PF 2012

Tak tady máme poslední den roku. Většina z nás bilancuje, jaký ten uplynulý rok byl. Co nám přinesl, co jsme mohli udělat jinak. Vzpomeneme na lidi, kteří se mihli naším životem, kteří odešli i ty co se se nově objevili v našem životě. Každý z nich v nás něco zanechal. Nějaký paprsek, myšlenku. Žádné setkání nebylo bez užitku. Uvidíme co nás v příštím roce čeká. Předsevzetí si už pár let nedávám, protože se mi nedaří je plnit. Do nového roku si přeji, abych vám měla stále co říct a abych měla kolem sebe všechny milé dušičky, kteří mi moc pomáhají jít životem. Manžela, děti, rodinu i přátele. No a vám všem ostatním, svým čtenářům přeji především plnou náruč zdraví (to je nejdůležitější), moře lásky a kapičku toho pokakanýho štěstíčka. Tak šťastný a veselý nový rok Rija

Procházka

Určitě vás zajímá, kde je ten můj "Konec světa". Konečně přestalo mrholit a ani nebyla zima, tak jsme dneska s Nelinkou vyrazily na procházku. Toulaly jsme se okolím a já měla s sebou foťák, že ho konečně vyzkouším venku. Fotky nejsou nic moc, protože se pořád honily těžké sněhové mraky a já zatím nepřišla na to, kde nastavím jiné ISO. Kousek cesty nás doprovázel Zrzek s Mickou, ale protože jsme šly mimo jejich teritorium, obrátili se a vrátili se domů. Přestože byl pracovní den, venku bylo ticho a klid. Jen v dálce bylo slyšet křik dravce. Seděl na stromě a vyhlížel na svou kořist. Na louce nad vsí se pásli koně. Byli zvědaví, kdo že se to na ně přišel podívat a tak zůstali celí ztuhlí a jen tiše koukali. Kupodivu ani ten bílý poplašňák nezaštěkal. Kousek dál se pásli ovečky a kráva. Asi se ptáte proč "Konec světa", když je tady tak krásně i v tomto pošmourném počasí. V posledních letech je tady víc živo, především až se oteplí a na cestách se objeví cyklisti, víska ožije. Jenže před víc jak dvaceti lety, tady byl skutečný konec světa. Vesnička totiž leží na samém konci republiky, na hranicích s Rakouskem. Za vsí byly jen dráty a vstup sem byl zakázán. Dneska už se běžně chodíme procházet až ke značce označující hranici. Na samé hranici stojí kaplička a u ní nádherný, velký kaštan, který každoročně krásně kvete. Cestou domů nás chytla pořádná chumelenice zmrzlého deště a Nelinka vypadala, jako kdyby proběhla polystyrenovými kuličkami. Během chvilky bylo bílo. Bohužel teploty jsou pořád nad nulou, tak vše hned tálo. Doma už na nás čekali kočičí mazlíčci. Nela doma zalehla a usnula, jako když ji do vody hodí. Vůbec ji nevadilo, že se u ní uvelebila Micka, které se podařilo proklouznout dovnitř. Užily jsme si krásný předposlední den tohoto roku. Krásný večer i vám Rija

Vyšívaná kuchařka

Mám moc ráda vyšívané kuchařky. Právě takové jako mívaly naše babičky, nebo prababičky. Když jsme opravili chaloupku, chtěla jsem do kuchyně nějakou vyšívanou kuchařku. Po mých babičkách se žádná nedochovala a tak jsem se pokoušela sehnat nějakou předtištěnou, že si ji vyšiji. Bohužel moje ruční práce mají dlouhou dodací lhůtu. Proto mi vyšívá kuchařky maminky. Letošní Ježíšek donesl také jednu krásnou kuchařku. Hned jsem ji pověsila do kuchyně. Je vyšitá v mé oblíbené tmavěčervené barvě. Vím, že dřív se vyšívaly většinou černě a nebo modře, ale mě by se nehodily. Jedna kuchařka visí i na chodbě, je vyšitá hnědě, aby barevně ladila se závěsy a dveřmi. Za ní jsou schovány jističe a hodiny, bylo to nejjednodušší řešení. Ještě mám dvě červené, ale ty dám až někdy příště. Rija

Štědrý večer

Vánoce - čas očekávání, tajemství, překvapení, klidu, pohody. Co vše se schovává pod tímto slovem? Mě se vybaví básničky z dětských besídek
Chumelí se, chumelí,                                             
maminka jde pro jmelí                                       
a tatínek pro ovoce,                                          
už se těším na Vánoce.                                     
A kdy budou? Hnedle, hnedle
v předsíni už stojí jedle.

Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí, uvidí hvězdičku,
co byla schovaná v červeném jablíčku.

Vzpomínáte si?  Při slově Vánoce vidím rozzářená dětská očka, těšení se na dárky a jejich rozbalování. Očka už nikomu u nás nezáří, jedině domácímu mazlíčkovi, ale snažíme se přichystat svým blízkým překvapení. Většinou nikdo z nás netuší, co dostane. Není to až tak velký problém, když své milé posloucháme během roku. Pak už se jen těšíme na jejich radost při rozbalování dárků. Štědrý den je u nás celý v duchu těšení se na večer. Stromeček strojíme společně a vždy při vytahování ozdob, si vzpomenu na chvíle již prožité. Náš stromeček je taková směsice různých ozdob. Některé jsem měla v dětství já, jiné manžel. Další jsme kupovali, když byly děti malé. Letos mi Ježíšek přinesl spoustu milých překvapení. Vůbec nevím, který mi udělal větší radost. Asi největší radostí byly slova staršího syna, při rozbalení plyšového medvídka, mi řekl, že si  nedovede představit Vánoce, aby maminka nedostala medvídka (nakonec Ježíšek přinesl hned tři, jednoho ještě od manžela a dalšího od brášky). Manžel mě každoročně mile překvapí, takže ani tentokrát nezklamal. Daroval mi krásný malý fotoaparát, tak akorát do kabelky, abych nemusela nosit velký a těžký a ještě v mé oblíbené barvě. Dalším dárečkem bylo krmítko. Už je mi jasné, proč se tak bránil, vyrobit krmítko na chaloupce. A jako třešničku na dortě krásné šperky (také v oblíbené barvě). Doufám, že i vy jste měli krásné a pohodové Vánoce, na které budete dlouho vzpomínat. Příjemné sváteční chvíle posílá Rija

Vánoční dárek

Včera jsem ve schránce našla oznámení, že mám na poště balíček. Celý den jsem si marně lámala hlavu od koho by mohl být. Takže odpoledne jsem rovnou z práce vyrazila směr pošta. Celou cestu jsem byla napnutá, od koho jen ten balíček může být, protože odesílatel mi nebyl vůbec znám. To co mě ovšem čekalo uvnitř balíčku se nedá ani popsat. Moje internetová kamarádka si dala tu práci, aby pro mě vlastnoručně vyrobila dárečky. Uháčkovala polštářek a ušila medvídka. Dojetím se mi až nahrnuly slzy do očí. Byla jsem tak dojatá, že jsem své pocity musela jít rozchodit do mrazivých ulic. Ještě štěstí, že Nelinka vůbec neprotestovala a ochotně se procházela se mnou. Jsou to tak nádherné věci, že se stále nemůžu vzpamatovat. Ježíšku, Romano, mockrát děkuji. Větší radost jsem už ani mít nemohla. Určitě se mnou souhlasíte, že oba dárky jsou přímo skvostné. Krásný večer přeji vaše Rija

Adventní čas

Na adventním věnci se rozsvítila poslední svíčka a do Vánoc chybí už jen pár dní. Všude vrcholí přípravy, peče se poslední cukroví,  dokončuje se poslední úklid. Vánoční stromeček čeká, až se přinese do pokoje, aby se mohl nazdobit. Doma voní jehličí, vanilka a skořice. Jistě i u vás to o víkendu vypadalo podobně. I já měla v plánu spoustu věcí, které musím o víkendu ještě zvládnout, ale znáte to. Člověk míní a bloklé záda mění. V pátek jsem se špatně otočila, křup a už to bylo. Celý víkend jsem chodila jak pokřivený paragraf. Takže z plánovaných věci jsem nakonec neudělala nic. Jen jsem dokončila pár ozdob, připravila svícen, který bude zdobit štědrovečerní stůl a vytáhla krásný keramický betlém, který mi darovala kamarádka. Pohodu si užívali jen domácí mazlíčci. Naše kočky využijí každou příležitost, aby proklouzly do domu a než se člověk otočí, tak okupují nejoblíbenější místo, které doma máme. Doufám, že vy máte už všechno hotovo a těšíte se, tak jako vaše děti, na příchod Ježíška. Přeji vám pohodové dny do vánoc. Rija

Divadlo

Nemám ráda předvánoční šílenství. Uklízím celý rok dost důkladně a nemyslím si, že zrovna před vánoci bych měla vyhazovat věci ze skříní, když je jednodušší udělat redukci skříní, když uklízím podzimní oblečení a vytahuji zimní. Už pár let nepeču cukroví, protože mí chlapi sladké moc nemusí, takže mi pečení příjde jako zbytečné vyhazování peněz. Raději nakoupím víc oříšků a sušeného ovoce, které milují. Proto se nám stalo skoro zvykem, že v předvánočním čase jedeme do Prahy do divadla. Byli jsme už takto třikrát a jednou v Bratislavě. Není to sice nejlepší doba na prohídku Prahy, ale krátká procházka po vyzdobeném Staroměstském náměstí s kornoutem pečených kaštanů, ve mě probudí ten pravý pocit vánoc a těšení se na Štědrý den. Po roční pauze jsme druhou prosincovou sobotu jeli na představení divadelní hry Lev v zimě do divadla Radka Brzobohatého. Přestože moc nemusím historické úseky z Anglie, tentokrát jsem vsadila na herecké obsazení. Obsahem hry vás nebudu zatěžovat (filmová podoba hry získala tři oskary, kdy hlavní roli hrála slavná Katharine Hepburn). Na jevišti excelovala úžasná Hana Maciuchová v doprovodu Radoslava Brzobohatého. Tahle úžasná herečka vyvážila obsah hry svým uměním. Její výkon byl úžasný a domů jsem si odnášela nádherný zážitek. Myslím si, že takové malé odbočení z předvánočního kolotoče vůbec není na škodu a můj zážitek byl jen umocněn zapálením třetí svíčky na advením svícnu. Krásný sváteční večer Rija

                                                                         Praha 9.12.2011

                                                  fotografie z divadla a hry jsem si vypůjčila z netu

Mikuláš

Asi jsem letos musela být zase hodná, poněvadž mě čert neodnesl. Nebo se možná nechtěl nosit s mojí maličkostí :-))))). Kdoví? Každopádně punčochy nachystané za oknem nám Mikuláš naplnil sladkostmi, a protože já je nepotřebuji, nadělil mi krásného plyšového medvídka do sbírky. Jako každý rok jsme si nadílku užili. Jen tentokrát poprvé ve třech, protože starší syn dostal nadílku už včera, než odjel na koleje. I naše chlupatá potvůrka dostala nadílku, jen se mi její dovádění nepodařilo zachytit. Tak doufám, že ani vás neodnesl čert a měli jste krásný večer. Rija

2 adventní neděle

Máme tady druhou adventní neděli. Venku už je tma, v krbu praská oheň a na adventním věnci jsem zapálila druhou svíčku. Díky včerejšímu pošmournému dni mám nazdobené okno na verandě a stromeček na dvorku. Jsem zvědavá, jak dlouho nám letos dekorace vydrží, než si s nimi pohrají kočičí miláčci. Pro letošní rok mám výzdobu skoro celou hotovou. Pokud zvládnu vytvořit ještě nějaké drobnosti určitě přidám k stávající. Tentokrát jsem se snažila využít většinou přírodní materiál. Dostala jsem polínka z břízy, ze kterých mám největší radost. Jak jsem zjistila, je nás hodně, co mají taková polínka. Já se také inspirovala na netu a určitě je po vánocích uložím k ostatním ozdobám a použiji další rok. Užíjte si krásnou pohodovou neděli. Rija

Adventní kalendář

I když už nemám malé děti snažím se, abychom si advent i vánoce užívali stejně romanticky jako dřív. Dáváme si mikulášskou nadílku, dělám výzdobu a když příjde Štědrý den, tak čekáme až Ježíšek zazvoní zvonečkem, abychom se mohli jít podívat, zdalipak jsme byli hodní a něco nám naložil pod stromeček. Snažím se dobu adventní užívat v co největším klidu a vychutnávat chvil, kdy jsme všichni spolu. Moc takových chvil už asi nebude a synové se postaví na vlastní nohy a půjdou si svou cestou. Letos máme po delší době i adventní kalendář. Nápad jsem našla před časem v německém časopise Lena. Výšivku jsem měla rozvyšivanou už delší dobu, ale teprve nyní se mi ji podařilo dokončit. Nejspíš by nikdy nebyl hotov, nebýt šikovných rukou mé skvělé kamarádky Veroniky, která ušila podklad a kapsičky. Já jsem švadlena na baterky. Dva stehy ušiji a tři vypářu. Tak se Verunka nabídla, že mi ho ušije. Její výtvory určitě znáte, a pokud ne tak nakoukněte k ní na blog http://pherenis.blogspot.com . Trošku jsme to s rozměry přehnaly, ale nakonec kalendář tvoří nádhernou vánoční dekoraci na chaloupce. Už visí a je plný sladkých překvapení a nám dny do vánoc budou zábavněji ubíhat. Synové navrhli, abychom do kapsiček schovali dobrůtky i pro naši chlupatou potvůrku Nelinku. A mrška velmi brzo pochopila, kde dobrůtky hledat. Verunko moc děkuji za pomoc. A vám všem přeji krásnou dobrou noc. Rija

Šperky

• Líbí se mi krásné a jedinečné věci, a proto hledám i neobyčejné šperky. Asi jako každá žena miluji šperky a nemusí to být nezbytně zlato nebo stříbro. Stačí mi i zajímavá bižuterie a nebo korálky. Dřív jsem měla docela problém vybrat si nějaký zajímavý kousek. Pak se v mém životě objevily dušičky, které umí z drátků, korálek a dalších dílků vyrobit originální věci, kterým prostě nejde odolat. Jednou takovou kouzelnicí je Monis, jejíž krásné šperky můžete vidět i u ní na blogu http://monisbead.blogspot.com/ .Ta dělá šperky mě šité snad přímo na míru. Pokud nejsou dělané na objednávku, vždy si u ní nějaký kousek vyberu. Tentokrát jsem neodolala dvěma párům náušnic. A zrovna k jednomu páru mám už od ní doma krásný náhrdelník. Moni díky za tu nádheru.

Dárek

Také dostáváte rádi dárky? Určitě každý z nás rád dostává dárky a pokud je to navíc i překvapení, udělá dvojnásobnou radost. Já moc ráda dárky rozdávám, a tak dělám radost jiným. Samozřejmě i ráda dárky přijímám. Jeden takový nëčekaný jsem právě dostala. Při příchodu z práce na mě čekala obrovská krabice a v ní poklad. Zahraniční časopisy o bydlení, zahradě a doplňcích. Ideální pro nadcházející dlouhé zimní večery u krbu. Už se vidím, jak sedím v houpacím křesle, v krbu praská oheň a já listuji a přemýšlím, co bych na chaloupce ještě mohla vylepšit a věřte, že je toho ještě hodně. Krásný večer přeji Rija

1. adventní neděle

Zdravím vás milé blogerky. Už se vám stalo, že jste se rozhodly natírat nebo malovat v tu nejméně vhodnou dobu, nebo dokonce před Vánoci? Přesně tohle se stalo mě. O víkendu jsem vyslovila doma přání, vymalovat chodbu, verandu a koupelnu.. Chudák manžel jen prohodil něco o tom, že tak inteligentní nápad můžu mít jenom já a ochotně se pustil do malování. I přes následné mytí a čištění, stejně bych musela uklízet, jsem stihla něco málo vytvořit a vyzdobit. Jenže ouha, foťák zůstal doma. Naštěstí jsem si mohla vypůjčit a vyfotit, alespoň věnec a svícen před zapálením. Zbytek výzdoby budu dávat postupně.

Krásné adventní chvíle Rija

Začátek

Krásný den, vítám vás na svých stránkách. Pár týdnů si pohrávám s myšlenkou založit si svůj blog a podělit se s vámi o svůj svět a vše co mě obklopuje. Pohodlně se usaďte, vemte si šálek něčeho dobrého a vydejte se se mnou na cestu na Konec světa. Do míst, kde lišky dávají dobrou noc a kde se léčí duše klidem a pohodou Ať se vám u mě líbí Rija