Co na to instagram ?

Před pár lety jsem si zablokovala instagram kvůli žroutství času, po roce obnovení jsem tam, kde jsem byla. Vlastně hůř. Začala jsem mít pocit, že okruh lidí, které sleduju, je centrum dění. A pokud  JIM se budou líbit moje věci, jsem na dobré cestě. A přitom zrovna instagram je zářný příklad toho, že  množství označení nebo počet sledujících nic nevypovídá o hodnotě tvorby. Vždyť vím! Víme! A stejně...

....

Chci dělat věci ( interiéry, keramiku, galerii), kterým věřím hlavně já.

Ve kterých se cítím dobře. Víc se ponořit do svých věcí, víc číst, kutit. Být velkorysejší, laskavější. K druhým, ale i k sobě. 

( Dripper pasuje jak na konvičku, tak i na hrnek. 

Je to u nás doma hit. )

,, Veliké sochy se dovolávají obdivu, vyjadřujíce svrchovaným způsobem krásu i mocnost světa a života. Umění nejskromnější, o němž chci mluvit, též se vás dovolává; chce vám čistě znázorniti věci prospěšné, potřebné člověku; je prodchnuto pietou k práci a k životu a zná i nutnosti i radosti mezi oběma; neklade si vysokých met, ale uskutečňuje svou skromnost způsobem ryzím  a dojímavým, a to není malá zásluha. Chce býti jen prostředníkem mezi věcmi denní spotřeby a člověkem, ale jeho řeč, byť chudá a beznáročná, nebývá bez vzácné líbeznosti a tiché vroucnosti, je přirozená a pravdivá; milost, jíž často pozbývají ti, kdo se velmi najedli ze stromu akademického poznání."

                                                                                                   Josef Čapek / Umění nejskromnější

Jsem se trochu přecenila

S keramikou se to má tak, že mi po zavření e-shopu začaly chodit všemi jinými kanály prosby o výrobu . Chvíli jsem zvládala objednávky registrovat, ale teď už v tom mám takový bordel, že jsem radši keramiku dala zpátky na e-shop.
Aspoň do doby, než si budu jistá něčím novým.

Loni měla velký úspěch akce ke konci školního roku ,,dárek pro paňučitelku" / dárkové balení zdarma. Až mi bylo líto, že se na všechny paní učitelky nedostalo. Takže pokud děláte věci s předstihem a na jistotu, tak si  dárky můžete objednat  v sekci doplňky. Krabičky jsou letos jen režné. Ještě tam nemám krokus svíčku a krokus espresso. Dodám.

S každým výpalem dávám do pece nové vzorky hlíny a glazur. Po měsíci hokus pokus nejsem o moc chytřejší, ale hrozně mě to baví.
Po dlouhé době jsem vděčná za všechny vědomosti, co mi nahustili na keramické škole. Největší překvapení bylo točení z porcelánu. Pokud někdo točí větší věci než hrnek, tak je buď génius nebo to odlévá do formy. Ale řekla bych, že spíš to druhé. Točí se z toho jako z bahna. Moc kaolínu , minimum ostřiva. Pár hrnků mám. Až to bude stát za fotku, ukážu.

Další zážitek byla hlína, u které jsem si spletla velikost zrna ostřiva. Po prvním hrnku jsem měla pocit, že mi ruce shoří. Horší než brusný papír.

A tak si tady kutím.

Tady to šlape. Všichni dělají co mají. Když neví, zavolají. 

Martin - vodař, plynař, zedník, obkladač , montážník linky v jedné osobě. A taky manžel mojí kamarádky Gabky ( co má ovce a kozy) a otec čtyř dětí. Před dvaceti lety jsem jim zpívala na svatbě. ( hrozný omyl) . Některá přátelství jsou na furt.

2v1

Jen dotaz. Chci, aby nádoby měly po vyhoření svíčky další funkci ( v tomto případě to má být miska na dresink). Možná by byla ale lepší jen klasická miska bez ucha a zobáčku. (taky na dresink nebo jánevímnaco )Co myslíte?

Víte o tom, že slovo dressing vzniklo z anglického slova dress up...tedy oblékat salát do omáčky?
Milé ne?:)

Tento příspěvek jsem přepisovala třikrát a teď se směju, co z něj zbylo. 

Po dvou hodinách....

...co teprve po dvou měsících, to budu mít zase zhoblované nehty až do masa. Mažu krémem ruce snad už po desáté. Zlatá applovská klávesnice.

Za 14 dní Shakespearovské slavnosti, v září Kunštát a Beroun. Soňo, prober se!

                                                                     šmik šmik nehty

Do pátku v dílně...

Po dvou letech.

Mami, já to skoro zapomněl.

Každý , kdo zkouší točit na kruhu, se u toho směje. 

( máme stejné ruce )

To bude radosti...

...a mně se hrozně ulevilo.Ještě dva výpaly a můžu začít vyrábět dárky pro sebe. 

V každém balíku taky překvapení, tak doufám, že všechno doputuje celé.

( Pavli R. stav se, už to mám pro tebe hotové)

Zapékací mísa

Málem mi to při centrování utrhlo ruce.

Zpátky

Tradičně jsem si z keramických trhů dovezla porcelánový hrnek. Tentokrát  od Blanky Hovorkové. Prodává   TADY.

Během víkendu jsem si udělala nejméně desetkrát kolečko kolem stánků, pokaždé jsem zakotvila u jiné skorospolužačky.( o rok nebo o dva starší)
 Na něco ta bechyňská škola  přece jen je, jejich keramika něčím vybočuje. Dokonce jsem nejdříve u jednoho stánku stála a říkala si a hele , tohle vypadá dobře a až potom na mě nadšeně zavolala Eva, jestli jsem to já.
( Od té doby , co jsem byla naposledy v Berouně se vyrojilo spoustu keramiky s pomněnkami, je jasné, která moje kolekce půjde z kola ven.)

Za víkend jsem si vyslechla, kdo se rozvedl, s kým si kdo stihl pořídil dítě , kdo koho od školy viděl...Dobře,  trochu jsme drbaly, ale jen trochu.

Večery jsme trávily se Silvou u Hanele a Jakuba v Praze.
Druhý večer jsme vymysleli několik teorií víry, za které by nás asi ve středověku upálili. Kdo pořád doléval to víno! :-)))
Bylo moc příjemně a veselo.Výborné zapečené rajčata s lilkem a sýrem.

V neděli večer jsme se vracely dost unavené. Pondělí obě nepoužitelné. Silva usínala v advokátní kanceláři, já doma u monitoru.
Příští týden si nutně musím vzít volno.
Konečně jsme s Alicí dodělaly návrh celého jednoho domu( 9 místností) a jsme ve fázi výroby nábytku. Zítra velká porada v truhlárně.
..............................

 Díky, že jste se za mnou zastavili do stánku a prohodili slovo. Hezké vidět konkrétní tváře. Zdravím paní z Mladé Boleslavi, byla jsem dost na měkko.

Jak pro trpaslíky.

Asi si budu muset pořídit pressovar.

Hezky deštivo.

Včera na vernisáži

foto: Petr Kiška

stojím v průchodu s kamarádkou A.

Pořád na to koukám a vlastně nevím, jestli se mi to líbí nebo ne. Zatím co za porcelán bych mu utrhla ruce (strašně se mi líbí černá porcelánová konvička a vlastně úplně všechno porcelánové), u keramiky jsem dost v rozpacích...zvlášť u nádob s papričkami. 

Musela to být  dřina utočit tak velký kus hlíny. Sama vytočím nanejvýš 40 cm nádobu.

A přinést do keramiky nové prvky taky není úplně jednoduché.... Je za tím vidět spousta práce...

Taky hezky o tom všem mluvil. Tohle na lidech obdivuju. Když se vždycky točila poslední klapka v Bydlení je hra, někteří designéři mluvili o svém výtvoru jako kniha. Tuhle klapku se mnou točili vždycky nejdéle. Hlava vymetená. Chuť říct- dobrý a to je tak všechno.(vsuvka: úplně náhodou jsem se na vernisáži potkala s mým kolegou moderátorem Radimem a jeho ženou...milé je vidět )

Po půlhodině psaní ( musela jsem naplnit pračku) jsem došla k tomu, že i když bych si to domů nekoupila, je to rozhodně inovativní a neokoukané. Líbí se mi nápad - talíř pomačkaný pro uchycení prstů nebo amfóra s třemi výlevkami, které mají funkci zdobnou, ale i praktickou...

( slečna má hezké silonky a já hraju na schovku)

...každopádně mě navnadil, abych vytáhla šamot a něco zkusila zase vyrýt...

Po vernisáži jsme si s kamarádkou zalezly do kóje v kavárně, která je součástí galerie. Takovou kavárnu bych chtěla v Havířově. Měkké pohovky, dobroty , ticho a wifi. Happy.

V noci balení dárků

Řasenky a keramika- snad budou mít paňučitelky radost.Paní vychovatelky v družině jsou tak milé a akční, že je každý rok zahrnuju taky do seznamu.

Odpoledne na Hobita do kina.

Fotka od Ludmily

Takhle si svoji keramiku neumím nafotit ani já. Díky. 

Proč se glazura stahuje

Marcela ( keramik amatér) se ptá, jak je možné, že se glazura na střepu stáhne.
Nejčastější chyba je, že hlína a glazura má jinou teplotní roztažnost, takže při určité teplotě se střep roztahuje rychleji nebo pomaleji než glazura. Prostě se hlína  a galzura nekamarádí. Na začátku každý keramik testuje.
Bohužel, člověk nikdy neví, jestli výrobce hlíny nezměnil ložisko při těžbě hlíny.  Já jsem kvůli tomu přešla k jinému výrobci. ( taky z toho důvodu, že Pávkova hlína se hezky na kruhu táhne a celkově nedělá žádné neplechy).
To samé platí s glazurou. Deset let  klid a pak jsem dvakrát objednala stejnou glazuru, která šíleně tuhla hned po rozmíchání. Fakt peklo. Všechno trvalo dvakrát déle.

Včera jsme s Rijou pátraly po tom, co jsme při výrobě udělaly jinak než jindy. Hlínou to na 100% není, protože hrnky naglazované ze zbytku staré glazury byly v pořádku. Naopak všechny konvice naglazované novou várkou glazury jsou špatné.

Dnes jsme na zkoušku daly do pece velké i malé věci, jestli se glazura nestahuje jen na velkých plochách.
Glazuru jsme lépe rozmixovaly. ( to je spíš zoufalý pokus). Spíš to vidím, že celý barel nové galzury vyhodím a koupím novou.
Hlína i glazura - přírodní materiály, které si občas dělají co chtějí. To k tomu patří.

Praha - Berlín

Do středy se pec nezastaví. Pak směr Praha a další den Berlín.
Trochu váhám...to počasí.

Myslím na mé známé v Bechyni, co mají keramickou dílnu hned u Lužnice. Chjo.

Období...

... kdy mě to zas baví a mám na to čas.

Na pár dní...

... než si keramiku odvezou.

Zjistila jsem, že je úplně jedno, jestli mám na webových stránkách nápis ,,Objednávky nepřijímáme" a nebo ne - stejně chodí.
Velké předsevzetí - do konce května odeslat všechno, co jsem přijala.
Spoustu drobných objednávek + dva obchody.
Ria už je zdravá a odhodlaná učit se točit. Podšálky už jí jdou krásně.

Hand made pro mámu

Čerstvých 19 let. Jelito, co zrovna vyšlo ze školy. Schválně jsem to počítala. Přes 150 ručně vytlačených listů do formy a pak nalepených na okraje celého servisu. Nechápu, že se mi tehdy chtělo.

Poslední dobou se mi dějí zajímavé věci. Nejdřív na někoho myslím nebo na něco a pak se to nějak dohromady propojí.
I když jsem nedávno psala, že mi keramika nechybí, pořád si myslím, že je hrozná škoda, že jsem s tím sekla ve chvíli, kdy po ní byla pořád velká poptávka.

Na co tedy myslím?
- Že  k samotné výrobě už se vracet nechci. Je to řemeslo, které mě už nikam neposunuje. Ale ještě pořád mi dělá velké potěšení nakládat a vykládat pec.
- Dělá mi radost dávat lidem práci. Je to jedna z mála věcí, která mi opravdu jde. Lidi pro mě pracují rádi a mě nedělá problém, do nich investovat. (nestydět se říct, v čem jsem dobrá, není vůbec jednoduché:-)
 Takže budu měsíc platit Riju, aby se doučila pořádně točit a pak expandujeme do všech koutů světa.
- Taky mi došlo, že bych o sobě měla začít jinak přemýšlet. Pořád mám pocit, že jsem úplně na začátku a nic jsem nedokázala, ale včera jsem si sepsala, co všechno jsem udělala za poslední 4 roky a posun tam asi nějaký je. Některé věci mi spínají i díky dialogu s Evou Jiřičnou.

Šíleně mě motivuje, inspiruje.

Hodně mluví o Zlíně , Baťovi, Kaplickém, o  začátcích v cizině a samozřejmě o architektuře. Něco Vám ofotím, ano?

Nečekané seznámení

                      V neděli jsem měla v scuk za hranicemi s Monikou Brauntsch . Zatáhla mě do ateliéru svého kamaráda, co dělá porcelán. Z kelímku na cokoliv s kuřími nožkami jsem se radovala celou neděli. Vlastně i pondělí....i dnes a určitě i zítra.                                                          

Fragile - křehký(á)

                                                                               
Až se tělo a ocel spojí, poteče krev                                                                                
Barva vybledne ve večerním slunci
Skvrny smyje zítřejší déšť
Ale něco v naší mysli zůstane navždy

A déšť bude padat a padat 
A déšť bude padat a padat

Možná, že tento závěrečný čin měl
potvrdit argument života
že nic nevzešlo z násilí
a nikdy nevzejde
Pro všechny, kteří se narodili pod rozzlobenou hvězdou
Nezapomeňme, jak jsme křehcí


A déšť bude padat a padat
Jako slzy z hvězdy
Jako slzy z hvězdy
A déšť nám bude připomínat
Jak křehcí jsme
Jak křehcí jsme

A déšť bude padat a padat
Jako slzy z hvězdy
Jako slzy z hvězdy
A déšť nám bude připomínat
Jak křehcí jsme
Jak křehcí jsme
Jak křehcí jsme
Jak křehcí jsme