Dnes jsme vzali Elišku na hřiště.
Hřiště máme cca 200 m od domu, ale tam jsme šli za půl roku asi čtyřikrát a pokaždé tam byli lidé, i kdyby jedna babička sedící na lavičce, a Jeníček tam nechtěl.
Dnes si sám od sebe vzpomněl na tohle hřiště. Tam většinou nikdo není.
Nechtělo se mi jet 20 km, ale co by člověk pro dítě neudělal, že...
A když chce sám ven, musí se toho využít...
Krtek, rajče i monstr-rajče museli jet s námi.
Klouzání v zimních botech nešlo, tak se Jeníček vyzul a jezdil bez bot...
Tedy spíš chodil nahoru a dolů.
Na lanovce se líbí i Elišce.
Jenda zmrzlý, ale šťastný a spokojený, že tam nikdo nebyl.
Ani nechtěl jet domů.
Slíbila jsem mu, že přijedeme jindy, až bude tepleji a Jenda jen lakonicky utrousil: "Lidi!"
Dnes tam nebyli a on se mohl dosytosti vyřádit.
Že matce ruce i nohy mrznou, to nevadí....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.