pejska. Toho jsem tam nemohla nechat!

Pořídila jsem si pudr a štětec , kleštičky na řasy, ze super levné kolekce Natural collection dvě řasenky, hnědočernou a černou, rtěnku, tvářenku , dva spreje s mýdlovou vůní od Vaseline, sponu do vlasů a dalšího PSA. A taky napsala pár pohlednic.... už letí... Tak se budu muset občas doma namalovat, abych zase přišla do cviku. Jen tak jemně, žádná divočina... 

A pejska vítacího dám před dveře... až v květináči vylezou modřence a  mini kosatce. Snad  cibulky nezmrzly a vylezou.... Přeji Vám všem krásný víkend a já beru tašku a jdu nakoupit potraviny. Ty jsou taky důležité, abych mohla něco upéct a dobrého uvařit!

Jen tak...

si ten čas běží a zítra letím. Stůl mám plný věcí ,které mají přijít do kufru, vůbec nemám představu ,co na sebe, co s sebou, hlavně že mám dárky....jsem po dvou letech značně nervozní a dnes jsem vstávala už v šest hodin. Nemohu spát. Tak si nabarvím šediny, abych synkům nedělala na obřadě ostudu. Ti už jsou od soboty v Lounech a mají spoustu starostí.Jsem taky trochu smutná. Největší starostí je však pobyt a reoperace kolene Luboška táty v nemocnici. Bohužel operace, která proběhla před měsícem nedopadla dobře, Dostal silný zánět a kapačky desetidenní nezabraly, tak mu dělali reoperaci, okolo titanového kolene má dreny a proplachují mu koleno několikrát za den. Není vůbec jisté, zda ho na obřad pustí. Možná jen na obřad a na vozíku.To se kluci jedou dnes do nemocnice domluvit.Na obřad přijede 90 lidiček z celé republiky ,tak se to zrušit už nedá. Moc velkýmu Lubošovi přeji, aby vše dobře dopadlo a mohl být na obřadu i kdyby jen dvě hodiny! Ale taky vím, že zdraví je přednější! Lubošovi hrozí, že pokud ani tato procedura nezabere, že stráví v nemocnici dalších půl roku, se sádrou od shora až dolů, s vyndaným titanovým kolenem a potom znova operace. Takhle mi to vysvětlovali na skypu. A to po operaci za tři dny chodil, Jen při propouštění mu nějaký lékař nohou zacvičil a ohnul nohu do nějakého většího úhlu, v noze něco ruplo a už se nemohl postavit. Stejně jej ale propustili, než se dostal zpět na ortopedii uběhly dva týdny čekací doby, on měl velké bolesti, nohu oteklou, ploužil se o berlích a celou dobu horečky. Moc mu držím palce,aby tato druhá varianta léčby dopadla dobře a nedošlo k té třetí variantě. Půl roku na chirurgii si nejsem jistá, že by dobře zvládal. 

Já si pořídila dlouhou sukni a halenu z italského butiku, protože musím stále nosit stahovací punčochy, noha mi také v těch teplech otéká víc. Byl tedy docela problém sehnat pro mne boty. Nakonec mi až z Navanu dovezli zdravotní pantofle, které jsem na pravou nohu nazula.

Nejsou elegantní, nejsou to lodičky, ale nezbývá mi nic jiného, než v nich jít. A dlouhá sukně skryje ošklivé stahovací punčochy, ty teda taky nevypadají v sandálech zrovna luxusně...Co myslíte, mohu takhle jít?

Nebo  varianta dvě... také dlouhé šaty... Rozhodnu se asi až doma, až mne uvidí kluci. na vlasy prosím nekoukejte, zítra mne v Lounech čeká kluků dvorní kadeřník z Prahy. Přijede česat a stříhat družičky a družby a taky ty, co to budou chtít.Já jsem na seznamu prý...

Halenka z Italského butiku

Dlouhá sukně 

Zdravotní pantofle

Nevím zda varianta jedna či dvě? Vezmu s sebou obojí... až na místě se rozhodnu.

 Na zahradě jsem o víkendu s pomocí Renaty opět rovnala plochu. Přibylo pár míst, kde jsem opět vysela znova travní semínko. Vzadu u zídky zmizely poslední haldy špatné trávy a vznikl další záhon.

I z toho kusu mám opět haldu kamenů. A  u zídky jsem vysadila břečtany. Snad se chytí...

 

První kvítek na záhonku. Dnes už tam kvetou tři, ještě jedna růžová.

 Tady vylezly konečně mečíky, jsem zvědavá, jak budou vypadat po mém návratu za týden.

I v květináčích začaly rostlinky bujet! Maruško, ibišky od tebe už také vystrkují hlavičky!

Před domkem jsem vybrala pryč kameny, koupila zeminu, smíchala s původní a osázela rostlinkama.

 Vypadá to líp, si myslím. Mezi kameny rostl plevel rychlostí blesku, takhle poroste sice taky, ale půjde lépe ven.

 Macešky se mi moc líbí, krásně se rozrostly a každý je obdivuje!

Tady snad vyklíčí semínka ibišku od Marušky. Je to venkovní ibišek, keříkový. Ještě jsou semínka v květináčích a jedno plato je ještě v kuchyni. tam už jsou venku...

 A pejskové jsou nervozní. Vůbec se jim nelíbí kufr v kuchyni na zemi a něco tuší... Nehnou se ode mne na krok! I před koupelnou sedí a knučí. I mně budou jistě chybět, ještě že vím , že je má Renata ráda a oni ji a že o ně bude dobře postaráno...
Tak a já jdu na ty šediny...Myslete na mne....moc se těším... Budu si užívat, setkávat se , fotit, smát se a asi i plakat...ale i to je život...nejen ten můj!

Slunečno pracovně...

Dnes slunečno. takže já lopatu, kolečko, malou lopatku, ještě menší lopatku, takovou malou vidlici, hrábě, kbelíky, ruce ,nohy ,záda, kolena!!! Tvořím záhon. Drtím zryté hroudy, vybírám opět haldy kamenů, kamínků. Z kamínků obloučky, lemy, juchů...

Když se vyspala Renča, přišla mi na pomoc. Zvládly jsme sedm koleček nandat a já sedm kbelíků z té haldy vzadu. Renata ve tři odjížděla pryč, tak já si hrála na záhonku.Sama kolečko bohužel nezvládám. Chybí mi síla a nebo kondice, na břiše jsem si jen s kbelíkama vytvořila velkou modřinu. Podle úředníka, navštíveného ve středu jsem zdravá a schopná jít do práce. No nevím, do schodů jsem lezla po čtyřech. Ke všemu mne začala bolet obě kolena. Ne dnes, už delší dobu mne bolí každý krok do schodů a taky bolí ramena.Tak makám, ale pomaloučku, polehoučku. Jednou to bude...doufám!

Krásky- hortenzie do záhonu. Ta menší je z Aldi, myslela jsem ,že převoz  nepřežila. Z Aldi byla příšerně přelitá a taková zvadlá. Plno listů i květy opadaly.  

Druhá je z Cavanu, kde jsem měla ve středu slyšení -odvolání proti zamítnutí disability příspěvku. Nemám z toho dobrý pocit. Takže nyní budu čekat na rozhodnutí ,tři až šest týdnů. Musela jsem si udělat radost. Když jsem ve Woodyes viděla tuhle poslední krásku, byla moje! Kabelu, tašku plnou dokladů , nákup a tuhle kytku jsem nesla statečně až domů.

 A v jedné z tašek ještě keře. Motýlí keř vlevo a zlatý déšt. Jen čekám po zmrzlých už půjdou ven!

 Ze Slovenska jsem si u Andrjky z blogu revedevivre objednala tyhle mně se do obýváku hodící svícny. V jednom bude svíčka a z druhého podle návodu samotné Andrejky bude váza.

 Hodí se mi k soupravě kovových polic z Ikey.

 Smotala jsem Malabrigo. Přadena na kolenou, v sedě večer u televize. Už hledám nějaký dobrý návod na svetřík.

 Jedna šarže, ale každé klubko jiné. Jsem moc zvědavá, jak bude pletenina vypadat.

A po večerech pletu svetr s krajkou. Z Drops Air, ze kterého jsem pletla vyplétaný svetr. Něco mi zbylo, něco klubek jsem přikoupila a našla na Ravelry návod. February Ladyes sweater.

A pejsci jsou nejštastnější vedle mne. Venku jim bylo teplo, spali na koberečku vevnitř v kuchyni u dveří. Občas mne přišli zkontrolovat. Jak jsem si sedla, šup už jsem je měla oba na klíně.  přesně jako nyní, Chlapeček u mne a Kesynka vedle mne! Krásný víkend Vám všem, snad mi vydrží počasí a zítra budu pokračovat

Nakoupeno...

V týdnu jsem ve městě sháněla knoflíky a při té příležitosti se podívala i do Charity shopů. A v jednom našla tohle:

Plný pytel čisté vlny za deset eur! Balík jsem si nechala schovat a šla domů pro tašku na kolečkách. V pytli je asi deset přaden, béžové, hořčicově žluté, tmavo hnědé vlny.

Včera jsem smotala jedno přadeno. K ruce si vzala kuchynskou váhu a klubka vážila. Každé má zhruba deset až dvanáct deka.

To je výsledek motání jednoho přadena. Ještě je jich v pytli asi devět. Budou ponožky, možná nějaká deka. Na svetr je vlna docela ostrá. zkusím uplést ponožky a vyprat je, jsem zvědavá, jaké pak budou na omak. Vlnu do charity shopu dala starší paní, která z vlny vyráběla tkané koberce. Nechala jsem tam na sebe telefon, kdyby paní přišla , že bych si s ní ráda popovídala o jejím tkaní. Vzhledem k tomu, že klubko vlny na ponožky tu stojí okolo devíti eur, byl to dobrý nákup. Celé deštivé období budu mít z čeho tvořit!

Ale udělala jsem si i velkou radost, za podstatně jiné peníze dalším nákupem. On-line z Anglie. Malabrigo sock, Malabrigo lace a Wendy Air mohér.

Z Lace bude dárek, z mohéru také a Malabrigo je pro mne. Je tak příjemné na omak a ty barvy! Jen ještě nevím, co z něj bude. Nejdřív musím doplést resty ,ale i tak budu hledat nějaké návody na svetřík.Už se těším! 

Adélčiny...

šaty strejdovi na "svatbu" ! Dnes jsem byla na krevních testech v nemocnici v Navanu a když jsem šla z autobusu do nemocnice podél obchodů, viděla je ve výloze. To bude princezna. Moje vnučka Adélka, až půjde za družičku strejdovi . Sice mají jinou velikost, jsou menší, ale podle rozměrů, co mi poslala snacha, si myslím, že je Adélka v pohodě oblékne. Je pořád nějak menšího vzrůstu, než její spolužáci ve školce. V pondělí je pošlu a budu se těšit , zda jí budou. 

Jsou vyšívané korálky, mají dvě spodničky, tylovou a saténovou, vzadu se zapínají na knoflíčky a vážou na mašličku. Tady je holčičky nosí na První svaté přijímání. Jsou tu specializované obchody, kde koupíte i bílé botky, kabelku, kožíšek přes ramena, diadém do vlásků, kabelky, perličky,... a šatů je veliký výběr, různých střihů a materiálů. Byla jsem v šoku, co všechno tyto princezny potřebují, pro tuto událost. Naše Adélka je snad (doufám, že jí budou) oblékne na svatbu. Do té doby ještě pořídím bílé botičky a nějaké doplnky. Jsem moc zvědavá, jakou z nich bude mít radost.

A sobě jsem koupila svazeček tulipánů a narcisek...Už bych tak chtěla jaro, tak kousek jsem si přivezla domů. Když teda byl  ten včerejší Mezinárodní den žen! Mějte hezký zbytek týdne!

Nákup dne....

http://tocomebavi.blog.cz/rubrika/hackovani-odkaz na úžasné ptáčky od šikulky Blanky

Dnes jsem šla na poštu a musela jsem do obchodu s knihami,protože potřebuji knihu na kurz,kterou samozřejmě neměli.Zato měli vlnu-překvapivě v prodejně knih.Tak jsem koupila šedou 50gr klubíčko na dodělání nákrčníku,sice trošičku tmavší odstín,než byl původně,ale je pro mne ,tak mi to nevadí.A pak úžasný melírek v červené,ze které budu háčkovat ptáčky na záložku do knížky.Záložku budu háčkovat na přání jedné šikuly,co mi pomáhá s tímto blogem. Dnes jsem ještě u Blanky na jejím blogu viděla úžasné pípálky,které taky budu muset vyzkoušet!Odkaz se mi umístil nahoře a já zase koumám,jak ho přidat,tam kam chci.Vám přeji hezké odpoledne a já se jdu učit!