Většinou už vím, na co Jenda reaguje afektem, a tak se mnohým věcem a situacím snažím předcházet nebo se jim raději vyvarovat.
Některé věci se však musí naučit, a pak následují afekty s nějakou příčinou, které lze očekávat...
Ještě loni byly na denním pořádků afekty, které mi přišly bezdůvodné, ale Jenda se neuměl vyjádřit, jeho komunikace tehdy nebyla na vysoké úrovni a tak se často vztekal.
Tohle jsme nějak za ten rok a čtvrt vypilovali, asi hlavně díky obrázkům a deníčkům, a většinou už vím, co bylo spouštěčem nebo příčinou toho či onoho afektu.
Občas se stane, že mě Jenda překvapí hysterickým neutichajícím řevem, jako dnes dopoledne, kdy nezjistím příčinu. A široko daleko nebyl žádný člověk. :-) Tedy kromě mne.
Šel jako vždy s Betynkou na zahradu....
Vlastně jsem pronesla jedinou větu: "Jeníčku, běž na písek".
Moje věta strhla lavinu agresivity, nadávek, házení věcmi a schovávání se...
A nešlo ho nijak uklidnit....
Pořád dokola opakoval: "Nechci maminku, nechci maminkuuu, nechci maminkuuu!!!"
Schovával se pod skluzavku...
...pod houpačku...
...zalézal pod deku...
Kopal nohama jako o život, tak se mi chvíli nedařilo sundat mu boty...
...a také se vměstnal v ložnici pod postel...
Za nic na světě nechtěl vylézt.
Veškeré přemlouvání, nucení ani motivace čímkoliv nezabrala....
Ječel jak smyslů zbavený...
Teprve po nějaké době mu asi začala docházet síla a dokonce to vypadalo, že pod postelí usne...
Když mi zase doběhl do obýváku vynadat, tak jsem ho popadla a s kamennou tváří jsem mu ukázala kartičku s fotkou postýlky a odnesla jsem ho do jeho postele.
Ted spí...a já si tu přemýšlím, co bylo příčinou toho řevu.
Bojí se písku? Měl písek v botě? To nemá rád.
Nebo mu vadilo, že nedostal bundu a čepici? Ale už to vypadalo, že si na jarní oblečení zvykl....
Nebo jsem tu větu řekla příliš nahlas, příliš autoritativně? Neznělo to jako příkaz?
Nucení k něčemu, zvýšení hlasu ani příkazy totiž Jenda nemá rád.
A nebo jsem mu neměla říkat, "co" má dělat...?
Nevím...
Ale jedno vím jistě, jsem ráda, že podobné afekty jsou nyní jen občas a že to není x krát za den jako před rokem...
Nechápu, jak jsem to mohla tehdy vydržet... :-)
