Čarodejnice na Chvalech

 mají svou tradici. A my domorodci se na ně rok co rok těšíme. Letos se konal již čtrnáctý ročník.
Odpoledne patří malým čarodejničkám i čarodejním klukům. A večer se dobře baví dospěláci. Vlastně i děti, rodiny a přátelé.
Letos pozvání na čarodejnické veselí přijala kapela JOJO Band

 A po jejich notoricky známých hitech, které nás roztančilo se dostavila kapela, která svým názvem je pro tento večer přímo patřičný...kapela  Hrůzy s Michalem Hrůzou

 

 

 

Bavili jsme se výborně. A naši přátelé taky :o)

Večer završil jako každý rok krásný ohňostroj. Byl parádní ale nefotila jsem.

Tak milé čáry...zase za rok :o)

Péče o Aranel

Před pár dny jsem konečně pořídila klávesnici k monitoru. Takže žádné tahání očí za světlem z noťasu.

Ale došlo i na péči o Aranel jako takovou. Občas sleduje Sama doma. To když je sama u žehlícího prkna, tak to vnímám jako takovou psychickou podporu. A taky se občas něčemu přiučím.
Tak, minulý týden téma nohy....bolest nohou všech včetně dětí a samosebou péče o ně. Tedy o nohy.
více na www.ulevapronohy.cz
No vzhledem k tomu, že obuv předepsanou ...tj. plná špička, pevná pata atd.(to abych pantofema neurazila cestující ale také z důvodů bezpečnostních)..musím mít na nohou  včetně cesty  tam a zpět víc než 13 hodin. To už občas nějakou péči nožky potřebují. A tak jsem nejdřív s nedůvěrou objednala vložky s pohyblivým gelem ale pak jsem přidala další a další ...dokonce i ty růžové rukavice...ty na ruce, páč když háčkuju zejména z akrylu, tak ruce jsou jako sušenky.
Prostě ....mám za sebou první noc, s rukavicemi ve kterých vypadám jako mikimaus a v ponoškách bez špičky zato příjemně zvláčňující a měkoučkou patou...to aby nepraskala. Nic pro noc plnou vášní ale  zdá-se, účinek pozitivní. Jen v těch rukavicích se mi ty ruce nejen regenerovali ale i potili. No nic, uvidíme další noc, nebo během dne když budu lelkovat :o)))

Jo a ještě mám nové řasy. Ne jen  pro parádu ale hlavně z  bezpečnostních důvodů. Vstává někdo do práce ráno v pět. ? To bývá řasenka zbraň :o)))

Dámská jízda s Lucií...

 brouzdaly jsme  noční Prahou  a dokonce stoupaly do výšin za dechberoucím výhledem. Náladu nám nezkazil ani divnej salát ve Výtopně (zkazit  salát Caesar...to vyžaduje velké "umění")

 Užily jsme si společné chvíle než odletěla :o)... a už se těším na další setkání v květnu

GOLEM

Divadelní představení, které se nehrálo v klasickém divadle či klubu ale ve vile. Přesněji vila č. 858, Praha 7 Ostrov Štvanice.

Vstupujeme postupně ve skupinách. Dostáváme instrukce a klobouk na hlavu. Kdo má klobouk je divák....divák se může do dění zapojit ale nesmí mluvit a to po celou dobu ani v případě, že si u baru objednává pití  :o)

Byl to zvláštní zážitek. Někomu se líbil a hodně. A někomu nelílíbil a taky hodně :o) Já byla zmatená  a stejně tak jsem pobíhala po vile. Zvídavě jsem otevírala dveře a vstupovala do děje. Někdy jsem do děje vstoupila aniž bych chtěla ...to většinou :o)))  nechala jsem se unášet fikcí až hororových příběhů, lásky a životních pádů, které vystupovaly z temnoty prostoru kolem mě. Nechala jsem se unášet a unášela jsem se ještě cestou domů v metru, když jsem slyšela promluvit ve vlaku cestující a u mě se dostavil pocit, že ještě pořád se hraje :o)

Dr. Savioli

 Porozuměla jsem až když jsem se přestala snažit rozumět. Pro mě silný zážitek.

zatím co se snažím navštívit v podkroví Golema tak venku strašná věc...mord

mikve

poprava

děkovačka