Hody, hody ........

V poslední době je Sárinka trochu rozhozená. Začala protestovat ve školce, pro nespolupráci na logopedii jsme objednaní až za 6 týdnů, aby se trochu uklidnila. Vždy, když se něco v určité oblasti zlepšuje, v druhé se to zhoršuje. Přesto mohu říci, že je tu určitý pokrok v komunikaci. Velikonoce u nás proběhly relativně v pohodě. Přeci jen motivace sladkostí je hodně silná.

                                         Koláčky od babičky Haniny.

                                         Ráno se nechtělo vstávat.

                                               U babičky Růženky.

                                         Strejda není žádný troškař.

                                        Všechno pěkně do batůžku.

                                      Beránek od druhé babičky.

 

                                                      Pomlázka.

Pohodové Velikonoce...

Pohodové Velikonoce, hodně sluníčka, radosti a úsměvů na tvářích přejí   Sárinka, Lukášek, Lenka a Mirek.

                                  Vajíčka pro nevidomého Tomáška.

             ..... ještě přejeme hodně malovaných vajíček a málo modřin:-)

Jak jsme "oslavili" Den autismu

Přípravu na tento "modrý" den jsem trochu podcenila. Bylo hodně chladno, proto se mi těžko hledalo vhodné modré oblečení, i když oblečení máme opravdu spoustu. Škoda, že tomuto dni nenáleží teplejší letní den. Sárinka s Lukáškem  měli nést modré lucerničky, ale ať jsme dělali co jsme dělali, modrého světýlka jsme nedosáhli. Všechny modré plasty, fólie, látky vložené do lucerniček stejně prosvítilo žluté světlo. Zamalování pomocí temper také nepomohlo. Asi 2 hodiny před akcí mne napadlo vyrobit modré ozdobné stužky. Byla to taková minirychlovka, ale měla úspěch. Sárinka dostala stužku na krk, ostatní si ji připevnili pomocí spínacího špendlíku.

 

Aby byla účast co nejhojnější, pozvali jsme i babičku s dědečkem. Jsme rádi, že nás podpořili.

 Společná fotografie s paní Markétou Jandekovou (vlevo), díky níž existuje sdružení JAN (Jdeme autistům naproti) a bez které by se jistě akce nekonala. Jeden z mála lidí, kteří se o autismus vůbec v Olomouci zajímají.

Celá akce se konala na Horním náměstí, kde byla umístěna tabule pro možnost napsání vzkazu pro lidi s autismem a jejich rodiče a zároveň si zde mohl každý přečíst také vzkaz od lidí s autismem a jejich rodičů. To srdce plné modrých dětských ručiček vymysleli ve školce, kam chodí jedna holčička s autismem.

Pro zpříjemnění celé akce, se v prostoru před vchodem do radnice konal koncert Zdeňka Vilímka, hráče na digeridoo a bubny.

                   Koncert byl úžasný a o nové hudebníky nebyla nouze.

                                                   A tak se hrálo......

                                                     a pumpovalo.....

                                               a zase se hrálo......

          Lukášek dokonce překonal ostych a roznášel letáčky o autismu.

                                       Paní pořadatelka - jako doma:-)

                                                   Trochu zábavy.....

                                          .... a zase hned do práce.

                             To je ale fuška nafouknout tolik balonků.

                                    Po takové práci pěkně vyhládne.

Společné focení na závěr celé akce. Sárinka měla své úlety, ale celkem celou akci zvládla dobře. Realita je trochu odlišnější a krutější, než se zdá na fotografiích, ale o tom je autismus. Věříme, že se podařilo díky této akci, alespon pár lidem rozsvítit modré světlo v jejich srdcích. Všem děkujeme.