Červen se brzy přehoupne do své poslední třetiny a já pořádně ani nevím jaký byl. Připadám si jak na horské dráze:-))). Snažím se každou volnou chvilku trávit na zahradě, ale moc těch chvilek není. Když už by ten čas i byl, tak je u nás takové vedro, že se nedá vyjít ven. Přestože neustále hlásí, že na jihu Moravy řádí bouřky, prší, v některých místech až moc, u nás je sucho a horko. Sem tam spadne pár kapek, které se rozplynou pomalu dřív, než dopadnou na zem. Od té doby, co jsem propadla kouzlu zahrady, mám pořád co dělat. Vyráběla jsem bylinkový záhon (asi šestý v pořadí):-))). Najdu místo, vyrobím záhon a pár let slouží, jenže pak zjistíme, že místo potřebujeme na něco jiného a bylinky stěhuji. Na posledy zval za své při řádění souseda. Chtěla jsem záhonky obnovit, ale nevešly se na původní místo, tak jsem jim musela najít nové místo. Uvidíme, jak dlouho vydrží na tomto místě. Trošku jsem si pohrála s okolím záhonu, tak jsem zvědavá, jestli se ostatním rostlinám bude s bylinkami dařit. Od loňska, kdy jsme dělali nový chodník podél domu, nám zbyla hromádka štěrku. Bylo mi líto štěrk jen tak vyhodit, ale pořád mě nenapadlo kdy bych jej mohla využít. Nápad přišel až letos. Část jsem použila, pod základ dlažby, pro budoucí lavičku. Několikrát jsem dlažbu přeměřovala vodováhou, protože vypadá, že se propadá, ale vodováha říká, že to je v rovině (tedy pokud je vodováha v pořádku, případně blondýna správně použila, u sebe se už ničemu nedivím). Teď už jen uřezat kousky dlažby a pořídit lavičku. V podvečer z ní bude krásný pohled k domu, přes zahradu. Další část štěrku jsem použila pod zahradní sprchu. Opět mám tvar jak z jiné dimenze, ale účel splněn. Ještě zbývá trošku upravit okolí, ale zem je tak tvrdá, že se nedá opět kopnout do země. Konečně jsem uklidila kolem skalky, ale pořádku jsem si zatím nestihla užít. Navezli jsme tam většinu květináčů z dvorku a posléze i kačírek, který byl u francouzského okna. Zítra přijdou řemeslníci a budou betonovat základ pod dlažbu. Rozhodli jsme se protáhnout dlažbu kolem domu, aby mi nikde nic neprorůstalo. Ptáčci v zimě roznáší semínka a mě pak rostou rostliny tam, kde by nemuseli. Navíc, večerní posezení u domu má také své kouzlo. Zároveň udělají dlažbu i pod novou lavičku a konečně ji můžu osázet zelení. Najdu si čas i na nějaké lenošení, ale není ho moc, neumím lenošit. Nestrhám se, ale měním činnosti. Před chvíli tady byl ještě řemeslník, upřesnili jsme si, jaké máme představy a uvidíme, co nás bude čekat, až se zítra vrátíme z práce. Vám všem přeji pohodové léto. Rija
