BROWN Dan

Digitální pevnost

Tajný americký úřad NSA vytvoří dokonalý dešifrovací stroj a s jeho pomocí kontroluje veškerou elektronickou komunikaci. Dokáže vyluštit i „nerozluštitelný kód“ – tzv. digitální pevnost, který má ochromit americká speciální i utajovaná data? Tvůrce kódu je nalezen mrtev a je nutno najít klíč k rozluštění kódu. A je to opravdu jenom kód? Knížka má spád a čte se velmi dobře.

Šifra mistra Leonarda (vydáno i jako Da Vinciho kód)

Robert Langdon se Sophií Neveuovou jsou přizváni k řešení vraždy správce uměleckých sbírek v Louvru. Šifra nalezená vedle mrtvého těla vede k dalším záhadným souvislostem a k tajnému řádu Převorství sionské. Podaří se hlavním hrdinům uniknout nepřátelům a najít svatý grál?

Podle knihy byl natočen i stejnojmenný film. Osobně dávám přednost knížkám, ale tentokrát se mi líbilo i filmové ztvárnění.

Ztracený symbol

I v této knížce vystupuje Robert Langdon, který tentokrát řeší případ přímo v hlavním městě USA - Washingtonu D. C.. Dokáže profesor vyřešit symboly a prolomit tajemství zednářů? Příběh je dobře napsaný a má spád.

Andělé a démoni

Začátek knížky mě moc nezaujal, ale pak jsem se začetla a zjistila, že děj je napínavý. Symbolog Robert Langdon řeší rituální vraždy v Římě, využívá k tomu své znalosti z dějin a z oboru šifrování. Z knihovny jsem si půjčila obrazové vydání, kdy je text doplněn spoustou obrázků, které se vztahují k ději. Zajímavé čtení byl  i seznam osob, které s Danem Brownem spolupracují při psaní. Zaujalo mě, jak dokáží na skutečných památkách vystavět příběh včetně různého šifrování a kódování.  

Knížka byla zfilmována a tak se pokusím film sehnat a porovnat s literární předlohou.

Anatomie lži (vydáno i jako Pavučina lží)

Ve Spojených státech probíhá volební kampaň před volbou prezidenta. Stávající prezident ztrácí preference a do hry ho zázračně vrací objev meteoritu, který byl uvězněn v ledu v Antarktidě. Opravdu se podaří změnit pohled na život na Zemi i ve vesmíru? Kam až mohou zajít politici, vojáci, vědci i novináři? Knížka se mi líbila a jsem moc ráda, že jsem si ji půjčila. 

Inferno 

Robert Langdon řeší v Itálii záhady spojené s Dantovým Peklem. Autor opět spojil historii, umění, šifry a symboly do napínavého děje. Dokáže Robert správně vyřešit kódy i vodítka a zabránit světové katastrofě? Knížka má ten správný spád a vždycky, když už jsem si myslela, že vím, jak to dopadne, bylo vše jinak.

Počátek

Robert Langdon, harvardský profesor symbologie a náboženské ikonologie, přijede do ultramoderního Guggenheimova muzea v Bilbau, aby se zde zúčastnil významného oznámení – odhalení objevu, který „navždy změní tvář vědy“. Pořadatelem společenského večera je čtyřicetiletý miliardář a futurista Edmond Kirsch, jenž se díky svým oslnivým supermoderním vynálezům a odvážným předpovědím stal celosvětově uznávanou osobností. Kirsch, který před dvěma desetiletími patřil k prvním Langdonovým studentům na Harvardu, se chystá zveřejnit přelomový vědecký objev… který zodpoví dvě ze základních otázek lidské existence.
Po zahájení společenské akce Langdona a několik set dalších hostů zcela uchvátí velmi originální prezentace, mnohem kontroverznější, než si Langdon původně představoval. Pečlivě naplánovaný večer se najednou promění v chaos a hrozí, že Kirschův vzácný objev bude navždy ztracen. Langdon je v bezprostředním ohrožení nucen učinit zoufalé rozhodnutí, aby z Bilbaa unikl. Doprovází ho Ambra Vidalová, elegantní ředitelka muzea, která Kirschovi pomáhala provokativní společenskou akci zinscenovat. Společně uprchnou do Barcelony za nebezpečným úkolem nalézt záhadné heslo, jež má odhalit Kirschovo tajemství. Při pátrání v temných zákoutích utajených dějin a radikálního náboženství se Langdon s Vidalovou musejí skrývat před nepřítelem, jehož všudypřítomná moc podle všeho pochází přímo ze španělského královského paláce… a který se nezastaví před ničím, aby Edmonda Kirsche umlčel. Na cestě vytyčené moderním uměním i tajemnými symboly odhalí Langdon s Vidalovou stopy, které je nakonec přivedou až k samotnému Kirschovu šokujícímu objevu… a úchvatné pravdě, která nám tak dlouho unikala.

(text je z internetu)

Použila jsem obrázky knížek z internetu

Poslední říjnový víkend

Letos si nějak nemohu zvyknout na změnu času. Na konec října nezvykle teplé počasí mi nejspíš nepřidává a tak jsem nějaká unavená a bez nálady. Mám došívat ponožtičky, ani patchworkový polštářek není hotový, prádlo čeká na žehlení.....

Nutnost vrátit dalšími čtenáři zamluvené knížky mě motivovala začít číst, pak už jsem se nutit nemusela, knížky byly napínavé a tak jsem se k nim uchylovala ráda. Začátkem prodlouženého víkendu jsem dočetla Digitální pevnost a hned jsem začala číst Síť. Dnes ráno jsem se vzbudila už ve čtyři hodiny a protože vím, že už neusnu, stačila jsem detektivku dočíst. Obsah knížek přidám do Knihovničky do samostatných příspěvků podle autorů.

V komentáři jednoho blogu mi Marcelka připomněla léčivé účinky cibule. Už několik let jsem v zimním období měla jednu cibuli v práci a druhou v ložnici. Nechávám ji ve slupce a co jsem si ji dala k posteli, začíná se mi lepšit kašel. Však už je po měsíci načase, nerada bych prokašlala celou zimu.

Také jsem po roce konečně vybrala vzorek na modrou šálu. Už mám kousek, přibližně 100 centimetrů, a je menší spotřeba materiálu, než jsem původně počítala. Tak si říkám, že bych si mohla uplést bezprsté rukavice. Chtěla jsem je zkusit uplést na kruhové jehlici, jako někdo plete ponožky, ale nejspíš to bude rychlejší na čtyřech jehlicích. Někde mám rozpočítaná oka, tak se po "chytrém" papíru musím podívat.

Udělala jsem několik fotografií svého háčkování a některé si připravím na příští příspěvek, háčkovaná vločka do okna je v předchozím příspěvku. Jak už bývá tradicí, fotoaparát  má vybitý akumulátor a tak jsem dokumentování své tvorby z minulých let musela zanechat v tom nejlepším. Není však všem dnům konec - tak zase někdy příště.   Zuzana

Vločka do okna

Už hodně vody uplynulo od doby, kdy jsem háčkovala různé dekorace do kroužků z nerezového drátu. Jednou z nich byla stylizovaná vločka, kterou jsem viděla v nějakém časopisu.

V zimě a kolem Vánoc si ji některý rok dávám do okna, jindy ji pověsím na stěnu nebo umístím do poličky v obývací stěně. Co máme plastová okna, je to problém, ale už jsem si koupila průhledné přísavky. 

Fotografie s bleskem:-), už budu jezdit domů za tmy:-( a jinak to nepůjde.

Vločku tvoří dvě háčkované hvězdičky, které jsou částečně posunuty

V poslední řadě je vločka přiháčkována k připravenému kroužku z nerezového drátu, který mi vyrobil manžel.

Háčkovala jsem z příze Kordonet, číslo příze a velikost háčku si nepamatuji, ani jsem si nevzpomněla, který to byl časopis.

Přeji hezké poslední říjnové dny. Zuzana

NESSER Håkan

je významný švédský autor, který napsal řadu detektivních románů a v současné době žije s rodinou v Londýně. Po univerzitním studiu, kdy se orientoval především na skandinávské jazyky, angličtinu, literaturu, historii a filozofii, pracoval dlouho jako učitel, jeho první román vyšel v roce 1988. Autor ve svých knihách vytvořil postavy detektiva Van Veeterena a inspektora Barbarottiho, kteří se pohybují v precizně zachyceném prostředí, inspirovaném zejména švédskými, nizozemskými, německými a polskými reáliemi.

Pokud máte rádi detektivní příběhy a sáhnete po knížkách uvedeného autora, určitě nebudete zklamániJ

Čtvrtá oběť

V poklidném letovisku jsou postupně zavražděni tři muži. Je mezi brutálními vraždami nějaká spojitost a nežije zabiják mezi obyvateli? To musí objasnit komisař Van Veeteren, kterého tlačí ubíhající čas. Dokáže spolu s ostatními zachránit čtvrtou oběť? Rozuzlení příběhu je naprosto nečekané a jak už asi tušíte, já vám ho neprozradímJ.  Detektivka se mi moc líbila a mohu ji doporučit.

Obrázek jsem si půjčila z internetu:-)

Síť

Komisař Van Veeteren začne řešit vraždu odsouzeného „pachatele“ Mittera, který byl za vraždu své manželky umístěn do psychiatrické léčebny. Mitter si po velkém flámu nemůže vybavit, co všechno se večer událo před tím, než našel ve vaně zavražděnou svoji ženu. Když jednou nedostane svůj lék, vzpomene si a napíše dopis vrahovi. To ho stojí život a druhá vražda zaujme komisaře Veeterena, který začne rozplétat síť vztahů a rodinné historie. Opět je řešení naprosto nečekané. 

Obrázek je opět z internetu.

Hlavolam

Připravuje se vydání této knížky. 

Vánoční výměna U Ajky

Mám velmi ráda výměnné akce a tak jsem stále čekala, kdo vyhlásí nějakou další:-). A moje přání se mi splnilo a Vánoční  výměnu vyhlásila Ajka na svém blogu U Ajky
http://ajka-uajky.blogspot.cz/2013/10/vanocni-vymena.html

Stále ještě se můžete přidat mezi nadšenkyně a milovnice výměnných akcí:-)

Alenko, moc Ti děkuji, že jsi se ujala organizace výměnné akce. Přeji všem, aby každý dostal svůj dárek a měl z něho hodně radosti:-)  Moc mě baví vymýšlet a později vyrábět překvapení pro někoho "neznámého".

Ilustrační fotografie je z blogu U Ajky

Giveaway u Jane33

Při pravidelném procházení nových příspěvků na mých oblíbených a sledovaných blogech jsem si nemohla nevšimnou krásných dárků, které do nově vyhlášené Giveaway  http://janee33.blogspot.cz/2013/10/giveawaymoja-prva.html?showComment=1382453419007#c5702414550660726005 připravila Janička.

Abych vás ještě víc nalákala, pokud se přidáte, můžete získat jednu ze tří cen. Na fotografii je první z nich - kouzelný polštářek.

Souhlasíte se mnou, že stojí za to chytit štěstí za pačesy? Tak se přidejte:-)  Zuzana

Nejsem na to sama....

...jak vidíte, mám opět pomocníka. Kocour je zvyklý, že když háčkuji, leží mi na klíně:-). Když jsem v týdnu sedla k šicímu stroji, byl nějaký zmatený a vždy si sedl nebo lehl tam, kde se nejvíc pletl. I včera večer, když jsem řezala látky na polštářky, byl celý nesvůj. Ve chvíli mojí nepozornosti "zalehl" a pak už hrál "mrtvého brouka" - co kdybych ho vyhodila:-) Ani se nepohnul, když jsem kolem něco dávala látky.....a nereagoval ani na blesk fotoaparátu.

Později si našel místečko jinde a vydržel celou dobu se mnou:-) Musím přiznat, že si umí vybrat místo tak, abych mu musela věnovat část své pozornosti. Když ale případně zjistí, že to nejde, spokojí se s jiným. 

Hezkou neděli. Zuzana

Jablečná náplň

Každý u nás rád buchty s jinou náplní, často se stane, že peču tvarohové, makové i s nějakým ovocem. Pokud máme vlastní jablka, nepoužívám povidla, ale udělám jablečnou náplň. 

Jablka nastrouhám na hrubším struhadle, vymačkám přebytečnou šťávu, přidám trošku cukru a nasypu vanilkový pudinkový prášek, vše dobře rozmíchám a mám hotovo:-)

Tento způsob přípravy jablečné náplně mám z nějakého praletého receptu, který se předával na různých papírcích, vzpomínáte? 

Náplň je po upečení moc dobrá, stojí za vyzkoušení.

Maková náplň bez vaření

Mák do buchet či koláčů nevařím, pouze smíchám umletý mák, jemně nastrouhané jablíčko (množství dle potřeby), trošku moučkového cukru a koření podle zvyku. Pokud mám zbytek nějaké marmelády, tak ji přidám také. Mák se tepelně upraví při pečení, odpadá zdlouhavé míchání jako při klasické přípravě makové náplně, maková náplň je hustší a tak se buchty či koláče lépe dělají.

Opět vychytávka od „tchýně“.

Zlepšovák na strouhání jablek

Je doba jablečných závinů a dalších moučníků, tak třeba vyzkoušíte uvedenou vychytávku.

Jablka před strouháním neloupu, pouze dobře omyji, rozkrojím na čtvrtiny a vykrojím jádřinec. Vykrojenou plochou přiložím na struhadlo (jemné či hrubé) a po nastrouhání mi v ruce zůstane pouze tenoučká slupka. Je to rychlejší a je i menší odpad než při loupání jablíček. 

Tento trik přivezla před mnoha a mnoha lety manželova maminka z lázní od jedné paní:-)

VONDRUŠKA Vlastimil

Už to bude nějaký ten pátek, co se mi dostala do ruky první knížka od Vlastimila Vondrušky. Asi si už nevzpomenu, která to přesně byla, ale nejspíš ji měla z knihovny půjčenou mamka a já si ji přečetla také. Pak jsem se snažila postupně vypůjčit skoro všechny, líbí se mi detektivní případy i historické romány. Vlastimil Vondruška má vlastní stránky a tam se o něm dozvíte víc. Já si sem vypíšu přehled knížek, které jsem měla půjčené a přečetla je. Pokud budete přemýšlet, co si půjčit či koupit, klidně po Vondruškových knížkách sáhněte, čtou se moc dobře.

Historické detektivky

Letopisy královské komory jsou detektivní příběhy z 16. století, které objasňuje písař  královské komory Jiří Adamem z Dobronína se svými pomocníky.

Letopisy královské komory I: Plzeňské mordy, Nepohřbený rytíř a Případ s alchymistou,

Letopisy královské komory II.: Falešný tolar, Tichý jazyk a Boskovická svodnice,

Letopisy královské komory III.: Trpké víno a Klášterní kostnice,

Letopisy královské komory IV.: Velhartické pastorále a Vražda v lázních,

Letopisy královské komory V.: Poslední cantilena a Tajemství Tudorovců ,

Letopisy královské komory VI.: Otrávený pohár a Smrt mučednice.
Letopisy královské komory VII.: Osmanský tábor
Letopisy královské komory VIII.: Ulička hanby
Letopisy královské komory IX: Mrtvý posel
Letopisy královské komory X: Jáchymovští démoni
Letopisy královské komory XI: Dobronínské morytáty
Letopisy královské komory: XII: Jičínské pole mrtvých

Detektivní romány z doby vlády Přemysla II. Otakara s vyšetřujícím královským prokurátorem Oldřichem z Chlumu a jeho pomocníky.

Dýka s hadem, aneb Tři zločiny, které rozřešil královský prokurátor Oldřich z Chlumu léta Páně 1269.

Zdislava a ztracená relikvie

Záhada zlaté štoly

Adventní kletba

Znamení rožmberské růže

Vražda v ambitu, (Vražda v Ambitu, Masopustní maškary a Osudný turnaj)

Olomoucký bestiář

Strážce boleslavského mystéria

Román o růži

Znamení Jidáš

Pečeť smrti

Tajemství abatyše z Assisi

Apage, Satanas!

Prokletí brněnských řeholníků

Podivná svatba na Lichnici

Králův dluh.

Msta písecké panny
Ďáblův sluha

Zločin na Bezdězu
Vzpoura goliardů

Další historické romány, detektivky a povídky

Osmanský tábor

Krev na lopuchu

Krev na kapradí

Ještě že nejsem kat

Historické romány

Mezi tiárou a orlicí, příběh prvního českého krále Vratislava I.

Klášterní madrigal, historie jednoho panství.

Série historických románů z poloviny 14. století – dobrodružný příběh Martina ze Stvolna

Prodavači ostatků

Sběratelé ostatků

Vládcové ostatků

Zloději ostatků

Románová freska o životě posledních přemyslovských králů:

Přemyslovská epopej I. - Velký král Přemysl I. Otakar

Přemyslovská epopej II. - Jednooký král Václav I.

Přemyslovská epopej III. - Král rytíř Přemysl II. Otakar

Přemyslovská epopej IV. - Král básník Václav II. 

Intimní historie - o dějinách mytí, toalet, ubytování, holení a stříhání vlasů, nevěstinců, milostných praktik a dalších projevů všedního života od  antiky po baroko - zajímavé a poučné čtení:-)

Husitská epopej I. 1400 - 1415 za časů krále Václava IV.
Husitská epopej II. 1416 - 1425 za časů hejtmana Jana Žižky

Husitská epopej III. 1426 - 1437 za časů císaře Zikmunda
Husitská epopej IV 1438 - 1449 za časů bezvládí
Husitská epopej V 1450- 1460 za časů Ladislava Pohrobka
Husitská epopej VI 1461 - 1471 za časů Jiřího z Poděbrad


Ze současnosti:
Strana štěstí - humoristický román

Nezahálím...

...a stejně se mi zvyšuje sloupec knížek, které čekají na přečtení, zase jsem si přinesla další zamluvená díla (i když se snažím i něco vrátit). Ale když mi o minulém víkendu přišel mail, že si mohu vyzvednou knížku Msta písecké panny od Vlastimila Vondrušky, měla jsem velkou radost. Konečně jsem se dočkala a v množství zájemců o její zapůjčení jsem přišla na řadu. Knížku jsem během třech večerů přečetla:-), líbí se mi historické detektivky a při čtení se dobře bavím:-)

Ilustrační obrázek jsem si půjčila z internetu.

Mám připravený materiál a šablony na šití polštáře podle návrhu z blogu U Máculky. Dokonce jsem tak dlouho přemýšlela o šití přes papír, že mi to došlo a myslím si, že to zvládnu. Použiji látky již koupené a mám připraveny i dva své návrhy. Myslím si, že to bude zajímavá sada polštářků. Večer si rozpočítám potřebu jednotlivých tvarů na všechny tři polštářky a třeba ještě najdu sílu na nařezání materiálu. I když to spíš vidím tak, že půjdu brzo spát:-) A také se budu muset podívat po obyčejné žehličce, co používám tu parní, jsou ostatní uklizené v krabici. Doufám, že ji syn uložil tam, kam si myslím:-) Tak jenom vymyslet, zda si vzít napařovací nebo ne.

Včera jsem koupila a vysrážela materiál na botičky na adventní kalendář, který šijeme s Ajkou z blogu U Ajky. Nejdřív jsem si myslela, že vám látky vyfotografuji, ale nebylo by to pak překvapení, tak zveřejním až hotové "botičky" či ponožky. Nakreslila jsem si tři různé tvary a nakonec jsem si vybrala ten, který je skoro stejný jako Ajčin.

Už delší dobu mám v plánu novou rubriku, i nějaký ten příspěvek už mám napsaný, tak něco zveřejním.

Také jsem se přihlásila do Vánoční výměny organizované Ajkou:-) a teď budu přemýšlet jaký dárek vyrobím:-) - a to mě moc baví. Pak je ještě krásný pocit, držet v ruce obálku či balíček s došlým překvapením a těšit se, co obsahuje hezkého:-)

Přeji všem klidný a pohodový víkend. Zuzana

Sluníčka

Před víkendem dala Lenka H. na svůj blog FIZULE71 návod na háčkované sluníčko. O víkendu jsem čtyři uháčkovala a hned je rozdala:-)

Včera večer jsem uháčkovala dvě další - jedno bude opět dárek a to druhé si už nechám pro radost. 

Když už jsem měla v ruce háček a žlutou přízi, nechala jsem se inspirovat sluníčkem a uháčkovala jsem si jehelníček - když už se vracím k tomu šití:-) Střed je z krátkých sloupků háčkovaný do spirály. Dva stejné kruhové díly jsou sháčkovány a vyplněny dutým vláknem. 

Použila jsem přízi Camilla a háček č. 2,5.

Hezký středeční večer. Zuzana

Pomalu, ale jistě......

..."mizí" další "kostlivci". V týdnu jsem zpracovala zbylý materiál od vesty - viz. předchozí příspěvek. O víkendu jsem obnovila "kamarádství" s šicím strojem:-) Nejprve jsem ho vyčistila a promazala a pak jsem ušila povlečení na rezervní lůžkoviny. Ani knoflíkové dírky jsem nezapomněla:-), dnes jsem se o tom přesvědčila.  

Také jsem se věnovala "modrákovému" patchworku a manžel má opět plnou zásobu pracovního oblečení. Místo stříhání záplat jsem použila podložku a řezák a jenom mě mrzí, že jsem si je nekoupila už dávno.

Šicí stroj šlapal jak "švýcarské hodinky" a šije stále dobře. Když si uvědomím, kolik let ho mám a co už jsem na něm ušila:-). Tak ještě "zlikviduji" nějaké zbylé kostlivce z prádelního koše a pustím se do zkoušení patchworku - určitě nám to spolu půjde:-)

A tak se jmenuje můj šicí pomocník:-)

Zelený nákrčník a brož k háčkované vestě

Od háčkované vesty mi zbylo klubíčko zeleného Crilonu a tak jsem si stejným vzorkem uháčkovala nákrčník a ještě mi zbylo na brož - střapatou kytičku. 

Brož má ze zadní strany přišitý zavírací špendlík a do jejího středu jsem přišila zbylý knoflík od vesty.

Oba doplňky se mi hodí i na zimní kabát:-)

Hezký týden. Zuzana

CIVADE HORŇÁKOVÁ Lenka

Před nějakou dobou se mi dostala do ruky knížka autorky Lenky Horňákové Civade Provence jako sen. Spisovatelka pocházející z České republiky se ve Švýcarsku potkala se svým manželem a přestěhovali se do Francie. Z počátku žili v Paříži, ale časem zatoužili po vlastním bydlení a tak se přestěhovali k babičce na venkov a začali shánět vhodnou nemovitost v oblasti Provence.  V knížce je popsána celá jejich anabáze s koupí starého zchátralého zámku, jeho obnova a vybudování penzionu. Víc prozrazovat nebudu, knížka stojí za přečteníJ

Druhou knížkou autorky jsou Lanýže. Dozvíme se v ní o tom, jak místní lidé po mnoho let postupně přijímají mezi sebe mladičkého přistěhovalce Martina. Ten se na škole seznámil s přítelkyni a ochutnal svůj první lanýž a tak by rád poznal všechna tajemství spojená s lanýži. Kromě realistických popisů kraje, místních lidí, jejich zvyků a kultury si můžete rozšířit své znalosti i o informace ze světa sběračů lanýžů. Pokud chcete vědět, zda Martin ve svém úsilí uspěl, musíte si knížku přečíst samiJ

Lenka Horňáková se během svých studií seznámila a spřátelila s Anne Deloflotte Mehdevi, Francouzkou, která se provdala za Američana a žila s ním nějakou dobu v Praze. Společně vydali knížku Prioritaire Praha – Paříž. V ní jsou úryvky z jejich korespondence, kde Anička popisuje život v Praze a Lenka ve Francii. Obě postupně poznávají původní vlast své kamarádky, učí se cizí jazyk, porovnávají životní styly, školství a plno dalších věcí. Tím, že už jsem četla Provence jako sen, byla jsem více v obraze, občas jsou v knížce jenom stručné odkazy. Ale ráda jsem si přečetla, jak se na českou mentalitu dívá cizinec. Lenka to měla o něco jednodušší, její manžel je "domorodec", ale Anne s manželem jsou v Čechách cizinci oba. Pěkné čtení:-)

Obrázky knížek jsem si "vypůjčila" z internetu.

Moje dnešní premiéra....

práce s hmotou FIMO. Ajka z blogu U Ajky vyzvala zájemkyně ke společnému šití adventního kalendáře. Jako první úkol jsme měli vyrobit ozdobné knoflíky z hmoty FIMO. Vybrala jsem si čistě bílou hmotu a pomocí vykrajovací formičky jsem se pokusila o knoflíky ve tvaru sněhových vloček. Sice to není úplně podle mé představy, ale na první pokus to ještě jde. Nikdy jsem s  touto hmotou nepracovala a nějak mě to ani nezaujalo. Možná, že mám materiál málo prohnětený, nemůžu to posoudit. Navíc moje trouba má nečitelnou stupnici teplot a tak jsem 100 stupňů jenom odhadovala a dopadlo to docela dobře. 

Hmotu jsem vyvalovala na skleněném prkénku pomocí prázdné lahve od vína:-) a abych docílila stejné síly, pomohla jsem si dvěma náplněmi do tužky. S jednou jsem pak jejím koncem vypíchala dírky. 

Vloček mám o několik víc, spotřebovala jsem necelé dva balíčky FIMA a budu muset vymyslet, co udělám ze zbytku.

Budu se těšit na další úkol:-) a jak vůbec Ajka kalendář vymyslela:-)

Hezký večer. Zuzana

Knoflík a zase knoflík

Mám ráda knoflíky všech barev, tvarů a velikostí. Vždycky žasnu nad tím, co dokáže správně zvolený knoflík udělat s oblečením. Už mockrát jsem si u kupované věci vyměnila použité knoflíky a vždy to bylo ku prospěchu. 

Když v obchodě uvidím zajímavý knoflík, jsem schopná si ho koupit do zásoby. Za ty roky jsem si jich nastřádala docela slušnou zásobu. Musím se přiznat, že odstřihnu byť i jeden jediný knoflík od věci, kterou vyhazuji. 

Dříve jsem hodně šila, pletla, háčkovala a tak vždycky nejprve prohlédnu svoji sbírku a teprve, když nic vhodného nenajdu, zkusím obejít obchody. Když jsem vybírala knoflík na „kostlivce“ háčkovanou vestu, vyfotografovala jsem část svých knoflíkových pokladů.

Už před lety jsem je začala skladovat ve skleničkách od kečupu, které se mi vejdou do poličky skříňky šicího stroje. Mám je podle barev a zdá se mi to jako šikovné řešení.

Na fotografiích je pouze část "sbírky":-)

Tenhle knoflík je po mé babičce, musí být hodně starý a střežím si ho, protože se mi líbí J Asi si budu muset uplést nějaký šedý svetr a vymyslet, jak ho připevnit tak, aby byl odnímatelný. Praní by asi nepřežil. Dříve se podobné knoflíky přišívaly na kabáty a v případě, že se dával kabát čistit, tak se knoflík odpáral a později znovu přišil. A babička ho nejspíš na nějakém kabátu měla:-)

Třeba je nás - milovnic knoflíků - víc:-)

Tak jsem splnila svůj včerejší slib:-) a přeji hezký večer. Zuzana

Koníček nebo kůň?

Mým nejstarším a asi i největším koníčkem, čí přesněji koněm, jsou knížky. Čtu ráda a stále mám něco rozečtenéhoJ. 

Knížky kupuji minimálně, většinou odbornou literaturu nebo obrazové publikace, jsem však pravidelnou návštěvnicí několik knihoven. Když se mi dostane do ruky zajímavá knížka, tak si většinou půjčím i další od stejného autora. Někdy se jedná o knížky často půjčované a tak využívám jednu ze služeb knihovny a uvedené dílo si zarezervuji. Když se knížka vrátí, dostanu mailem upozornění, že je připravena, a mohu si pro ni zajít. Na některé tituly se čeká i delší dobu a tak se mi občas stane, že se postupně vrátí víc najednou a já mám doma slušnou zásobu jako právě nyní.  

Teď budu postupně zdolávat tuto hromadu, která měří 24 centimetrůJ Dvě z uvedených knížek jsou dál zarezervovány a tak mám na jejich přečtení jeden měsíc. 

Čtení je časově náročný koníček, naštěstí nesleduji televizní seriály (nyní s výjimkou Sanitky a Kriminálky Staré Město) a nejspíš bych ani neusnula, kdybych si před spaním nepřečetla několik stránek. U zajímavé knížky dokážu vydržet hodně dlouho a vůbec mi nevadí, že jdu spát třeba i o půlnoci (a to vstávám ráno v pět). 

Jak je vidět, opravdu čtu systematicky:-)           Zuzana

BENEŠ Karel Josef

Na svém blogu psala Verunka, že četla knížku Uloupený život. Abych byla přesná, psala její maminka, že se do knížky Veru začetla a neviděla, neslyšela, jenom četla a četla. To mě zaujalo a tak jsem si uvedený román z roku 1935 půjčila v knihovně.

Karel Josef Beneš se narodil v roce 1896 a zemřel 1969, je autorem řady společenských a historických próz psaných metodou psychologického realismu, psal i libreta k baletům.

Romány: Dobrý člověk, Uloupený život, Vítězný oblouk, Kouzelný dům, Červená pečeť, Rudá v černé, Rodný hlas, Dítě pro štěstí, Ohnivé písmo.

Trilogie: Mezi dvěma břehy, Dračí setba, Útok

Některé romány byly zfilmovány u nás, Uloupený život byl několikrát zfilmován v zahraničí.

Zdroj: přebal knížky

Uloupený život

Jednovaječná dvojčata Martinu a Sylvu od sebe nerozezná ani otec, obě jsou stejně krásné, nosí stejné šaty a zdánlivě si nemají co závidět. Sylva se provdá a Martina začne nesmyslně žárlit a závidět. Když Sylva nešťastnou náhodou zahyne při společném plachtění, začne se Martina za ni vydávat a žít její život. Situaci má ulehčenu tím, že Sylvy manžel je na polární výpravě. Odhalí někdo její podvod? Bude Martina v životě Sylvy spokojená? Jak se bude vyvíjet její „uloupený život“?

Knížka je psána hezkým českým jazykem a je napínavá do poslední stránky. 

O "kostlivce" méně - háčkovaná dvoubarevná vesta

Občas se mi podaří snížit počet "kostlivců". O víkendu jsem se léčila z nachlazení a původně jsem se chtěla v syslírně podívat po materiálu na jeden projekt, který "nosím" v hlavě. Do ruky se mi dostala taška s nedokončenou háčkovanou vestou. Už si vůbec nemohu vzpomenou, kdy jsem ji dělala, ale nejspíš jsem se "zasekla" u vhodných knoflíků. Pak jsem práci odložila do syslírny a nějak na ni pozapomněla. Zpracovávala jsem tenkrát zbylý materiál Bambino v barvě béžové a tmavě zelený Crilon. Oba materiály jsem "podědila" přibližně před deseti lety a klubíčka jsou hodně stará - tipuji tak minimálně čtvrt století. Zvolila jsem jednoduchý vzorek - dlouhý sloupek, řetízkové oko, dlouhý sloupek - celá skupinka je háčkovaná pod řetízkové oko předcházející řady. Použila jsem háček č. 3, vestu jsem začala v ramenních švech a háčkovala jsem shora dolů přední i zadní díly v jenom kuse. Tento postup jsem si oblíbila a hodně ho používám, hlavně v případě zpracování zbytků materiálu.

Z béžového materiálu jsem háčkovala tak dlouho, dokud mi nezbylo klubíčko na obháčkování, pak jsem udělala dva proužky a pokračovala zelenou přízí do požadované délky. Jedno zelené klubíčko mi zbylo a tak jsem včera večer začala háčkovat nákrčník, už jsem přibližně v jedné čtvrtině:-)

Knoflíky jsou z mé syslírny a ze všech vhodných se mi líbily nejvíc. Na háčkovaném lemu jsem si vyzkoušela změnu barvy, nikde na netu jsem nehledala způsob jak a to, ale myslím si, že jsem to vyřešila dobře:-)

První cesta vesty bude do pračky, na dokončení čekala hodně let:-) - no možná, že počkám, zda během týdne zvládnu ten nákrčník:-)

Hezký týden.   Zuzana

A na příště mám nějaké fotografie moji z syslírny knoflíků:-)

Přání všem Věrám, Věrkám, Věruškám

k jejich zítřejšímu svátku:-) a posílám virtuální kytičku, která připomíná nedávné léto.  Zuzana

Slunečnice vyrostla sama od sebe vedle studny a tak jsme se jí při sekání vyhýbali a krásně nám kvetla:-)

Cesta k dárku - na blogu u Věrušky

Na svém blogu  http://carolinamia.blogspot.cz/2013/10/giveaway-cesta-k-darku.html  vyhlásila Věruška soutěž s krásným českým názvem - Cesta k dárku. Pokud máte zájem o nabízený polštářek, můžete se přidat svým komentářem.

Že je nádherný? Hezky ho Věruška vymyslela a vyrobila:-)       Zuzana

Kytičková výměna - co jsem dostala

Srdečně vás zvu, pojďte se společně se mnou pokochat květinovou krásou, kterou mi vymyslela, vyrobila a poslala Listopadka http://listopadka.blogspot.cz/ v rámci Kytičkové výměny organizované Věrkou.

Balíček čekal celý týden na naší poště, než přijedeme z dovolené, v pondělí mi ho manžel vyzvedl a já se mohla těšit z krásného překvapení. S fotografováním jsem čekala na denní světlo a příspěvek píšu až nyní, dříve mi to nevyšlo.

Listopadka si pohrála s detaily, všechno má krásně sladěné a udělala mi velkou radost:-). Věci byly v balíčku pečlivě zabalené, však putovaly poštou skoro přes celou republiku.

A tahle jemná krása je nyní moje

Sáček využiji na korálky, mám jich doma spoustu a takhle budou přehledně uložené. Brož se mi hodí na sako, sice jsem si nějakou chtěla zkusit vyrobit...ale darovaná je o hodně lepší:-) a vždy mi Listopadku připomene

Svíčka je ozdobená ubrouskovou technikou - tu jsem zatím také nezkusila - a macešky mám ráda, každý rok si je kupuji do oken a mám doma i jeden vyšívaný obrázek.

Se svíčkou hezky ladí i notýsek s papírky na poznámky

Podobný notýsek jsem ještě neviděla, má klopu na magnet a papírky v něm jsou úžasné:-)

Listopadka uháčkovala i růžičky a ozdobila s nimi dřevěný vyřezávaný květ a výsledek je moc hezký:-) 

Je to dobrý nápad, spojit dřevo a háčkování, nejspíš si je pověsím do okna:-)

Milá Listopadko, moc děkuji za krásné dárky, udělala jsi mi velkou radost:-) Zuzana