Příjemný večer, vážení!
Dnes vás vezmu do městečka Hlinsko nedaleko Chrudimi. V samém jádru města na břehu řeky Chrudimky najdete vesnickou památkovou rezervaci lidových staveb Betlém.
Domky si tu hrnčíři začali stavět od poloviny 18. století. Později převládlo hlavně tkalcovství, začátkem 20. století tu žili tovární dělníci. Je neuvěřitelné, že tahle "čtvrť" neustoupila panelákům a v roce 1987 se podařilo prosadit záchranu alespoň některých staveb. V roce 1993 byly zpřístupněny první objekty.
Teď patří Betlém pod Muzeum v přírodě Vysočina. Prohlídka vás zavede do roubenek řemeslníků. Podíváte se jak žil a pracoval tkadlec, švec, hračkář, tkadlec i pilníkář.
V jednom z domů je penzion, v dalším příjemná kavárna.
Ta trocha sněhu dodala naší prohlídce hodně romantický nádech.
V parku za řekou sousoší masopustních masek.
Masky mají skutečně parádní. Své fotky sem nedávám, je tam mnoho místních bez masek i návštěvníků. Pro představu jsem si jednu vypůjčila z jejich stránek (letošní fotky tam ještě nejsou). Nálada byla opravdu skvělá, bez černé šmouhy pro štěstí nikdo neodešel :o)
Popojeli jsme pár kilometrů a výlet zakončili na úplně jiném místě. Památník Ležáky. Ticho, klid, úcta, pieta.
Osud této vesnice se naplnil 24. června 1942. Kamenická obec Ležáky byla vypálena, obyvatelé až na dvě holčičky zavražděni za napomáhání parašutistům skupiny Silver A.
Projekt na památník vznikl hned po válce a ač jsem tam byla už mnohokrát, nikdy mne nepřestane udivovat vkus, nadčasovost a jakási uhrančivost tohoto památníku. Architekt Ladislav Žák odvedl dobrou práci.
Jím navržené hrobodomy jsou důstojnou pietou.
A nad tím vším jednoduchý kříž na kopci Zárubka.
Nechci končit smutně, ale tohle je naší součástí, naše historie. Často si tady píšeme - stále připomínat, lidstvo je nepoučitelné a má krátkou paměť.
Opatrujte se!
Vaše Helena
