úterý 30. prosince 2014
pondělí 29. prosince 2014
úterý 23. prosince 2014
neděle 14. prosince 2014
METALOUSE
KAL s vlněnými sestrami - začalo ta takhle
Jawoll Magic zakoupeno zde nemůžu si pomoct, ale myslím, že jsem odhalila výrobce stolů na festival ve Skiptonu: tady |
zakoupeno na festivalu vlny YARNDALE 2014 (zmíněno zde)
prodejce: www.easyknits.co.uk
|
Poprvé jsem byla na setkání organizované vlněnými sestrami, konečně se termín dal nějak skloubit s možností dostat se do a z Brna, aniž bych si musela shánět nocleh nebo zařizovat dovolenou (i když... mno...i to už se mi stalo....)
výsledek shrnut, sesumírován a zdokumentován zde
úžasná akce, úžasní lidi, úžasná atmosféra
středa 19. listopadu 2014
narozeninový dárek
Loni měla má nejoblíbenější tetička kulaté narozeniny.
Zádrhel s dárkem jsem vymyslela trošku šalamounsky a darovala jsem jí dárkový poukaz s roční platností na ručně pletený výrobek od neteřinky (já).
Zadání: tmavý rolák pod kabát nebo bundu.
Zádrhel s dárkem jsem vymyslela trošku šalamounsky a darovala jsem jí dárkový poukaz s roční platností na ručně pletený výrobek od neteřinky (já).
Zadání: tmavý rolák pod kabát nebo bundu.
Parametry:
příze: RED HEART, Detroit, černá (217) a šedá (5671)
jehlice: lem č. 4, svetr č. 5
vzorek: z metalouse ;)
spotřeba: nevím
pátek 14. listopadu 2014
středa 5. listopadu 2014
YARN ALONG 13
knížka:
- Patterson James: Sběratel polibků
projekt
- vlna: detroit (RED HEART)
- rukáv svetru (poslední díl, pak už jen kompletace)
neděle 2. listopadu 2014
sobota 25. října 2014
na drátě
1/ šátek, přesně tento
3/ vlevo svetr (někdy mu věnuji celý příspěvek), vpravo rukavice
4/ rukavice detail
5/ čtverečky na přehoz (práce tak na pětiletku...)
6/ vize přehozu z hexagonů, vnitřní kolečka jsou všechna hotová, akorát jsem změnila názor a
k dodělání už není chuť
k dodělání už není chuť
8/ skleróza - něco moc dobře založené
neděle 19. října 2014
úterý 14. října 2014
pátek 10. října 2014
yarndale 2014 - slovy
.. nejen pro lišku
Vyrostla jsem na dědině, kde pletla, háčkovala a šila skoro každá ženská. Byla to běžné záležitost, využívaly se dostupné materiály, kupovaly a půjčovaly se střihy (vkus), okoukávaly modely v televizi v časopisech.....
Není to tak dávno....
Jedna babička byla švadlena (pamatuju si, jak vstávala a chodila se dívat hlasatelkám v televizi na detaily límečku pod okrajem obrazovky), druhá babička pletla a háčkovala. Mamka trochu šila a dost dobře plete a háčkuje.
Já byla dlouho imunní. Mamčina snaha se dlouho míjela účinkem. První svetr jsem si upletla tak v sedmnácti a sedmkrát ho předělávala (pak jsem ale na bigbítech perlila v super vytahaném dlouhém svetru).
Dalším stupněm byly děti. Pak svetry pro další příbuzné. Tetě, strýčkovi, manželovi, sestřence, bráchovi, ségře.... Brala jsem to jako koníček, příležitost zaměstnat ruce u televize a někoho zahřát třeba svetrem s koníkem nebo copánkama.
Nikdy mi to nepřipadalo výjimečné.
Až když jsem se setkala se skupinkou pletařek a háčkařek, které vnímají čas věnovaný ruční práci jinak. Ve svých výtvorech vidí nejen svůj čas, ale i kreativitu, nápad.... know how...
Yarndale je ovšem ještě jiný level, mnohem vyšší.
Akce mimo moje chápání.
Nejen počtem předvádějících, ale i počtem diváků.
Prostoupila celým městem.
Výzdobou, historickým patrovým autobusem....
Spousty lidí s podobnými zájmy a neuvěřitelným nadšením na jednom místě.
Přírodní materiály, úžasné barvy, nádherné výrobky.
Ocenění ruční práce.
Knížky, časopisy, návody....
Jehlice, háčky a všelijaké pomůcky a vychytávky....
Tkaní, česání, pletení, plstění, háčkování.....a určitě jsem ještě na něco zapomněla....
Původně jsem si myslela, že byla hloupost, koupit si vstupenky na oba dva dny. Ale nebyla. Přestože nejsem extra nadšenec (navíc s jazykovou bariérou), co se musí všude zastavit na dlouho dobu, za jeden den to obejít nešlo.
Každý stánek byl něčím zajímavý.
Na všechno se dalo šáhnout.
Obdivovat měkkost, hebkost, barvy...
Zastavit se a sledovat šikovnost přadleny. Točící se kolovrátek má až hypnotické účinky...
Pozorovat zrození různobarevného česance podle výběru malé holčičky...
Kochat se pletenými šátky, svetry, ponožkami...
Obdivovat modely přímo na obsluze stánků....
Patchworková mapa města....
Vzrušení při hledání loni poslaných trojúhelníků i letošní mandaly...
Setkání s Lucy....
a co jsem si přivezla?
bolavé nožičky....
a poznání. Že ruční práce jsou hodny obdivu, že nadšení je nakažlivé, že podlehnout okamžitému nápadu se může vyplatit a kdo nic nezkusí, nic nemá ani nezažije.
Vyrostla jsem na dědině, kde pletla, háčkovala a šila skoro každá ženská. Byla to běžné záležitost, využívaly se dostupné materiály, kupovaly a půjčovaly se střihy (vkus), okoukávaly modely v televizi v časopisech.....
Není to tak dávno....
Jedna babička byla švadlena (pamatuju si, jak vstávala a chodila se dívat hlasatelkám v televizi na detaily límečku pod okrajem obrazovky), druhá babička pletla a háčkovala. Mamka trochu šila a dost dobře plete a háčkuje.
Já byla dlouho imunní. Mamčina snaha se dlouho míjela účinkem. První svetr jsem si upletla tak v sedmnácti a sedmkrát ho předělávala (pak jsem ale na bigbítech perlila v super vytahaném dlouhém svetru).
Dalším stupněm byly děti. Pak svetry pro další příbuzné. Tetě, strýčkovi, manželovi, sestřence, bráchovi, ségře.... Brala jsem to jako koníček, příležitost zaměstnat ruce u televize a někoho zahřát třeba svetrem s koníkem nebo copánkama.
Nikdy mi to nepřipadalo výjimečné.
Až když jsem se setkala se skupinkou pletařek a háčkařek, které vnímají čas věnovaný ruční práci jinak. Ve svých výtvorech vidí nejen svůj čas, ale i kreativitu, nápad.... know how...
Yarndale je ovšem ještě jiný level, mnohem vyšší.
Akce mimo moje chápání.
Nejen počtem předvádějících, ale i počtem diváků.
Prostoupila celým městem.
Výzdobou, historickým patrovým autobusem....
Spousty lidí s podobnými zájmy a neuvěřitelným nadšením na jednom místě.
Přírodní materiály, úžasné barvy, nádherné výrobky.
Ocenění ruční práce.
Knížky, časopisy, návody....
Jehlice, háčky a všelijaké pomůcky a vychytávky....
Tkaní, česání, pletení, plstění, háčkování.....a určitě jsem ještě na něco zapomněla....
Původně jsem si myslela, že byla hloupost, koupit si vstupenky na oba dva dny. Ale nebyla. Přestože nejsem extra nadšenec (navíc s jazykovou bariérou), co se musí všude zastavit na dlouho dobu, za jeden den to obejít nešlo.
Každý stánek byl něčím zajímavý.
Na všechno se dalo šáhnout.
Obdivovat měkkost, hebkost, barvy...
Zastavit se a sledovat šikovnost přadleny. Točící se kolovrátek má až hypnotické účinky...
Pozorovat zrození různobarevného česance podle výběru malé holčičky...
Kochat se pletenými šátky, svetry, ponožkami...
Obdivovat modely přímo na obsluze stánků....
Patchworková mapa města....
Vzrušení při hledání loni poslaných trojúhelníků i letošní mandaly...
Setkání s Lucy....
a co jsem si přivezla?
bolavé nožičky....
tašku..... |
přadeno.... |
neděle 5. října 2014
sobota 4. října 2014
středa 1. října 2014
yarndale 2014
2. ročník YARNDALE
27.09. - 28.09.2014
Skipton, Severní Yorkshire, Velká Británie
účastníci: kecka a Emvi
27.09. - 28.09.2014
Skipton, Severní Yorkshire, Velká Británie
účastníci: kecka a Emvi
příjezd na nádraží |
nasupujééém |
přijely jsme |
... a kochaly se .... |
..... a kochaly.... |
.... a vzdychaly..... |
... a našly loňský trojúhelník... |
.... letošní mandalu.... |
... a trošku nakupovaly... žluté přadeno vpravo |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)