středa 29. února 2012

Jenda a šmoulové


Jeníček má rád šmouly na DVD.
Pouští si je od rána do noci.


A tak jsem mu na Mimibazaru koupila použité šmoulíky na hraní.
Trochu jsem si zavzpomínala na své dětství - před pár lety jsme si s podobnými figurkami hráli s mým bratrem.

HRA - to je to, co Jendovi nejde.
I na fotkách je vidět, jak ze šmoulů dělá "valnou hromadu".
O nějakém smysluplném hraní tu není řeč.



A tak nacvičujeme a nacvičujeme a já povídám, co šmoulové dělají, kam jdou, co si koupili, kam pojedou....
Někdy si připadám jako blázen, když něco postopadesáté opakuji, ale pak přijde chvíle a já vidím, že to má smysl....



A to tehdy, když vidím, JAK mě Jenda napodobuje....


Sám (po vzoru maminky) složí z jednotlivých kousků houpací síť....


... sám do ní uloží Mrzouta a pohoupe ho.
 Je to jen pár sekund, ale díky Bohu za ně....

Nevím proč, ale Mrzouta má nejraději.


A pak, v nestřeženém okamžiku,  jeho ručičky zase všechno zničí a automaticky opakuje "valnou hromadu" a "motání" šmoulů do jednoho velkého chumlu...
( hraje si tak i s autíčky, s plyšáčky , s čímkoliv....)


...a tak začínáme zase znovu:
Taťka šmoula je unavený, tak pohoupeme i jeho....


...natřeme mu houpačku štětcem...
Jeden šmoula drží štětec, tak to se mi zrovna hodí do "krámu"....


Potom pohoupeme Šmoulíčka s medvídkem....
Je přece malinký, a tak potřebuje, aby se o něj ostatní hezky starali.


A buch....a jsme zase na hromadě....


Tedy ne my, ale ti šmoulové....


A tak podávám  z poličky krabičky a kapesníky a zkoušíme se učit ukládat šmoulíky do postýlek....


Jenda mi statečně pomáhá, ale dudánky skoro nepustí z ruky, tudíž se mu se vším hůř manipuluje....


Je vidět, že "učení"  (i když hrou) ho moc nebaví, protože každou chvíli nervózně mačká své dudlíčky....


A není nad valnou hromadu....




A tak Jenda šmouly převaluje sem a tam....


... tam a sem......


Když chci pokračovat ve smysluplné hře, tak se urazí a utíká do kouta....


Aby mi zase nějaký chytrý "anonym" neřekl, že to má určitě naučené a že ho tam posílám za trest. :-P
Ne, neposílám.
Já Jeníčka netrestám. Není důvod.

Už jako dítě se tam schovával...možná mu ty pevné stěny dodávají pocit jistoty a bezpečí....
Nevím....
....to by mi asi mohl vysvětlit zase jen člověk s autismem....

Krásný den všem.

úterý 28. února 2012

Nefoť to!!!



Uběhly asi 3-4 týdny....



..... kdy Jenda chtěl, abych fotila každý obrázek, který namaloval...


...a v tu ránu, jako když utne....


Zase něco namaloval a já jsem se aktivně hrnula k focení .....


....a obrázek jsem vyfotila.......


A hle...


Spustila se lavina ....


Jenda zahodil tabulku i fixy na zem....


...a srdceryvně plakal....


Klepal se....




...ječel...


...a tulil se ke své dece....


Změnil rituál a obrázek fotil nechtěl....


Jenže mi to neřekl....


A já jsem to zjistila pozdě....


A tak je to se vším...


Co platí DNES, nemusí platit zítra.

pondělí 27. února 2012

Maminko, vyfoť to...


Asi 3 týdny se Jeníčkovi líbilo malovat na mazací tabulku....


Jednu měl v obýváku, druhou v ložnici a často si maloval....


Hlavně kolečka a kolečka a zase kolečka....


Když skončil, tak prosil:


- "Maminko, vyfoť to."


- "Jeníčku, jak se říká?"
- "Plosíííím"...

Kdo by odolal těm jeho krásným hnědým očičkám a prosebně sepjatým ručičkám?


A tak jsem MUSELA každý obrázek vyfotit.


Sice jsem "maniak přes focení", ale že bych musela mít vyfocených desítky obrázků denně?
To tedy nemusím....
Ale abych předešla afektu, raději jsem fotila.
Focení mě baví. Pak dám fotky do počítače, nejlepší si nechám a zbytek smažu.
To už Jenda nevidí.
Tak co.
Hlavně že má Jeníček RADOST, ne?


Často maloval autíčka.
Nejvíc se mu totiž líbí nakreslit auto a říkat, jak auto "kouří a smrdííí"....




Kromě teček a koleček psal Jeníček také písmenka....


Umí H, O, I, L, G, C.... (sám od sebe, nikdo ho to neučí - malá poznámka pro anonymy)


Tady napsal:  E, L, O....
(Eliška, lev, opička)


...zde pro změnu: "lev, opička, guma"....
(říká písmenkům naučeným slovem - tak, jak jsme mu to říkali, když se ptal, co to je za písmenka... "C" jako citrón, "M" jako maminka ap.)


A tady jsou zase jeho oblíbení pavouci.



Ty maluje už snad 2 roky.


A poprvé v životě namalovat do auta panáčka!
To mě strašně překvapilo.


Pavouci ale jinak stále vedou....


Akorát kromě dvou očí, jim dělá i tři, čtyři nebo pět....


..a má z toho legraci....


Nejsou ty obrázky krásné?



Mám já to ale šikovného syna.
Díky Bohu za něj.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...