Krása je všude ...

Mám ráda staré vánoční pohlednice a staré obrázky. První pohlednice s vánočním stromečkem je i s vánočním přáním mým prarodičům z roku 1941. Pro mě je to krásná vzpomínka na ně a uchovávám ji jako rodinný poklad. Tyto nostalgické vánoční obrázky ve mě vyvolávají hřejivý pocit krásných starých časů, a proto jsem si vyrobila vánoční cedulky se vzory starých pohlednic a budou sloužit k vánočnímu dekorování.

Před vánocemi mě od loňského roku čeká nejen pečení cukroví, ale i narozeninový dort pro moji malou dcerku. Loni jsme ji ho nechali udělat na zakázku a letos jsem ho spolu s babičkou upekla a nazdobila sama. Je to moje premiéra, patrový jsem nikdy nedělala. Myslím, že se napoprvé docela povedl. Dcerka z něho měla obrovskou radost, hlavně ze zvířátek a ze svíčky. Sfoukávání jsme museli pro velký úspěch několikrát opakovat.

Pro mě nastává nejkrásnější pečení z celého roku. Jako každý rok začínám koncem listopadu voňavou štolou s perníkovým koření. Dále tradičně skořicové hvězdičky, mandlové tlapičky, perníčky. Nesmí chybět linecké, vanilkové rohlíčky, pusinky, kokosové a dále už podle nálady a chuti. Mám ráda kuchyň provoněnou vánočním cukrovím a tajné ochutnávání zda je cukroví správně odleželé. To si ho nejvíce užívám a vychutnávám. Mám ráda staré formičky a vykrajovátka, která pamatují časy dávno minulé.

Na internetu jsem objevila krásnou předlohu na vánočního andělíčka. Byla to láska na první pohled a už vyšívám, abych obrázek stihla do začátku adventu.

Obrázek se mi podařilo za měsíc vyšít. Má už své místečko v kuchyni a doplňuje moji sbírku měděných a mosazných forem.

Letos se hortenzie pěkně vybarvily a tak jsem si jako v loňském roce z nich vyrobila věneček. Mám ho pověšený hned naproti vchodovým dveřím a tak se vždy při vstupu domů mohu pokochat jejich nádhernými květy. Vyšívaný polštářek jenom doplnil jejich krásu.