Tak konečně první příspěvek na blogu s cukrovím! Možná si říkáte, co blbne, vždyť už je pozdě na pečení, obzvlášť u perníčků (dozvíte se dále). Jenže, tohle nejsou jen tak ledajaké perníčky. Papparkakor pochází ze Skandinávie, konkrétně ze Švédska. Jejich název vznikl díky pepři, který se do nich přidává. Jedná se o další obdobu našich perníčků, ale osobně mi tyhle zachutnaly víc. Jsou daleko víc voňavější, už po třech dnech v plechové krabici jsou krásně křupavoučké a chutnají skoro stejně jako ty, kterých jste si určitě někdy nabrali plnou hrst z krabice s ochutnávkami v Ikee (pokud ne, myslím že do konce roku to nenapravíte, protože je tam teď o Vánocích šíleně narváno).
Zvolila jsem švédskou variantu proto, že na mě poslední dobou lezla až nebezpečně nacionalisticky tradičně česká nálada, což jsem nějak potřebovala rychle srovnat do latě.
Recept jsem použila od CHEZ Lucie, zaprvé protože ho má od Švédky (od lokálů je to vždycky nejlepší), za druhé protože se mi líbilo jak to napsala, a za třetí má taky formičky z Ikey, takže proto.Ještě bych chtěla dodat, že pokud hodláte tlouct koření v hmoždíři, nedělejte to. Nebo respektive můžete, ale jen pokud to umíte a nebo si chcete rozhodit nervy tak na půl hodiny. Všichni říkají, jak je daleko lepší si to hned natlouct, čemuž naprosto věřím, ale stejně blahořečím tomu, kdo začal prodávat mleté koření.