neděle 21. srpna 2016

Tak trochu jiná ZOO


Minulý víkend jsme trávili na Slovensku.
Já jsem po mamce napůl Slovenka, takže tam mám půlku své rodiny, kterou vždycky mooooc ráda navštěvuji, i když je to obvykle jen jednou do roka.

A protože je naše "slovenská větev" úžasná, připravili pro nás skvělý výlet a dopřáli nám tak nevšední zážitek.
Vzali nás totiž do kontaktní ZOO.

O co se jedná?
Je to zoo, kde zvířátka jen nepozorujete, ale můžete se jich dotýkat.

Ve všech zoo, které jsme doposud navštívili, jsme si mohli sáhnout maximálně na kozičky.
Ale tady není problém pohladit si  lvíče, tygříka nebo medvídě...

Úžasný zážitek!
Úžasný přístup personálu, který se snaží jak vyjít vstříc návštěvníkům, tak citlivě respektovat potřeby zvířátek.

Pokud budete mít někdy cestu k našim východním sousedům a budete se vyskytovat poblíž Liptovského Mikuláše, určitě ZOO KONTAK  navštivte!























Hned vedle ZOO je ještě jedna zajímavá záležitost.
DŮM NA STŘEŠE

Postavil ho jeden slovenský podnikatel, který se tím snaží upozornit na to, že na Slovensku funguje spousta věcí naopak, na hlavu a nepochopitelně...
No ano, naráží samozřejmě na politické a právní prostředí.
Nedovolili mu totiž postavit heliport a toto byla odveta :-)

Nejen, že všechno vybavení, včetně kuchyňské linky, sedačky, hraček v pokojíku či záchodu máte při procházení domem nad hlavami, ještě musíte dům prozkoumávat po šikmé podlaze, jelikož vlastně chodíte po střeše.
Ta šikmost udělá s vašimi smysly roztodivné věci.
Chvíli jsme si připadala, že jsem hooodně opilá, chvíli, že jdu v jedoucím vlaku...
No pobavili jsme se pořádně! 

Více o domě například ZDE.




Vaše Lady Tattooch

úterý 16. srpna 2016

Květinová terapie...


... může v létě probíhat v podstatě non-stop.

Člověk vyběhne na louku (pokud má to štěstí a má jí na dosah jako já),
otrhá pár rostlinek a doma je hned veseleji.

Prostě luční je luční.
Obyčejnost tohoto kvítí ho pozvedá na něco neobyčejného.

A já se jím moc ráda kochám...







A tuhle fešandu mám od kamarádky - dary její zahrádky.

Také nádherná, navíc umocněná vůní levandule.






Užívejte krásy našich luk a zahrad dokud to jde.
Podzim už pomaličku klepe na dveře...


Vaše Lady Tattooch

pondělí 15. srpna 2016

Kovbojka a Rakeťák


Aktuálně si naše děti frčí na Toy Story.

No moc aktuální tahle aktualita vlastně není, jelikož tato pohádka nepatří zrovna mezi nejnovější,
ale oni jí objevily až teď a jsou z ní naprosto paf.

Filmové verze všech tří dílů viděly za poslední týdny už nesčetněkrát.

Štěpa se zhlédl v Buzzovi, Barča v Jessie.



Sehnat kostýmy těchto dvou hrdinů, aby za ně člověk nezaplatil majlant,
 a aby trochu vypadaly, byl celkem oříšek.
Ale podařilo se mi to!

Tu radost, když se do nich poprvé navlékaly, si neumíte představit.
Vůůůbec nevadilo, že bylo přes 30 stupňů, a že oblečky parádně paří :-)))

Hračky, které k této pohádkové sérii vznikly, jsou opravdu kouzelné.
Barča se Šťěpou je mají jen půjčené od sestřenek, které je dostaly předloni k Vánocům.

Přeci jen se nejedná o úplně levnou záležitost, tak to nejde dát jen tak...
O tom se musí chvilku snít.

Aspoň víme, co bude letos v dopise pro Ježíška na prvním místě.
I když znáte to...
Jak dlouho to nadšení dětem vždycky vydrží?
Uvidíme, zda budou jejich přání v zimě ještě tak naléhavá, jako jsou teď :-)

Museli jsme se s nimi ale aspoň vyfotit a chodíme se kochat fotkami :-)

Takže představuji i Vám, naše dva "ToyStoráčky":



"Do nekonečna a ještě dáááál..."










Třeba máte doma také dítka, která jsou ještě Toy Story nepolíbená a 
já Vám tímhle připomněla pohádku, na kterou jste dávno zapomněli a která je prostě kouzelná!

A to jak po dějové stránce, tak i po té grafické.

Z těch novodobých pohádek patří tato už roky mezi mé NEJ.
A mé děti mají asi vkus na pohádky po mě :-)


Vaše Lady Tattooch

pátek 5. srpna 2016

Polštářová válka ...


... u nás může klidně vypuknout.

Zásoby polštářů máme veliké.

Dnes Vám představím část z nich, kterou jsem oblékla do nového kabátku.

Látky jsem vybírala u mé oblíbené Miruš:
SRDCE bohužel už nemají ...




Obaly na polštáře šiji, dle mého, tím nejjednodušším způsobem.
Žádné zipy, knoflíky, suché zipy, nic..

Krásně je to ukázáno na TOMTO videu.







A níže ukázka v praxi.



Jen to trochu kazí náš "plesnivec"...
Tím plesnivcem myslím náš gauč, který je značně poznamenán faktem, že máme dvě malé děti.

Jídlo, pomalování centrofixem (ano samozřejmě tím nejtlustším) či vodovkami, polití vším možným, pošlapání,...
Tím vším si chudák prošel a je to na něm znát...

Tak aspoň ty polštáře jsem mu dopřála.

Je v plánu nový gauč (rozhodně tedy né oranžový, mám z té barvy osypky), ale ještě asi chvilku počkáme, až ta naše malá demoliční četa trochu povyroste :-)



Vaše Lady Tattooch