Konec října

 Máme tady poslední říjnový den. Zbývá nám 54 dní do Vánoc (ano, už jen tak málo). I když dnes bylo deštivo, tak dny zdaleka neodpovídají dřívějším podzimním dnům, plných plískanic a sychravého počasí. I když bylo deštivo, tak bylo venku příjemně. Řekla bych takové předjaří. Letos mám zahrádku hodně zanedbanou, protože jsem si víc užívala cestování, relaxování a zahradničení šlo stranou. I tak má většina rostlin snahu se prosadit a ukázat svou krásu, občas i s plevelem. Na druhou stranu i plevel umí být krásný:-). Třebas růže v létě skoro nekvetly a teď se snaží dohnat zmeškaný čas. Jen v hlavě hlodá malý nepokojný impuls, že bych měla přistoupit k zásadním změnám. Uvidíme, co nám přinese jaro. Zatím si užívám posledních kvítků. Překvapil mě štětkovec, který vykvetl už potřetí. Pro jistotu jsem ho schovala do zimní zahrady. Nerada bych o tu nádheru přišla. Tak zítra vykročíme šťastnou nohou do listopadu. Rija

Vídeň

Ve víru uplynulých dní jsem nestihla podělit se o jeden krásný výlet. Syn mi nabídl, jestli nechci jet do Rakouska omrknout obchody a při té příležitosti se podívat po Vídni. Takové pozvání se neodmítá. Z obchodů jsem se těšila na Action a Tedi. Blíží se Vánoce a je na čase zase trošku vylepšit vánoční vesničku. A že bude čím. Oči mi přecházely z toho množství blbinek a dekorací. Objevila jsem spoustu drobností, které jsem nutně potřebovala. Jen tedy musím vyrobit novou základnu na vesničku. Do té původní se mi vše už nevejde. Na druhou stranu, kdo si hraje nezlobí:-). Když se syn zeptal, co bych chtěla vidět, tak to bylo jednoduché. Belveder, tam jsem totiž ještě nebyla. Cestou k Belvederu jsem uviděla cedulku - Botanická zahrada. Naštěstí syn zná mou slabost pro rostliny, takže jsme odbočili a šli se projít. Ve většině botanických zahrad můžu nechat oči na rostlinách, tady to bylo jinak. Zaujalo mě množství veverek, které pobíhaly všude kolem. Lidé jim nosili dobroty, takže jsem potkala veverku s ořechem v tlapkách, další veverky si chodily pro dobrotky přímo z ruky. Kam oko dohlédlo, tam byla vidět veverka:-). Po chvíli jsme zjistili, že z botanické zahrady se dá přejít k Belvederu. Belveder nechal vybudovat princ Evžen Savojský,  jako své letní sídlo. Je to krásný barokní palác. Vlastně jsou to dva paláce Horní a Dolní Belveder. Oba paláce spojuje park. Některé prvky mi připomínali Versailles. Především krásná patrová kašna. Začalo se stmívat, tak jsme vyjeli na vídeňský kopec Kahlenberg, odkud je nádherný výhled na Vídeň. Bylo tam narváno, tak jsme přejeli na protější kopec Leopoldsberg. Osvětlenou Vídeň z výšky jsem měla možnost vidět poprvé a náležitě jsem si ten výhled užila. Počasí nám přálo a užili jsme si krásný den. Rija

PODZIM 2023 - BAREVNÉ PROMĚNY 2. - Beskydy

Po deštivém pátku jsme se probudili do soboty bez deště. Ráno sice z lesů stoupala mlha a oblohu místy pokrývaly temné mraky. Do lesa jsme se báli jít, aby Nelinka nevypadala jako čuňátko, tak jsme se vydali na obhlídku okolí. Z krásně upravených zahrádek jsem čerpala inspiraci na svou vlastní zahrádku. Protože se počasí drželo a bylo příjemně, sedli jsme do auta a vyrazili na výlet. Za cíl jsme vybrali Velké Karlovice. Prošli jsme se Galerií soch v Pluskovci. Kdysi jsme tady už byli, ale stejně jsem opět obdivovala šikovné ruce, které sochy vyrobily. Jednotlivé sochy vzdávají holt řemeslům. Obdivovala jsem úžasné řezbářské dílo, oltář s malém kostelíku. Sochy se nachází skoro všude v Karlovicích. Krásně svítilo sluníčko, tak procházka byla o to hezčí. Z Karlovic jsme se vydali do Valašského Meziříčí. Cestou jsem se kochala úžasnou paletou barev, které mi přichystala příroda. Takovou nádheru prostě nevymyslíš. Mezi krásou barev nás okouzlila úžasná hospůdka U veselé lišky. Zastavili jsme a zašli na kávu. Cílem ve Valašském Meziříčí byla hvězdárna. Jen měli ještě zavřeno. Plánovali jsme večer zajet na pozorování Měsíce, ale nakonec z pozorování nic nebylo, protože byly mraky. Než se setmělo, jsme stihli i hvězdárnu ve Vsetíně. Škoda, že jsme neměli ještě den k dobru. Ráno nás probudilo sluníčko, ale bylo jen na horách. Po pár kilometrech se zatáhlo a celou cestu nás provázely mraky. Rozplynuly se až doma. Pohodové poslední říjnové dny. Rija