středa 24. září 2014

Vyšívací organizér

Před časem jsem na internetu viděla obrázek úžasného organizéru na vyšívací potřeby. Říkala jsem si, že to je přesně to, co bych potřebovala do tašky, co jsem si před nedávnem ušila. Mám sice krásnou cestovní tašku na vyšívání, ale je dost velká a těžká a tudíž ji raději používám doma. Potřebovala jsem na přejíždění něco jednoduššího. Taška je akorát a obal na nůžky od kamarádky nepostradatelný, jenže když do tašky dám bavlnky a další drobnosti, tak pořád hrabu a něco hledám. Organizér je naprosto nezbytný. Jenže jsem nevěděla jak na něj. Proto jsem se svým dotazem obrátila na kamarádku, u které jsem v únoru byla na školení. Kamarádka podala pár rad a že prý promyslí a dá vědět. Jenže jaké bylo moje překvapení, když dneska pošta doručila balíček, který obsahoval úžasný organizér na vyšívací potřeby. Z venku vypadá jako obal na knihu, který uvnitř ukrývá spoustu kapsiček. Teď už nebudu muset nic hledat, všechno budu mít krásně po ruce. Ali moc děkuji, je to nádherné. Jdu tedy vyšívat, ať si organizér vyzkouším. No a když jsem byla v zaplňování organizéru napadlo mě využití ještě jednoho krásného obalu. Dostala jsem ho od jiné kamarádky, jako obal na sešit, jenže sešit se mi do nich nevejde. Bylo mi líto, nechat obal jen tak ležet ladem až dneska mě napadlo využít obal na předlohu. Ta dostává při přenášení pěkně zabrat a teď bude mít svůj vlastní obal. Přeji vám krásný podzimní večer a já si jdu užívat dárečků a možná se mi podaří nějaký dáreček vytvořit. Rija




neděle 21. září 2014

Poslední letní víkend

Počasí od začátku září připomíná přírodní blázinec. Od jara čekáme na každou kapičku deště jak na smilování. Proto taky úroda je taková jaká je, chyběla nám voda. No a teď když se přiblížilo vinobraní a mělo by být krásně tak z nebe padají provazy vody. Během minulého týdne spadlo tolik vody jako za celý tento rok. Během pár dnů jsme měli zahrádku pod vodou. Naštěstí občas vylezlo sluníčko, tak voda nestála dlouho, ale na konci zahrady jsou ještě pořád dost velké kaluže vody. Během tohoto týdne se k nám vrátily krásné letní teploty a tak jsem se v duchu modlila, aby počasí vydrželo i přes víkend. Svým způsobem jsem byla vyslyšena. Poslední letní víkend byl opravdu letní. Rtuť šplhala až nad 25 stupňů ve stínu a tak jsme celý víkend ztrávili venku. Byly chvilky, kdy se zatáhlo a v sobotu spadlo pár kapek (v okolí byla bouřka, kdy padaly kroupy a lilo jak z konve). Měla jsem štěstí, že větší část prádla uschla a zbytek jsem dosušila doma. Neděle byla opět slunečná, jen chvílemi spadlo pár kapek. Naštěstí další várka prádla uschla. Celý víkend jsem trhala plevel, čistila květináče a vytvářela koutek na přesazování květin. Pracovali jsme na nových záhonech. Zem je tak akorát a tak to jde krásně. Musím přestěhovat bylinky a tak likviduji bylinkovou spirálu a vytvářím jenom bylinkový záhon. Díky dešti a teplému počasí se zahrádka vzpamatovala a některé květiny začaly znovu kvést a tak je zase na co se dívat. Některé květy jsem ostříhala a už zdobí stůl. Pomaličku začínám podzimně zdobit. Při podvečerní procházce jsme zašly s Nelinkou na kaštany, tak mám na výzdobu. Konečně přišla řada i na uložení usušených hub. Houby krásně uschly a tak mám krásnou zásobu na zimu. Můžeme si v klidu uvařit všechna jídla, která máme rádi. Na následující dny hlásí ochlazení, ale doufám, že ještě příští víkend bude krásný, abychom mohli záhony dodělat a nachystat zahrádku na zimu. Krásný večer a pohodový pracovní týden. Rija




















Setkání milých duší

Když jsem před sedmi lety čirou náhodou zabrousila na jednu internetovou diskuzi, neměla jsem vůbec tušení co se z toho vyvine. Byla jsem tenkrát na neschopence a kromě dalších obtíží i ve velkých bolestech a abych na to nemyslela půjčil mi manžel notebook a já brouzdala na netu a hledala nějaké inspirace na vánoční dekorace. Narazila jsem při prohlížení stránek na jednu diskuzi o starých časech. V té době jsme dokončovali rozsáhlou rekonstrukci chaloupky a já přemýšlela jak ji vybavit. Do té doby bylo všechno tak nějak provizorní a jezdili jsme sem jen na pár teplejších měsíců v roce. Díky jedné náhodě jsem poznala spoustu zajímavých ženských s podobnými zájmy. Nejen k lásce ke starým věcem, ale i různým ručním pracem. Díky nim jsem propadla i kouzlu zahradničení. Postupně jsme se začaly poznávat blíže a když jsme uspořádaly první setkání bylo mi jasné, že jsem našla nové kamarádky. Čas utíká a my spolu sdílíme dobré i zlé chvíle. Za tu dobu jsme společně přivedly na svět pár dětí, vzájemně se podporujeme v obtížných chvílích života a radujeme se s úspěchů a vztahů společně. Prostě bezva parta. Při jednom virtuálním povídání přišla řeč na setkání a tak nějak se seběhlo, že jsem děvčata pozvala na Moravu. Setkání se uskutečnilo minulou sobotu a musím říct, že se báječně vydařilo. Sešlo se nás něco přes dvacet a kromě povídání o všem možném proběhla i malá burza květinových přebytků. Myslím si, že obsluha asi koukala, když jsme si začaly směňovat přabytky ze zahrádek a nejen rostliny, ale i semínka. Jako při každém setkání jsme uspořádaly tombolu a každá si vylosovala dáreček. Večer jsme ještě zvládly namalovat trička a ráno jsme u nás doma posnídaly. Do této doby jsem si myslela, že máme malý byt. Nevěřily by jste, jak u nás v pohodě a klidu posnídalo deset ženských. Já jsem kromě dárečku z tomboly byla obdarována ještě dárečky, jako poděkování za uspořádání srazu. Holky moc vám všem díky, bylo to prima. Rija
Tahle fotka vznikla náhodou cestou z nádraží. Fotila kamarádka

Malé sladké překvapení. Moc chutnalo

Dárečky, jedna sklenička chybí, už je v lednici. Obsah víc než lahodný.

Za dědictvím předků

Krásné nedělní odpoledne. Moc vám všem chci poděkovat za milé návštěvy a komentáře, které mi tady necháváte i když mám občas nějakou absenci. Události posledních dní způsobily, že jsem net i blog maličko zanedbávala. Ani deštivé počasí nepřispělo k většímu množství volných chvil, abych mohla nakouknout co je u vás nového. I když občas nějaký pokus o usednutí k PC byl, ale po chvíli už jsem utíkala za jinými aktivitami. A že jich v posledních dnech bylo. Uplynulých čtrnáct dní bylo doslova nabyto událostmi. Naplánovala jsem si výlet za kolegyní, abych se prošla městečkem a pokochala se dalšími krásnými domy. Moje návštěva se krásně trefila zrovna na dobu, kdy u nich měli být hody a stárkové měli přivézt máju. U nás na Slovácku se tradice dost udržují a tak jsem se těšila, že uvidím i pár nových věcí. Bohužel trošku výlet pokazilo počasí. Ten den pršelo dost vytrvale, respektive proudy vody se valily z nebe jak provazy. Takže focení s deštníkem se podoblo více akrobacii než focení, ale pár snímků jsem přeci jen udělala. Dokonce jsem nakonec viděla i dovezení máje. Stárci byli mokří až na kost, ale nezabránilo jim to v tom, aby si cestou nezazpívali. Bohužel stavění máje a samotné hody jsem tentokrát nezvládla, ale příští rok si to nenechám ujít. Rija







neděle 7. září 2014

Až se zima zeptá.....

Znáte to rčení..."Až se zima zeptá, co jsi dělal v létě"....Kdysi dávno jsem si řekla, že se budu snažit, abych nemusela nikdy nic pěstovat a nemusela dřít na zahrádce a nic zavařovat, uskladňovat a všechno potřebné si koupím a nebo dostanu od rodičů. Jenže rodiče stárnou a kvalita v obchodech, přiznejme si to, nic moc. Sice zatím nemáme žádné velké plantáže, ale zatím spíš jen tak pro radost si sem tam něco vypěstuji a nebo seženu od místních zemědělců. Letos jsme zkusili vypěstovat vlastní česnek, cibuli i brambory. Vlastní brambory jsme konzumovali až do teď. Česneku i cibule se pro začátek urodilo celkem dost. Letos budeme mít i pár lískových oříšků. Před chaloupkou nám roste lískový keř, tak sbírám oříšky, co popadají na zem. Zatím mám malou bedýnku. Bude na vánoční cukroví. Díky kamarádce a mamince mám i marmeládu a nějaká zbyla z loňska. Ještě musím nakoupit rajčata a papriku a navařit lečo a nesmím zapomenout na kvašené zelí. V minulých dnech jsme navozili s manželem dřevo, tak i o teplo je postaráno. Takže až se zima zeptá, co jsme dělali v létě, tak nějaké zásoby máme a příští rok zase něco dalšího zkusíme nasadit. Rija



Rostou.......

Ano i u nás na jižní Moravě rostou houby. Tím nechci říct, že dřív by nerostly, ale teď rostou pomalu na každé mezi. Neustále slyším, že ti našli houby jen tak při procházce po lese a nebo museli jsme koupit sušičku, kolik je letos hub. Už párkrát jsem litovala, že neumím poznávat houby. Poznám tak akorát muchomůrku. Ono i s tím lesem je celkem problém, ale nějaký ten strom tady sem tam roste. Proto mě dneska překvapil manžel dotazem, jestli chci ještě pořád na houby. No jasně, i přestože jsem pár hub dostala, hub není nikdy dost. Radostí jsem zakývala hlavou a manžel navrhl, že pojedeme tady kousíček, pár kilometrů od chaloupky a zkusíme štěstí. Roste tady pár borovic a nějaké duby, takový mini lesík. Sluníčko svítilo jak o život, tak proč si neudělat malou procházku po lese, i kdybychom nic nenašli. Manžel pozná jen dva druhy hub, tak jsme si řekli, že to zkusíme. Až v lese jsem zjistila, že jsem si nevzala foťák. Dostala jsem instrukce, které houby sbíráme a samozřejmě zákaz sbírat všechny krásné fialové, zelené, červené případně růžové houby. No prostě nic z těch hub, které by se líbily mě. Už ze školy si pamatuji, že většina jedlých hub není krásných. Za hodinku jsme měli plný košík a přitom jsem stihla vyplašit dvě žáby a srnku. Celé odpoledne jsem houby zpracovávala. Větší část suším a ze zbytku jsem udělala balíčky do mrazáku a budou dobré pod maso a do omáček. Tak doufám, že houby jsou jedlé a neotrávíme se :-)). Pěkný večer Rija






První zářijový víkend

Přeji krásný nedělní večer. Máme za sebou první zářijový týden. Utekl jak voda. Myslela jsem si, že až začne září, tak budu mít víc času na tvoření, net a spoustu dalších věcí, ale zatím jsem pořád v jednom kole. Dny plynou jak zběsilé a sem tam uvažuji o tom, že můj mozek si vzal dovolenou. Neustále se divím, že nic nestíhám, ale když všechno dělám na dvakrát i víckrát, tak se není čemu divit. Skoro celý týden pršelo a už mi ta voda začínala lézt krkem. Naštěstí od pátku se zase vrátilo léto a tak posezení s kávou v pergole jsem si ještě nemusela odepřít. Jen večer se nedá sedět, protože je tady komáří invaze. Plány na víkend byly jasné, manžel se nachystal na omítání poslední stěny kůlny a já jako obvykle. Upéct chléb, vyprat, uvařit oběd a uklidit. Déšť a teplo posledních dnů zase trošku pomohlo květinám na zahrádce. Krásně se daří oxalisům, muškátům, petůniím a nebo chryzantémě. Jen rajčata chytla plíseň, tak skončila na kompostu. Letos se jim nedařilo. Takových dní jako bylo teď o víkendu bych brala ještě celý podzim. Babí léto už létá a každou chvíli se zamotám do nějaké pavučiny. Mějte krásný pracovní týden. Já mám celý týden už zaplněný. Někdy se to tak sejde. Rija






Fialová balzamína z pidi rostlinek



Vykvetl i mini muškát.
Zbytek zdi jsme zatím nechali tak a přemýšlíme jestli ji jenom nevyspárujeme