Hrou "Labyrint" jsem Jendovi neudělala radost.
Věděla jsem, že je to na něj těžké, ale mohl to alespoň zkusit.
Tvářil se, jako kdybych ho mučila...
...a pracovat se mu nechtělo.
Chvíli dělal cavyky a pofňukával...
..pak zahodil pár "kartiček" o kousek dál....
...a nakonec se na mě úplně vykašlal a ťukal si dvěma kouskama o sebe...
Vydávalo to hezký zvuk a Jenda byl spokojený.
O maminčin výklad neměl vůbec zájem.
Kde bydlí pavouk, žába, pták nebo včela, ho vůbec nezajímalo.
Takovéhle hry mě jako malou bavily, ale Jendovi se holt líbí jen málo co. No,třeba časem změní názor a zkusí to.
OdpovědětVymazatI mě podobné věci vždycky bavily, holt Jenda není po mamince.
VymazatHezký přírodní labyrint je v Trojské zahradě. Tam by ho to možná bavilo víc.
OdpovědětVymazatTo je na něj příliš daleko.
Vymazat