devatenáctý adventní den

Už jsem z práce doma. A vyrobila jsem si brusli ze spínacího špendlíku. Žádné velké tvoření, v minutě hotovo.

Včera v noci jsem nemohla usnout. Přemýšlela a ladila jsem postup přípravy na svátky téměř minuta po minutě. Co všechno musím, nemusím? stihnu, nestihnu? válelo se mi všechno v hlavě a narážela jsem na pasti svých vlastních léček, hospodyňsky jsem běsnila.  Ze všech těch musů jsem našla k ránu dveře ven. Vzít si volno, napadlo mě.  Ulevilo se mi a usnula jsem ve vteřině.
A ráno jsem se té spásné myšlenky pevně  držela. Nejdřív jsem se pokusila vyhledat sama někoho, kdo by za mě vzal jednu dvanáctku ale to se nepovedlo. Dva kolegové marodí.
Odpoledne mi ale bylo vyhověno a já mám zítra den volna.
Mám z toho radost, peníze nejsou všechno. Můžu si vypít pořádný grog a dýl spát,  v klidu dodělat cukroví, vyrobit kuliší bambuli, zabalit dárky, poklidit a možná i nazdobit stromeček.
Hlavně ale budu držet pěsti marodům, nic víc si nepřeju víc jako  zdraví pro všechny.

Můj muž mě v mém tvořivém záchvatu začal podporovat. Dnes z vlastní iniciativy dojel do Hloubětína a přivezl mi všechen potřebný materiál, který byl již spotřebován.



 mýdlo s Botanicusu...olibanum myrtha ...krásně provoněná koupelna ...i já, už popíjím ten grog :o)